Letos si to asi moc neužijeme. Možná by mužům prošlo, kdyby koledovali v rouškách s více než dvoumetrovými pomlázkami (to aby zachovali odstup), a ženy i dívky by pak musely správně vydezinfikovaná vejce vrhat nejméně z dvou metrů do košíků, nebo na koledníky. Ačkoliv patří naše velikonoční tradice, kdy se muži posílení slivovicí osmělí k mlácení žen spletenými vrbičkovými pruty, v lepším ekologickém případě i spletenými bužírkami, ve světě k těm nejpodivnějším, existuje pár výjimek, nad kterými i čeští věřící jen nevěřícně kroutí hlavou.
Datum Velikonoc se každý rok mění, odvíjí se totiž od prvního jarního úplňku, který nastává po březnové rovnodennosti. Možností, kdy začít oslavovat Ježíšovo zmrtvýchvstání, je dokonce úctyhodných 35, a Velikonoční pondělí tak může připadnout na jakýkoliv den od 23. března do 26. dubna. Letos nám to tedy vychází na 13. dubna. U nás si tedy Velikonoc moc neužijí a je otázka, jak si je užijí tam, kde jsou zvyky ještě bizarnější než ty naše.
Kdyby nebylo koronaviru, tak už si od Zeleného čtvrtku oddaní katolíci stloukají ve městě San Fernando dřevěné kříže a připravují se na svůj každoroční rituál. Na Velký pátek se filipínští fanatici vydávají na cestu dlouhou několik mil, kterou lemují davy přihlížejících. Podívaná je to vskutku nevšední, ovšem slabým povahám doporučujeme místo raději nenavštěvovat. Aby si kajícníci připomněli Ježíšovo utrpení, bičují svá těla ostrými bambusovými tyčemi či koženými důtkami, někdy postačí i obyčejný kus dřeva, dokud po holých zádech netečou prameny krve.
Ukřižování na Filipínách probíhá vždy za pasivní asistence policie
Celá výprava vrcholí přibitím dobrovolných mučedníků na ohromné kříže. Jakmile železné hřeby prorazí dlaně i kotníky, ozve se bolestné zasténání. Po deseti minutách jsou zbídačení věřící z křížů sundáni a předáni do péče ošetřovatelů. I přesto, že církev s touto tradicí nesouhlasí, nemálo z věřících absolvuje krvavý průvod příští rok znovu.
Představení v ulicích Španělska
Pakliže byste zavítali o Svatém týdnu (Semana Santa) do horkokrevného Španělska (letos to opravdu nedoporučujeme), ocitnete se uprostřed pompézních oslav a dobových kostýmů nápadně připomínajících oděvy militantního hnutí Ku-Klux-klan. Oděni do dlouhých rouch doplněných o špičaté kápě nemají však členové cofrodías neboli bratrstev s touto organizací zcela nic společného.
Modré pondělí v Cordobě ve Španělsku. Údajně se není čeho bát
V jedinečném průvodu nesou kajícníci, zdůrazňující své pokání, dlouhé zapálené svíce a kolosální oltáře se sochami Ježíše Krista, Panny Marie i jiných svatých. Ulicemi kráčejí za doprovodu nezaměnitelné vůně kadidla a živé pochodové kapely, která udává tempo celému procesí. Dechberoucí atmosféra ožívá spolu s tisíci poutníky sjíždějícími se snad ze všech koutů světa, aby byli svědky tradičního španělského veselí.
Raketová válka v Řecku
Pestrobarevné kraslice byste v kolébce evropské civilizace našli jen stěží. Řekové totiž namáčejí velikonoční vajíčka pouze do rudé barvy, která má znázorňovat Kristovu krev. Rozmanitými odstíny se můžete ale pokochat na ostrově Chios.
V Řecku vám nabídnou vejce jedině rudé. Zbrocené Kristovou krví
Na kopcích vzdálených od sebe 400 metrů proti sobě soupeří dvě farnosti. O Bílé sobotě zde mezi kostely probíhá „raketová válka“, jejímž cílem je zasáhnout zvonici protivníka. Velkolepý ohňostroj láká každým rokem nejen místní obyvatele, ale i nadšené turisty. Je fakt, že občas někdo zahoří, a nebývá to vždy jen láskou k Bohu. I tak je to velká velikonoční legrace. Tak možná příští rok...
Reklama
foto: Profimedia a Shutterstock, zdroj: Daily Mail
