Odbornice na udržitelnost: Pomalá móda nemusí být drahá. Záleží na výrobci

Textilní průmysl je považován za druhý největší zdroj znečištění vod na světě. Stejně tak je zodpovědný asi za 10 % světových emisí uhlíku a kromě vody také výrazně zasahuje do kvality vzduchu a půdy. A přestože tohle všechno už mnoho z nás ví, přesun na kvalitnější oblečení nám často dělá problém. Hlavním důvodem může být nejen zvyk, ale také o poznání vyšší cena. Podle Niny Garden, odbornice na pomalou módu, však „slow fashion“ nemusí být zdaleka tak drahá.

„Pokud například značka usiluje o to, aby její výrobky byly etické a švadleny v rozvojových zemích dostaly zaplacenou slušnou mzdu, v reálu to znamená navýšení ceny konečného výrobku jen asi o tři procenta. Takže to často není o ceně, ale spíš o ochotě výrobce něco změnit,“ říká Nina, která vlastní internetový i kamenný obchod Garden Carrier s udržitelnou módou, hračkami a kosmetikou.

Podle ní však musí hlavní tlak na změnu přijít od nás, spotřebitelů. „Udržitelnost není o tom, že musíme zbankrotovat, nebo předělat celý svůj životní styl. Je především o zodpovědnosti a rozhodnutí, koho svým nákupem podpořím,“ vysvětluje Nina, se kterou jsme si, ještě když to šlo, povídaly v Costa Coffe například o tom, jak přejít na „pomalý“ šatník, jaké zajímavé přírodní materiály v současnosti „frčí“ a které módní značky nedrží své sliby.

Předpokládám, že váš šatník už je z většiny udržitelný. Co byste poradila ženám, které se snaží o totéž, a nevědí, kde začít?

Myslím, že tohle je věc nějakého přirozeného vývoje. Pokud se člověk rozhodne jít touto cestou, rozhodně není ekologické hned vyhodit všechno oblečení, které jsme koupili v módních řetězcích. Vždyť i první zásada udržitelnosti je: „Starej se dobře o věci, které máš, aby ti dlouho vydržely.“

Třeba Adidas se zavázal, že do roku 2024 bude mít všechny oděvy pouze z recyklovaných plastů, a to už není tak daleko.

Až potom je vhodné uvažovat, zda je možné starý kousek s někým vyměnit nebo něco pořídit v second handu. Až jako poslední možnost je nákup nového produktu. A tam je vždy dobré myslet na laskavost k sobě i k přírodě, tedy ideálně pořídit kvalitní věc, kterou zároveň vynosíme.

Slow fashion je určitě zdravá pro přírodu. Jaké zdravotní výhody má pro lidi?

Třeba bambus je antibakteriální, což je skvělé na sport, pro děti, pro výrobu spodního prádla. Nebo biobavlna je oproti té klasické mnohem kvalitnější, při její výrobě se používají jiná barviva a celkově méně dráždí pokožku. Takže je vhodná i pro lidi, kteří mají problémy s atopickým ekzémem.

Můžete zmínit nějaké zajímavé trendy v této oblasti?

Například spolupracuji s thajským startupem Thamon, který vymyslel unikátní metodu, jak vyrábět kabelky a další doplňky z listů. Sbírají se spadané listy stromu, který se jmenuje damarovník obrovský. Ty mohou mít na výšku třeba i třicet centimetrů. Díky jejich „kožovitosti“ se z nich dá vyrábět pevný materiál se speciální voděodolnou úpravou. Barvy jsou ekologické. Navíc je na tom skvělé, že každý vzniklý výrobek je originální, protože každý list má svou vlastní unikátní strukturu. Nákupem každého výrobku navíc člověk přímo podpoří komunitu, která výrobky šije.

A co se týká samotné udržitelné módy, myslím, že trendem budoucnosti je větší variabilita, tedy rozvoj do různých stylů. Že už nebude nabízet pouze klasické a univerzální kousky, jako tomu bylo většinou doposud, ale bude se více diferencovat do stylů jako business, bohemia, casual, hippies a podobně, čímž zase vyjde vstříc širšímu spektru lidí.

Co podle vás ještě na trhu udržitelné módy chybí?

Určitě jsou mezery v oblasti obuvi a kožených výrobků. Ty se dosud často vyrábí z klasické kůže, která rozhodně není ani veganská, ani ekologická. Navíc barvy, které se na ni používají, jsou vůbec nejhorší chemikálie v celém textilním průmyslu. Přitom jiné materiály mají velký potenciál. Nyní už se například rozvíjejí veganské kůže, které jsou vyrobeny z jablečných slupek a dalších rostlinných materiálů, nebo jde o zpracované rostlinné oleje. Další zajímavou možnost pro výrobu bot představuje i korek, nebo Piñatex z ananasových listů.

Nina Garden

Vystudovala chemickou školu se zaměřením na potraviny, přes zdravou výživu se dostala do odvětví ekologického stylu a udržitelné módy. Vlastní online i kamenný obchod Garden Carrier. Ten se mimo jiné zaměřuje na ekologická a ergonomická nosítka pro děti, ekologické oblečení, drogerii, kosmetiku i upcyklované hračky. Také podporuje některé zahraniční projekty, například Thamon – doplňky z pravých listů, nebo Owl Paperlamps - papírové lampičky z Portugalska.

Na druhé straně je třeba připomenout, že nic není ze dne na den a že značky, které se nějakou nevšední cestou vydaly, potřebují finance a podporu ze strany zákazníků. A naopak jim nepomůže, když je budeme odsuzovat za to, že ještě nejsou tak daleko, jak bychom si přáli.

V současné době některé značky zákazníky balamutí skrze takzvaný greenwashing, tedy snahu prezentovat sebe sama jako ekologickou společnost, přitom realita je jiná...

Proto musíme my jako zákazníci tlačit na to, aby o tom ty firmy nejen mluvily, ale aby to také dělaly. Když značka řekne, chceme do roku toho a toho mít celou svou řadu ekologickou nebo z recyklovaných materiálů, tak bychom se, pokud to ona značka nesplní, měli ozvat.

Třeba Adidas se zavázal, že do roku 2024 bude mít všechny oděvy pouze z recyklovaných plastů, a to už není tak daleko. Podobně se zavázalo třeba H&M, že do roku 2030 budou používat jen recyklované a udržitelné materiály. Ale vzhledem k tomu, že podobně slíbili, že do roku 2018 budou vyplácet všem svým 850 tisícům dělníků rovnou mzdu, a zatím to nedodrželi, je třeba na ně víc dohlédnout. Pokud totiž vše zůstane tak jako doposud, nemáme moc dobré vyhlídky.