Pod pojmem chytré město si můžeme představit různé věci. Může to být chytrá lavička v parku, inteligentní systém, díky kterému nemusíte večer objíždět bloky domů a hledat místo na parkování, nebo třeba sofistikované řízení dopravy. Jedno mají ale společné: obrovské množství dat, které dnes lidé generují, je zde využíváno k plánování činností a usnadnění života ve městech.
Jak udělat města smart
V roce 2050 se počet lidí na zeměkouli přiblíží astronomickým deseti miliardám. Téměř 67 % populace bude žít ve městech. Podle zprávy Českého statistického úřadu bylo už v roce 2016 v České republice bezmála 15 milionů aktivních SIM karet, téměř milion z nich je používáno pro M2M služby (machine-to-machine), což je označení pro SIM karty, kterými mezi sebou komunikují zařízení bez lidského zásahu. Jde například o domácí zabezpečovací zařízení. Množství dat, které všechny tyto přístroje generují, je nepředstavitelně obrovské – k údajům od mobilních operátorů si zkuste přičíst třeba jen všechny aplikace, které pracují s určováním polohy.
Město je „smart“ tehdy, pokud dokáže díky moderním technologiím, jež zpracovávají data, flexibilně reagovat na potřeby svých obyvatel.
A teď si představte, co všechno by se s takovými daty dalo dělat. Můžeme mluvit o plánování cesty z místa A do místa B, kdy vám smart řešení napoví, jestli si můžete vzít auto, nebo zda bude lepší jet metrem a do cíle dojet třeba na koloběžce. Nebo si představte, že si chcete zařídit obchod – data o zákaznících a jejich pohybu pro vás mohou být jedním z klíčových bodů pro rozhodování, kde krámek postavit. Je asi zřejmé, co by se dalo udělat s údaji o pohybech aut a jejich srovnání s daty o obsazenosti parkovacích míst. Nebo jak můžou data o aktuální situaci využít třeba záchranné služby nebo hasiči.
Město se učí využívat volné plochy. Teď by to chtělo kromě zábavy ještě něco užitečného se známkou 21. století
Nápadů a možností je spousta. Národní vlády a městské samosprávy se na celém světě snaží přijít na to, jak učinit svá města co nejvíce „smart“. Jednu věc mají všechna řešení společnou: snaží se o to, aby se lidem žilo ve městech lépe. Některé z nápadů si dokážeme docela dobře představit i v Praze. Níže je alespoň pět z nich.
1. Veřejná wifi
A nejedná se přitom jen o obyvatele Prahy. V roce 2017 navštívilo metropoli téměř 8 milionů turistů, pro které je připojení k internetu jednou z klíčových podmínek slušného přežití a dobrého zážitku. K internetu se prostřednictvím mobilů, tabletů a notebooků připojujeme častěji, spotřebováváme více dat. Jsme stále online, potřebujeme být prostě připojeni všude. Centrální bezdrátová síť je ale důležitá také pro veškeré další „smart“ aplikace, například řízení dopravy nebo spotřebu městské energie.
Bezbariérovost se přitom dnes stává jedním z hlavních kritérií pro výběr bydliště, zaměstnání či školy.
Veřejnou wifi síť vybudovali například v Taiwanu, Paříži, Tel Avivu nebo australském Perthu, pokrývá tam celé centrum. A nemusí se vždycky jednat o zcela nově budované sítě – jeden z poskytovatelů připojení v České republice se snaží vytvořit síť hotspotů z domácích routerů. Když k tomu přidáte centrální wifi přístupové body (nejlépe na výše položených místech, aby byly dobře dosažitelné a přitom odolné například vandalům), máte plně pokryté centrum a všeobecnou spokojenost.
2. Pomoc hendikepovaným
Někdy stačí jen dva malé schody a nemáte stejné šance jako jiní. Pokud se to má ve městech v budoucnu změnit, stačí opět „myslet chytře“. V celém světě se firmy i jednotliví kreativci předhání v tom, které jejich smart řešení ulehčí život lidem nejen se sníženou pohyblivostí nebo na invalidním vozíku, ale i rodičům s kočárky či starým lidem.
