Symbolem některých měst jsou památníky a monumentální stavby, jako je například Eiffelova věž v Paříži, koloseum v Římě nebo Braniborská brána v Berlíně. Také ulice samy ale mohou nést ikonická jména. Mnohé byly pojmenovány podle národních hrdinů – a samí chlapi, jeden vedle druhého, hrdinky žádné. A to je prostě disbalance, kterou musí uznat každý genderový skeptik (včetně mě).
Migrantka z blizáče
Desítky ulic v Maďarsku se jmenují podle národního básníka Sándora Petöfiho. Když přijedete do kteréhokoliv z italských měst, dozajista tam najdete Dantovu, Mazziniho, Garibalgiho nebo Verdiho ulici. Na ženy jako by se zapomnělo – když tedy pomineme jednu blízkovýchodní migrantku, která se proslavila tím, že jako jediná žena v historii dokázala porodit syna, aniž by předtím souložila.
Feministická skupina De Bovengrondse přejmenovala část ulic v Holandsku. Tato konkrétní byla pojmenována po jihoafrické aktivistce proti apartheidu
I tak je ale Ježíšova matka v počtu ulic po ní pojmenovaných až daleko za desítkami mužů. V Paříži se po chlapech jmenuje 31 % ulic, po ženách ale jen 2,6 %.
Ulice se jmenují hlavně po slavných mužích. Evidentní nespravedlnost se rozhodli občané měst vzít do vlastních rukou.
To, že v Evropě nemáme ulice s ženskými jmény, je historickým neduhem. Loni v létě mohli obyvatelé Bruselu zvolit jména pro 28 nových ulic. Dvě z nich budou pojmenovány po ženách, konkrétně po doktorce Isale van Diestové a režisérce Chantal Akermanové. Jejich životní dílo má pro Belgičany stejný význam jako třeba sladké pivo Kriek nebo zázvorové sušenky Spekulatius. Geniální název Ceci n’est pas une rue (Toto není ulice) skládá poctu belgickému surrealistickému malíři René Magritteovi. Zaslouží si to, samozřejmě, ale bylo to opravdu nutné, když se tím efektivně zabrání složení pocty další ženě?
Guerilla city signs
Je v tom velká nespravedlnost a uvědomělí občané to vědí, proto berou jména ulic do vlastních rukou. Pařížská úderná skupina neoficiálně přejmenovala Pont au Change po umělkyni a bojovnici za rovnoprávnost Josephine Bakerové. Boulevard du Palais zase získal nové jméno po filozofce Emilie du Châteletové.
Místo Tržiště by mohla americká ambasáda mít sídlo v ulici Madeleine Allbrightové, kurty na Štvanici by mohly stát v ulici Martiny Navrátilové.
V srpnu loňského roku zjistili obyvatelé amsterdamského Rokin Boulevard, že žijí na Beyoncé Boulevardu, pojmenovaném po americké zpěvačce. Francouzské městečko La-Ville-aux-Dames pojmenovalo všechny své ulice po ženách – co byste ostatně od města, které se jmenuje „Město žen“, čekali. Brusel dokonce vzdal poctu britské političce Jo Coxové, kterou v roce 2016 zavraždil probrexitový konspirační teoretik.
V Bruselu na podzim roku 2018 odhalili ulici britské aktivistce Joe Coxové. Brexitu to zatím nezabránilo
A ani Praha by neměla zůstat pozadu. Místo Tržiště by mohla americká ambasáda mít sídlo v ulici Madeleine Allbrightové, kurty na Štvanici by mohly stát v ulici Martiny Navrátilové, Státní opera by už nebyla na Wilsonově, ale na ulici Dagmar Peckové, ulice v Zátiší (Praha Bubny) by se mohla přejmenovat podle feministky Františky Plamínkové, která na ní kdysi učila, a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy by mohla stát třeba na ulici slavné imunoložky Blanky Říhové, co říkáte?
Reklama
A kdyby to nestačilo, můžeme udělat z Mariánského náměstí třeba Náměstí Adriany Krnáčové, z Pařížské ulici Tamary Kotvalové, z náměstí Míru třeba náměstí Jany Černochové... Ok, ty poslední tři beru zpět. Ale stejně, čím víc ulic se bude jmenovat po ženách, tím z nějakého důvodu lépe.
zdroj: Economist