Ne, nebudu se zde rozplývat nad právě skončeným víkendem, který jsem strávila mimo jiné se svými hudebními ikonami Céline Dion a Barbrou Streisand v Hyde Parku, kde obě vystoupily v rámci British Summer Time. Rovněž zde nehodlám psát recenzi jejich koncertů (stejně bych jim nedala méně než sto procent). A stejně tak se nehodlám pasovat do role generála po bitvě, který ví nejlépe, jak se měla řešit doprava v okolí pražských Letňan, kde Ed Sheeran nepochybně skvěle bavil na osmdesát tisíc fanoušků. Už jen proto, že jsem právě kvůli oběma zmíněným dámám ani na jednom koncertu Eda Sheerana nebyla. Mohu se však s vámi podělit o zkušenost s logistikou v Hyde Parku a okolí, kde British Summer Time bude až do neděle 14. července ještě probíhat.
Dočetla jsem se, že osmdesát tisíc fanoušků se z dějiště koncertu Eda Sheerana dostávalo domů asi hodinu, že kolabovala doprava, že metro nestíhalo, ačkoli linka C byla posílena, že autobusy nabíraly dvacetiminutová zpoždění a nestavěly v každé zastávce, protože už by se do nich stejně nikdo nevešel. Ale jak říkám, nebyla jsem u toho.
S dozněním posledních tónů se dala do pohybu celá masa lidí, z nichž naprostá většina mířila stejným směrem. Několik proudů pochodovalo cestami vytyčenými hliníkovými zábranami.
Na páteční koncert Céline Dion a nedělní Barbry Streisand přišlo shodně 65 tisíc platících diváků, další tisíce lidí zůstaly před branami a spokojily se s tím, že přes bariéru mohly obě zpěvačky alespoň slyšet. Takže to v součtu klidně mohlo dělat osmdesát tisíc posluchačů, možná i víc. Pochopitelně jsem si kladla otázku, co se bude dít, až představení skončí, a že budu ráda, když se do hotelu v Notting Hill Gate dostanu tak za dvě hodiny.
Koncerty Eda Sheerana v Letňanech nakonec v součtu překonaly, co se týče návštěvníků, i Rolling Stones
Vše šlo ale hladce. Určitě jsem měla štěstí v tom, že jsem nemusela cestovat na opačný konec Londýna a „domů“ se mohla vydat po svých. Jenže jsem nebyla sama, kdo na první tři kilometry vyrazil pěšky. S dozněním posledních tónů se dala do pohybu celá masa lidí, z nichž naprostá většina mířila stejným směrem. Několik proudů pochodovalo cestami vytyčenými hliníkovými zábranami. Po pár stech metrech se už bylo možné odpojit a pokračovat buď stále parkem, nebo londýnskými ulicemi.
Žádný kolaps
Ty přilehlé byly několik hodin před začátkem koncertu uzavřeny pro individuální dopravu, což platilo i několik hodin po skončení. Někteří lidé mizeli v metru, někdo využil pověstných double-deckerů, ale většina stále pokračovala pěšky. Všichni spořádaně po chodníku, žádný kolaps dopravy se nekonal.
Jestliže je naše metropole naruby při každém trochu větším koncertu, Londýn nebo kterákoli jeho část si něčeho takového sotva všimne.
Čím to je? Řekla bych, že největší roli sehrála disciplinovanost návštěvníků a fakt, že v Hyde Parku a okolí se přece jen desetitisíce lidí „ztratí“ snáze než v pražských Letňanech.
Rovněž londýnské metro disponuje nesrovnatelně větší kapacitou než to pražské. V poměrně snadno dosažitelném okolí Hyde Parku operují nejméně tři linky podzemní dráhy, které cestující rozvezou celkem rychle. Navíc frekvence spojů se mění podle aktuální potřeby, což nepochybně pomohlo tento logistický problém řešit.
Víc zkušeností?
V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že Londýn má s pořádáním podobně velkých akcí daleko více zkušeností než Praha. Jestliže je naše metropole naruby při každém trochu větším koncertu, Londýn nebo kterákoli jeho část si něčeho takového sotva všimne. Spíš to připomíná významnější fotbalový zápas než kulturní událost. A nutno podotknout, že na hojně navštěvované fotbalové zápasy je Londýn zvyklý.
Může se v tom nějak přiučit Praha? Upřímně řečeno si to nemyslím. Každý hraje s takovým materiálem, jaký má k dispozici. Praha má pouze jednu linku metra, která vede do Letňan. Stejně tak nemá příliš mnoho alternativ, kde by se mohla akce typu Sheeranova koncertu konat. Londýnští pořadatelé si mohou v tomto ohledu vybírat přece jen o poznání lépe. A Hyde Park je jistě skvělá volba. Co ale může ovlivnit každý z nás, je trpělivost, s jakou se z takových událostí dostáváme domů. V tom se od Londýňanů přiučit jistě můžeme.
Reklama
foto: Profimedia a Shutterstock, zdroj: British Summer Time