Světoznámý holič je hvězda kulinářské show: Na Televizeseznam.cz představuje barbecue recepty

Kraig Casebier si coby zástupce třetí generace holičské rodiny z Kentucky vybudoval v Evropě a také v Praze reputaci holiče světové třídy a mezi svými kolegy je v rámci současné evropské renesance barberství uznávanou autoritou. Je známý nejen pro své bravurní zvládnutí řemesla, ale nyní ho můžete vidět v pořadu Streamu BBQ Saloon, ve kterém Kraig představuje top recepty přímo z Mekky barbecue – z Kentucky.

Ať už před kamerou, nebo mimo ni, Kraigův původ ze státu Kentucky se odráží jak v jeho upřímném, charismatickém a často rozverném chování a celkovém pohodářství, tak i v jeho ctižádosti být prvotřídním barberem. Ve svém odhodlání patřit k evropské špičce v oboru se Kraig nezalekne žádné výzvy a jakýkoliv juniorní holič, který bude chtít pro Kraiga pracovat, bude muset tomuto nadšení dostát. Na Kraigovi je zkrátka vždy patrné jeho nadšení pro řemeslo. Dokáže odpouštět chyby, ale nemá žádné slitování s holiči, kteří svou práci neberou vážně.

Začněme pěkně od začátku, od vašeho dětství. Kde jste se narodil a jak jste vyrůstal?

Narodil jsem se a vyrostl na farmě v Louisville, v Kentucky. Naše rodina měla a stále má koně, stáje i pozemky s rybníky. Měl jsem velmi hezké dětství. Obklopen svými bratry
a mnoha kamarády jsem na farmě zažíval mnohá dobrodružství. Na druhou stranu je kolem hospodářství samozřejmě také hodně práce, do které jsme se museli zapojovat. Mám opravdu krásné vzpomínky, jak jsme s kluky jezdívali na koních, hráli jsme si na vše možné a vymýšleli lumpárny. Neměli jsme tehdy ještě internet, počítače ani žádné videohry. O to víc jsme používali svou představivost a vymýšleli si nové vlastní hry.

Jak jste se vlastně dostal do Prahy?

Prahu jsem poprvé navštívil v roce 1992. Vzhledem k tomu, že jsem vyrůstal během studené války, vždy jsem se zajímal o dění „na druhé straně zdi“. Takže když tehdy padl režim, se zatajeným dechem jsem poslouchal o sametové revoluci a příběhu Václava Havla. Naprosto mě to nadchlo. Chtěl jsem zažít tu pozitivní atmosféru měnícího se režimu, nadšení lidí. V té době jsem toho o Československu moc nevěděl. Přijel jsem a od jedné rodiny jsem si na pár týdnů pronajal pokoj. Jejich sousedka, která byla už v penzi a dřív pracovala pro státní cestovní kancelář, se mě ujala.

Atmosféra je velmi uvolněná, celý tým je velmi profesionální, ale užijeme si spoustu zábavy. Navíc jako bonus můžeme pak všechno to uvařené jídlo sníst.

Byl jsem velmi rád, protože jsem byl v Praze úplně sám. Tahle milá paní mě brala každý den ven, prováděla mě Prahou, povídala mi o historii, architektuře, umění. Brala mě mezi své kamarády. Takže místo obrážení klubů jsem sedával s těmito lidmi u nich doma, popíjel víno a poslouchal jejich vyprávění. Bylo to nádherné období, plné pozitivní atmosféry. Praha na mě udělala velký dojem. Tehdy jsem přemýšlel, že bych se do Československa odstěhoval, ale v USA jsem měl ženu a celé to načasování zkrátka nebylo vhodné.

Nakonec ale na stěhování stejně došlo…

V roce 2010 jsem už byl rozvedený, bezdětný, bez závazků. V Americe mě vlastně nic nedrželo. Impulsem pro moje zásadní životní rozhodnutí byly mé narozeniny. Uvědomil jsem si, že pokud se nepřestěhuji nyní, pak už nikdy. Během několika málo dní jsem začal řešit vízum, detaily své cesty a podobně. A bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě.

