Úpal a úžeh. Ačkoliv si tyto výrazy spousta z nás plete, úpal a úžeh není to samé. Hlavní rozdíl je v příčině jejich vzniku.
Úpal vzniká, když delší dobu čelíme vysokým teplotám. Nemusíme ho tedy chytnout pouze venku, ale třeba i v přehřáté a nevětrané místnosti. Náš organismus se přehřeje a nezvládá se dostatečně ochlazovat pocením.
Úžeh vzniká působením slunečního záření na naši hlavu. Potkat nás může třeba po opalování na pláži nebo výšlapu po horách bez pokrývky hlavy. Ve své podstatě jde o „přehřátí mozku”.
Úpal i úžeh se projevují podobně
Důvodem, proč lidé úpal a úžeh často zaměňují, je možná i to, že jejich symptomy bývají podobné. V obou případech vás nejspíš potká:
- zvýšená teplota či horečka,
- horká kůže na dotek,
- bolest hlavy,
- celková slabost,
- nevolnost a zvracení,
- malátnost a závratě
- nebo dokonce ztráta vědomí.
zdroj: Freepik
Nenechte si léto zkazit
Brát úpal či úžeh na lehkou váhu se nevyplácí. Ty nejhorší příznaky sice odeznívají při správné péči poměrně brzy, následujících pár dní se ale budete cítit, jako by vás praštili lopatou. Prevence je však snadná, pokud nezapomeneme na několik základních pravidel:
1. Klobouk na hlavu
Klobouk je v období letních veder nutností. Nechrání nás jen před úžehem, ale také před spáleným obličejem či očními problémy. Nejefektivnější jsou velké klobouky z tmavého a hustě tkaného materiálu. Ty totiž propouští světla nejméně.
2. Pusťte domů vánek
Ve velkých vedrech pravidelně větrejte – doma, v kanceláři či kdekoliv jinde. Udělejte v místnosti průvan, pusťte klimatizaci nebo ventilátor. Pokud vás vedra trápí na cestách, můžete si do kufru přibalit i přenosný větráček na USB.
Aby se vám celodenní prohlížení památek v rozpáleném městě nevymstilo, sem tam zavítejte do klimatizovaného obchůdku či restaurace. Pravidelné přestávky jsou v extrémních teplotách nezbytné.
3. Hydratace především
Extrémní teploty jdou ruku v ruce se zvýšeným pocením, které vyplavuje vodu z našeho těla. Pokud pravidelně nedoplňujeme tekutiny, existuje vysoké riziko dehydratace. V létě tedy mějte lahev vody vždy po ruce a pijte, i když nemáte žízeň.
Máte-li v plánu třeba výlet po horách, zabalte si do batohu iontový nápoj. Ten doplní elektrolyty – minerální látky, které spolu s potem odchází z těla a mj. zajišťují rovnováhu tekutin v těle. Jejich deficit může vést k otokům končetin či nafouklému břichu.
4. Na slunce ve správný čas
I když chytání bronzu našemu zdraví spíše škodí, dá se k němu přistupovat i zodpovědněji. Nejdůležitější je vychytat správný čas.
Odborníci doporučují se slunci vyhýbat mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou paprsky nejsilnější. Nemusíte mít strach, slunce opaluje i v pozdějších hodinách.
5. Nezapomeňte na opalovací krém
Spálení od slunce může ovlivnit termoregulaci našeho těla. Náš organismus se přehřeje, nezvládá se efektivně ochlazovat potem a několik dní utrpení na sebe nenechá dlouho čekat. I opalovací krém je tedy při prevenci těchto nepříjemných stavů základ.
zdroj: Freepik
PharmDr. Hana Chudobová z rodinné lékárny Vitalpoint radí: „U opalovacích krémů vždy dbejte na vysokou a širokospektrální ochranu. Doporučuji užívat minimálně SPF 30, ideálně 50. Širokospektrální ochrana vás chrání jak před UVB, tak před UVA zářením – to znamená, že jste chráněni před spálením i předčasným stárnutím.”
Při výběru opalovacího krému dbejte i na šetrnost k pokožce. Pokud jste na slunce velmi citliví nebo se potýkáte se sluneční alergií, zkuste třeba La Roche-Posay Anthelios Hydratační mléko SPF 50+, které je ke kůži mimořádné jemné.
zdroj: Archiv L´Oréal
Na pláži či na výletech oceníte zejména opalovací přípravky ve spreji. Snadno se totiž reaplikují po koupání či zvýšeném pocení. Vyplácí se vsadit na varianty, které po aplikaci nezanechají mastný či lepivý film – to splňuje např. ochranný sprej s betakarotenem SPF 30 od Vichy Capital Soleil. Obsažený betakaroten navíc podporuje sjednocený tón pleti a zvýrazňuje opálení, takže si z dovolené přivezete krásnou bronzovou barvu.
Reklama
foto: Freepik, Archiv L´Oréal, zdroj: VLTAVA LABE MEDIA
