Londýňané mají nový originální způsob, jak si zkrátit čekání v metru. Ve čtvrti Canary Wharf byly na konci března nainstalovány první automaty na povídky ve Velké Británii. Mašinky vyrábí francouzská společnost Short Édition, díky které si kolemjdoucí mohou zdarma vytisknout minutové, tříminutové a pětiminutové napínavé příběhy. Podobné automaty už se objevily také ve Francii, Hongkongu i USA.
Minutová detektivka
V Canary Wharf jsou v současnosti tři stroje s příběhy pokrývajícími nejrůznější žánry od sci-fi až po romantiku a beletrii pro děti od spisovatelů, jako jsou Virginia Woolfová, Lewis Carroll nebo Charles Dickens.
Myšlenka automatů na knihy není nová. V roce 1937 nainstaloval zakladatel vydavatelství Penguin na londýnské ulici Charing Cross takzvaný Penguincubator.
Součástí kampaně je také speciálně zadaná minutová povídka od britského autora bestsellerů Anthonyho Horowitze, který je mimo jiné autorem scénáře k televizním seriálům Vraždy v Midsomeru, Poirot nebo Foylova válka. Horowitz připustil, že kondenzovat žánr do tak krátké podoby nebylo vůbec jednoduché.
Napsat povídku na tak malý formát, tomu se nedalo odolat, říká Anthony Horowitz
„Byla to výzva napsat povídku, kterou si člověk může přečíst mezi dvěma stanicemi – ne pouze krátký příběh, ale velmi krátký příběh,“ řekl. „Protože miluji záhady a detektivky, zadání napsat pěknou povídku tohoto typu s úsměvným rozuzlením na tak malý papír nebylo možné odolat. Ta představa mě opravdu pobavila.“ Napsání story nazvané Pan Robinson prý zabralo autorovi tři až čtyři dny.
Pro věčně zaneprázdněné
Myšlenka automatů na knihy není nová. V roce 1937 nainstaloval zakladatel vydavatelství Penguin Allen Lane na londýnské ulici Charing Cross takzvaný Penguincubator, mašinku s otvorem na knihy, která podle životopisce Jeremyho Lewise „šokovala jeho konzervativnější kolegy“.
Londýnský Penguincubator z roku 1937
„Denně si při cestě metrem všímám, že téměř každý cestující je zabraný do her a aplikací nebo sleduje staré tweety,“ řekl Horowitz, který v současnosti pracuje na televizní adaptaci vlastní série knih o Alexu Riderovi. „Tudíž nápad využít kousek umění, něco, co je literaturou s velmi malým "L", aby lidi zabavil, je velmi půvabný.“
Mašinky se v Londýně objevily jako reakce na nový výzkum, podle kterého nemají lidé cestující městskou hromadnou dopravou čas dočíst knihu.
Various mixed people riding on a London Underground tube train in their carriages both sitting and standing
Studie, která zahrnovala na 2000 britských dospělých, přišla s tím, že 36 % z nich vzdalo minimálně jednu knihu za rok kvůli nedostatku času a 30 % nebylo schopno dočíst dílo ani za šest měsíců. Zároveň ohromujících 70 % z dotázaných uvedlo, že se raději ztratí v dobré knize než v králičí díře sociálních médií.
Návrat k papíru?
„Každý den se těším, co nového si zase přečtu,“ říká Paresh Raichura, který každý den dojíždí na Canary Wharf, kde pracuje jako finanční ombudsman. Přiznává, že už přestal číst romány. „Jsou moc dlouhé a já na ně nemám dost času.“ Proto ho novinka v metru upřímně potěšila. „Jsem staromódní, rád držím papír v ruce,“ říká s pohledem na svitky. Vytiskl si hned tři příběhy „na vyzkoušení“.
Reklama
„Myslím, že je skvělé učit lidi zase číst,“ říká další zaneprázdněná Londýňanka Babita Bismalová, která pracuje na finančním oddělení společnosti JP Morgan a do Canary Wharf dojíždí ze severu města. „Mám děti a vidím, že jsou závislé na mobilech. Skoro bych je radši viděla u televize.“ Vytiskla si pětiminutový příběh od francouzského autora Thierry Covola a prý ho doma zkusí svým potomkům ukázat.
foto: Profimedia, zdroj: The Guardian