Nyní jste v Praze už skoro deset let. Nově jste začal spolupracovat se Streamem a máte pořad na videoportálu Televizeseznam.cz. Co vás k tomu přivedlo?

Byla to vlastně taková náhoda. Velmi rád vařím, absolvoval jsem i řadu kurzů. Posledních asi pět let natáčím videa o vaření a z gastronomických akcí, která jsou k vidění na různých on-line platformách. Takže když jsme se potkali s producentem Streamu, celkem rychle vznikl nápad na BBQ Saloon. A aby to bylo přece jen bližší Čechům, vytvořili jsme dvojici se Zdeňkem Marcínem. On je šéfkuchař, já jsem jen zkušený amatér.

Jak natáčení probíhá?

Natáčíme na dvoře za mým salonem. Atmosféra je velmi uvolněná, celý tým je velmi profesionální, ale užijeme si spoustu zábavy. Navíc jako bonus můžeme pak všechno to uvařené jídlo sníst. V našem pořadu se snažíme ukázat opravdu výborné recepty, které ale nejsou náročné na přípravu a diváci si je určitě zvládnou připravit sami.

Jaká další hobby máte?

Zmiňované vaření je mým velkým koníčkem. Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl učit od těch nejlepších šéfkuchařů a pár známých tváří napříč Francií, Itálií a USA. Tím, že mám nyní možnost spolupracovat se Streamem a videoportálem Televizeseznam.cz v pořadu BBQ Saloon, se kruh uzavírá. Ale jinak také kromě vaření rád maluji. Vzhledem k tomu, že jsem studoval renesanční výtvarné umění, je mi to velmi blízké.

Je podle vás grilování spíš mužskou, nebo ženskou záležitostí?

Víte, neřekl bych, že se to dá takhle striktně rozdělit, ale pravdou je, že u grilu si spíš představuji muže. Asi i proto, že já tak celkově preferuji takový ten pánský životní styl. U nás doma na jihu USA se pořádají grilovací party téměř pořád, minimálně každý víkend. A ti, kdo se postaví za gril a připravují maso, jsou převážně muži.

Jaký je váš oblíbený recept?

Není jednoduché vybrat pouze jeden. Ale pokud se bavíme o barbecue, tak bych řekl, že je to hamburger. A důvod? Je jednoduchý na přípravu, a přitom obsahuje ty nejlepší suroviny. Právě hamburger byl v pořadu BBQ Saloon náš první recept, který jsme připravovali před kamerou. Po jeho odvysílání mě překvapilo, kolik lidí se mi ozvalo s tím, jak skvělé tipy jsme jim dali.

Craig jde do všeho naplno. Jak do holení vousů , tak i do chřestu

Přitom si myslím, že připravit dobrý hamburger není opravdu nic složitého. Druhý díl byl věnovaný žebírkům a měl také velký ohlas. Víte, ale ono to není jen o té přípravě jídla. Je to o čekání, sdílení času se svými přáteli a rodinou. Barbecue a grilování je vlastně společenskou událostí. Takže základem dobrého receptu jsou vždy dvě věci: ty nejlepší ingredience a společnost.

Vrátíme-li se k vašemu povolání, vnímáte barberství jako vaši rodinnou tradici?

To určitě ano. V naší rodině začal s barberstvím můj dědeček už v roce 1914. Následoval ho můj otec, který dokonce vyhrál celoamerický pohár. Já jsem s holičstvím začal ve svých patnácti letech. Jeden z mých bratrů se také věnuje řemeslu. A než jsem se přestěhoval do Prahy, pracovali jsme spolu v Atlantě. Můj synovec, který dnes pracuje s mým bratrem, je již čtvrtou generací v naší rodině, která se barberství věnuje.