Všechny tyto faktory a mnohé další dostali lidi totiž nejen v Česku ale v celé Evropě pod mimořádně stresovou zátěž. Podle nedávného průzkumu jedné z tuzemských pojišťoven je občas nebo velmi často stresu vystaveno 35 % Čechů. Zároveň se zdá, že Češi mají o psychické zdraví mylné a nedostatečné znalosti. Například až 83 % lidí trpících duševními poruchami se s nimi neléčí a pouze 6 % z nich vyhledá pomoc odborníků. Důvodem jsou často i obavy z reakce ostatních.
Evropská komise kvůli tomu dokonce označila duševní zdraví za hlavní společenskou výzvu, které aktuálně celá unie čelí. Data totiž ukazují, že duševní poruchy a poruchy chování jsou zodpovědné asi za čtyři procenta ročních úmrtí v EU a obzvlášť alarmující je také fakt, že jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí.
A Česko v oblasti nepříznivých dat není výjimkou. Podle výzkumu Národnímu ústavu duševního zdraví trpělo v loňském roce nějakou duševní poruchou 27 % lidí. Tedy víc než každý čtvrtý. Jsme na tom výrazně hůř než v roce 2017, kdy to bylo 20 %. Čísla se vztahují na celou společnost, tedy na dospělé, tak i na děti.
Co je to vůbec stres?
Stres, to je soubor nepříjemných fyzických a psychických obtíží objevující se při náročných situacích. Podoby může mít různé – nejčastěji jde o bušení srdce, neklid, bolest hlavy, únavu nebo zažívací obtíže. Spouštěčem stresu tzv. stresorem může být v podstatě jakékoli nepříjemná situace spojená s psychickou zátěží.
Stresová reakce v těle je ovlivněna expresí genů, které zvyšují hladiny stresových hormonů, jako jsou kortizol a adrenalin. Pro krátkodobé stresové situace je to žádaná reakce – umožní nám rychle reagovat na nebezpečné situace a připraví nás třeba k útěku a přežití.
Předpoklady ke stresu můžeme zdědit
Geny mohou určovat, jakým způsobem jedinec reaguje na stres, a to jak na úrovni fyziologické, tak i behaviorální. Existují určité genetické varianty, které mohou zvýšit citlivost jedince na stres nebo naopak poskytnout určitou míru odolnosti vůči stresovým situacím.
„Trvalý a dlouhodobý stres tzv. chronický dokonce může mít vliv na naší DNA. Pomocí epigenetických změn ovlivní to, zda jsou naše geny v určitých stresových situacích aktivní nebo neaktivní. Jednoduše řečeno, dlouhodobý stres může změnit fungování našich genů. Dobrá zpráva je, že pokud dojde ke změně životního stylu a snížení stresu, bude to mít i pozitivní vliv i na epigenetické změny,“ upozorňuje genetička Ing. et. Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.
Jak stresu účinně předcházet?
1. Pravidelná fyzická aktivita
Fyzická aktivita, jako je pravidelné cvičení nebo procházky na čerstvém vzduchu, můžou být skvělým způsobem, jak uvolnit fyzické i duševní napětí. Nejenže přispívají k fyzickému zdraví, ale také pomáhají uvolňovat hormony štěstí tedy endorfiny, které přispívají k pocitu dobré nálady.
2. Relaxační techniky
Jóga, meditace nebo hluboké dýchání mohou pomoci poměrně rychle uklidnit mysl i tělo, čímž snižují úroveň stresu. Jejich pravidelné cvičení slouží jako účinná prevence vzniku i zvládání stresových situací.
3. Udržování sociálních vazeb
Jak jsme se přesvědčili během pandemie koronaviru, udržování sociálních vazeb s rodinou, přáteli ale i s kolegy může být velmi účinným způsobem, jak se vyrovnat se stresem. Diskuze s lidmi, kterým důvěřujete může přinést nové pohledy na problém a podporu, která je v těžkých obdobích také velmi důležitá.
4. Kvalitní spánek
Kvalitní spánek je klíčovým ale často opomíjeným faktorem pro regeneraci. Pokuste si stanovit pravidelný spánkový režim a vytvořit si v ložnici uklidňující prostředí, které pomůže snížit úroveň stresu ještě předtím, než se vám podaří usnout.
5. Výživové doplňky
Snížit hladinu stresu a podpořit duševní i fyzické zdraví pomáhá i speciálně vyvinutý přípravek Stress Less od značky Chromozooom, jenž zvyšuje i odolnost vůči stresovým situacím. Obsahuje totiž známé adaptogeny, jako je eleuterokok či ashwagandha, které přispívají k regulaci genů aktivovaných při stresu a k regulaci hormonu kortizolu, který ovlivňuje naši reakci na stres. Tím pádem snižují stresovou reakci i u jedinců, kteří mohou být na stres geneticky citlivější.
6. Stanovení jasných priorit
Během náročných období je také důležité si stanovit jasné priority a rozdělit úkoly na menší kousky. To může pomoci snížit pocit přeplnění a umožní to zaměřit se na důležité úkoly postupně, což u většiny lidí vede ke snížení stresu ale i ke zvýšení efektivity.
Všechny tyto postupy mohou pomoci snížit negativní dopady stresu a zlepšit celkovou pohodu organismu. Pokud u vás ale silné a nepříjemné pocity stresu přetrvávají, není žádnou ostudou vyhledat profesionální pomoc odborníka.
Reklama
foto: Shutterstock, Chromozoom, zdroj: Chromozoom