Chytré město znamená, že se myslí na všechny. Zejména na ty, kteří potřebují pomoc
Bezbariérovost se přitom dnes stává jedním z hlavních kritérií pro výběr bydliště, zaměstnání či školy. Lidé se zdravotním omezením by se mohli registrovat do městského systému, a pokud daný člověk například projde poblíž čidla u křižovatky, může mu prodloužit třeba dobu pro přecházení. Handicapovaného či nevidomého může například rozpoznat systém v nemocnici a podat mu aktuální zvukové informace.
3. Smart mobilita
Kdybychom chtěli být doslovně přesní, pak je město „smart“ tehdy, pokud dokáže díky moderním technologiím zpracování dat flexibilně reagovat na potřeby svých obyvatel. A také v případě, že to dokáže dělat maximálně efektivně a hlavně udržitelně. To, jak je v Praze kritická dopravní situace, není potřeba rozebírat – zeptejte se kteréhokoliv z návštěvníků, jak se jim líbí nekonečné fronty, nebo místních, jak se jim líbí systém parkování a modrých zón.
Platíte každý rok za modrou zónu? Tak to vám místo k parkování rozhodně nezaručí
Mobilita už není o tom dostat se z místa A do místa B, ale jak to udělat co nejrychleji a s co nejmenšími dopady na vlastní peněženku a životní prostředí.
V Helsinkách si vyberete tarif a v něm máte jak jízdné na MHD, tak půjčení kola, taxi, půjčovnu nebo sdílení auta.
Z Černého Mostu na Zličín se dostanete žlutým metrem za 45 minut, na cestě autem ale také můžete strávit tři hodiny – proto je v mnoha případech lepší se prostě autem nebo MHD jen přiblížit a následně využít třeba Uber nebo Taxify, případně si půjčit koloběžku Lime nebo kolo. Dobře to pochopili třeba v Helsinkách, Vídni, Stockholmu, Amsterdamu nebo americkém Austinu, kde si místní kupují přepravu jako službu (MaaS – mobility as a service). Například V Helsinkách si vyberete tarif a v něm máte jak jízdné na MHD, tak půjčení kola, taxi, půjčovnu nebo sdílení auta. Místo několika aplikací máte jednu a neřešíte, čím jedete.
4. Bez lejster a úřadů
Obyvatelé Tel Avivu používají mobilní aplikaci DigiTel, přes kterou můžou platit složenky, rezervovat místo ve veřejných školách, hledat parkování nebo třeba hlásit městu díry na silnicích, které je potřeba opravit. V kalifornském Palo Altu zase pomocí aplikace hlásí městu nehody a dočasné aktuální uzávěrky, díky kterým může městský systém optimalizovat dopravu.
5. Inteligentní energie
Počet přístrojů propojených v „internetu věcí“ (IoT) přesáhl počet obyvatel na Zemi. V roce 2020 bude na světě 12 miliard propojených chytrých televizí, zábavních systémů, světel, ohřevných systémů a také domácí „bílé techniky“ – ledniček, sporáků a různých kuchyňských přístrojů. Efektivní sledování umožní optimalizovat spotřebu, nabídnout co nejlepší služby a třeba také co nejlépe vyřešit způsob, jakým dostat energii tam, kde je potřeba.
Jak dál?
Chytré město je terminus technicus. Neexistuje zodpovědné město, které se využitím dat nezabývá. Má to samozřejmě spoustu „ale“ – k tomu, aby vznikl funkční komplexní celek, je potřeba ucelených řešení. Čtyři lavičky v parku a dvě zastávky s wifinou nestačí.
Reklama
K opravdu „chytré Praze“ povede dlouhá cesta. Bude plná tvrdého vyjednávání, bude potřeba, aby se shodli jak zákonodárci a úředníci, tak firmy, které budou chytrá řešení realizovat. A hlavně musejí být slyšet zákazníci, tedy obyvatelé a návštěvníci měst. Pokud chceme opravdu funkční města, bez chytrých prvků to v budoucnu prostě nepůjde.
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Wired
