Jak chutná ájurvéda a jak se díky jídlu přiblížit bohům

Slovo ájurvéda znamená věda o životě. Není to náboženství, je to dharma, nejvyšší moudrost zaznamenaná v posvátných indických textech védách. Říká se, že védy jsou jako vítr, nepatří žádné zemi ani člověku. Védy neříkají, že toto je jediná cesta. Hovoří o tom, že každá cesta, na kterou se vydáme s vírou, pokorou a úctou, vždy povede k pravdivému cíli. Pravda může být realizována prostřednictvím mnoha cest. V této toleranci spočívá jejich moudrost.

Prana: Melodie života

Indický básník Rabíndranáth Thákur ve své básni přirovnává člověka k bambusové flétně. Když se podíváte dovnitř flétny, tak neuvidíte nic, jen prázdnotu. Ale hudebník, který je naší životní energií, dokáže vyloudit nádhernou hudbu z prázdnoty. Ten hudebník je prana, naše univerzální energie života, kterou získáváme z jídla, vzduchu a z přírody.

Ájurvéda je postavena na harmonii naší bioenergie. Využívá vnější i vnitřní léčebné procedury, očistné diety a psychologické terapie.

Ájurvéda definuje lidské tělo jako spojení všech elementů vesmíru a nehmotného vyššího já. Vesmír tvoří pět elementů: země – pevný základ a hmota, voda – tekutý stav, oheň – transformátor pevných částí na tekuté a plynné, vzduch – plynná forma a éter – prostor, ve kterém se vše vytváří. Těchto pět elementů zkombinovaných do párů vytváří tři proměnlivé temperamenty zvané doshe – vata, pitta a kapha, které nás charakterizují jako otisky prstů. Vata je tvořena prostorem a vzduchem a kontroluje pohyb. Pitta je kombinací ohně a vody a pomáhá metabolismu. Kaphu tvoří voda a země a vytváří strukturu tělesné schránky.

Tři doshe udržují naše tělo zdravé, jen když energie může volně proudit. Ájurvéda je postavena na harmonii naší bioenergie. Využívá vnější i vnitřní léčebné procedury, očistné diety a psychologické terapie, pomáhající odbourávání stresu a problémů.

Co je jídlem pro boha

Cyklus koloběhu života a smrti se dá vyjádřit i prostřednictvím konceptu Annam Brahma, což doslovně znamená "to, co je jídlem pro boha". Zdravé jídlo, které je pranou pro vaše tělo, můžete cítit všemi smyslovými orgány, nejen na jazyku. Pohled na umělecké dílo, uklidňující hudba, příjemná vůně a dotek přírody, cvičení jógy nebo meditace – i to je potrava pro naše tělo. Proto ájurvéda říká, že naši životní energii získáváme z jídla, způsobu dýchání, z prostředí a také ze způsobu myšlení.

Pokud je člověk smutný delší dobu, tak to ovlivňuje jeho žaludek a trávení. Špatné trávení je základem pro všechny nemoci.

Annam Brahma v sobě spojuje transformaci vesmírné energie do každodenních aktivit a v tom spočívá její moudrost, dharma. Slovo artha znamená dát smysl činům. Kreativní energie vyvolávající potěšení a radost z tvorby je označována kama, a pokud její potenciál využijeme naplno, tak se dokážeme osvobodit. Být skutečně svobodný vyjadřuje slovo moksha, svoboda tvořit krásu dotykem duše.

Když jídlo chutná štěstím

Nejlepší jídlo prý chutná štěstím. V sanskrtu to nejlépe vyjadřuje slovo vishadam. Znamená smutek, ale i toxin nebo jed. Smutek je jako jed pro tělo. Pokud je člověk smutný delší dobu, tak to ovlivňuje jeho žaludek a trávení. Špatné trávení je základem pro všechny nemoci. Proto štěstí, vnitřní spokojenost a láska jdou přes žaludek.

Jídlo připravované s láskou se stává lékem. I v prastarých textech upanišádách je prvotní význam přikládán osobě, která jídlo připravuje. To je důvodem, proč je v každé kultuře oslavované domácí jídlo připravované matkou. Matky jsou nositelky ženské energie shakti, která je na počátku každé kreativní činnosti a je součástí našich hormonů a genů. Říká se, že dobře naladěná osoba dá jídlu dobrou energii. Pokud správně jíte, dodržujete vhodný denní režim (dinacharya) a snažíte se nemocem předcházet (ritucharya), nepotřebujete žádné léky.

Různé chutě pro bohy

Ájurvéda rozeznává 6 chutí – sladkou, kyselou, slanou, hořkou, trpkou a pálivou. Sladká, kyselá a slaná chuť dává sílu tělu a posiluje kaphu. Pálivá a kyselá chuť zvyšuje pittu a trpká a hořká chuť zvyšuje vatu. V životě i na talíři by měly být všechny tyto chutě vyrovnané. A proto se během největších oslav v Indii vaří až 60 druhů kari, aby každý bůh byl uspokojen.

Lakshmi, bohyně prosperity, má ráda sladké. Proto se během svátků pečou koláče a nabízejí se sladkosti. Naopak bohyně Alakshmi, která přináší neštěstí a utrpení, má ráda pálivé a kyselé. Proto se po celé Indii přede dveře věší citrony a chilli papričky, aby si je Alakshmi vzala a nevstoupila dovnitř.

Mýty o ájurvédě

Ájurvéda je opředena mnoha mýty a legendami. Mezi nejznámější mýty, které se týkají jídla, patří tvrzení:

• Ájurvédské jídlo je přísně vegetariánské. Ve skutečnosti platí, že vegetariánská dieta je nejlepší při očistě těla, ale některé nemoci se léčí i podáváním masa nebo masných vývarů.
• Podobně to platí i při pochutinách, jako jsou káva, čaj a alkohol. Během očisty se nepodávají, ale v běžném životě mohou v malých dávkách být nápomocné.
• Ájurvéda vznikla v Indii, ale jak říká Dr. Venugopal, z Eskymáků vegetariány neuděláš. Proto se musí přihlížet i na životní prostředí a také na kulturní zvyky, které mají kořeny v dobách, kdy lidé ještě naslouchali sami sobě a také přírodě kolem sebe.

V pondělí 25. listopadu od 17 hodin proběhne v pražské Art & Event Gallery Černá labuť už dvanáctá ájurvédská večeře s atraktivní přednáškou. Tentokrát vystoupí autorka tohoto textu Zuzana Zwiebel s tématem „Jak si vybrat správného ájurvédského lékaře a vhodný resort“.

Reklama

foto: AyurvedicBreakfast.cz, zdroj: AyurvedicBreakfast.cz