Za letní deprese může často horko a pyl. Bývají nebezpečnější než ty zimní

Léto je pro mnoho lidí obdobím venkovních radovánek – ne tak ale pro jedince, kteří trpí letní depresí. Té se přitom ve srovnání s tou zimní nevěnuje tolik pozornosti, a to jak v oblasti výzkumu, tak i ve veřejném prostoru. Pro deník The Washington Post o tom píše neurovědec Richard Sima.

Studie naznačují, že příznaky takzvané zimní a letní sezónní afektivní poruchy (SAD) se liší. Ačkoliv se obě vyznačují smutnou náladou a sníženým pocitem radosti, pacienti se zimní depresí mají tendenci více spát, přejídat se a celkově fungovat zpomaleně, popisuje pro The Washington Post psychiatr z Georgetown University School of Medicine Norman Rosenthal, který v roce 1984 jako první popsal SAD ve vědecké literatuře. „Ti letní byli v mnoha ohledech pravým opakem. Měli menší chuť k jídlu, trpěli nespavostí,“ vysvětluje Rosenthal. Při letní depresi se lidé také cítí více rozrušení než letargičtí, jak je tomu u zimní deprese.

U osob s letní depresí může hrozit zvýšené riziko sebevraždy. Sebevražedné chování dosahuje vrcholu na přelomu jara a léta, v zimě pak klesá. Podle Rosenthala to může být způsobeno tím, že pacienti s depresí, kteří pociťují sebevražedné sklony v zimě, nemusí mít dostatek energie na „uskutečnění plánu“. Lidé s letní depresí, kteří jsou smutní i rozrušení, bohužel tuto energii na ublížení sami sobě mít mohou.

Problém – horkost, vlhko a pyl

Zatímco zimní sezónní afektivní poruchu způsobuje snížené množství denního světla, předpokládá se, že příčinou letní deprese jsou horko, vlhkost a pyl. V jedné z původních studií Rosenthal a jeho kolegové provedli průzkum, v němž se lidí ptali, čemu přisuzují svůj letní smutek. „Jmenovali neustálé horko nebo to, že nesnesou světlo. Lidé mi říkali: Světlo mě řeže jako nůž, nemůžu ho vystát,“ popisuje Rosenthal. „A ostré světlo vlastně může predisponovat k mánii,“ podotýká psychiatr.

Pokud se v létě cítíte obzvlášť sklesle, je důležité si tyto pocity přiznat a vyhledat lékařskou pomoc.

Tyto faktory mohou být příčinou smíšených příznaků, které lidé s letní depresí pociťují – horko a vlhko jsou nepříjemné, zatímco světlo letního slunce může člověka negativně aktivovat. Jedna studie, v níž bylo dotazováno 1,9 milionu Američanů, zjistila, že vyšší teploty zhoršují duševní pohodu – s teplotami nad sedmdesát stupňů Fahrenheita, tedy 21 stupňů Celsia, se zvyšovaly negativní emoce a únava, zatímco pozitivní emoce klesaly. Vyšší teploty jsou také ve Spojených státech a Mexiku spojeny s vyšším počtem sebevražd.

K letní depresi může přispívat také množství pylu, které je na jaře a v létě vyšší. Studie z roku 2019, které se zúčastnilo 1306 Amišů, zjistila, že vysoký počet pylových dnů koresponduje s horší náladou u těch, kteří mají v létě obecně horší náladu. Alergie vyvolávají imunitní reakci a zánětlivé procesy, které mohou přispívat k depresi. Výzkumy také prokázaly, že u lidí s alergií existuje vyšší riziko deprese.

Role změny klimatu

Vědci tvrdí, že s tím, jak se svět otepluje, může letních depresí přibývat. „Dovolím si předpovědět, že letní SAD má rostoucí význam vzhledem ke globálnímu oteplování, které vyvolává obavy ohledně zvýšené expozice horka a vlhkosti. Mám silné podezření, že se bude objevovat stále více takových případů,“ říká pro The Washington Post profesorka psychologie na The University of Vermont Kelly Rohanová.

Změna klimatu narušuje duševní zdraví u ž nyní. Výzkumy ukazují, že vlny veder, které se v důsledku globálního oteplování zhoršují, jsou spojeny s horšími výsledky v oblasti duševního zdraví. Vyšší teploty znamenají pro lékaře na pohotovosti častější řešení problémů spojených s duševním zdravím nebo sebevraždami.

Pomůže studená sprcha?

Pokud se v létě cítíte obzvlášť sklesle, je důležité si tyto pocity přiznat a vyhledat lékařskou pomoc. „Lidé si opravdu musí uvědomit, že sebevražedné pocity jsou stále častější. A pokud k tomu u nich dochází, pak by skutečně měli vyhledat pomoc,“ apeluje Rosenthal.

Světlo je řeže jako nůž, nemůžou ho vystát. Ostré světlo vlastně může predisponovat k mánii.

Rohanová připomíná, že letní deprese je zkrátka deprese, a na tu existuje účinná léčba. Psychiatrické léky, které fungují na „běžné“ deprese, mohou fungovat i na ty sezónní. „Jednou z dobrých věcí na znalosti toho, kdy u lidí přicházejí deprese, je to, že je můžete předvídat a do jisté míry jim předcházet,“ podotýká Rosenthal.

Rosenthal a jeho kolegové také doporučují pacientům s letní depresí studené sprchy a pobyt v klimatizovaných prostorách. Zdá se totiž, že tento přístup u jeho pacientů zmírňuje příznaky. Tyto účinky však trvaly jen tak dlouho, dokud pacienti zůstávali v chladu – jakmile se vrátili ven do letního horka, účinek se tak trochu vypařil. Klinické studie testující tuto metodu ochlazování zatím neproběhly.

Klíčem k překonání letní deprese může být i kombinace různých léčebných postupů, strategií ochlazování, medikamentů a psychoterapie.