Nový výzkum amerických vědců prokázal, že lepší kognitivní schopnosti člověka se geneticky překrývají s predispozicemi k dlouhověkosti. Vyšší kvalita poznávacích funkcí není jen výhodou pro přežití, ale také pozitivně ovlivňuje náš imunitní systém. Pokud tedy začnete svůj mozek procvičovat včas, můžete si podle nové studie prodloužit život.
Původní cíl výzkumníků z institutu Northwell Health byl jasný – vyvinout cílenější léčbu kognitivních poruch a problémů s pamětí. „Poprvé jsme pracovali s genetickými informacemi, které by nás mohly vést k vývoji specifické léčby mozkových poruch, jako je Alzheimerova choroba, schizofrenie či ADHD,“ popisuje prvotní záměr Tood Lencz, vedoucí autor studie.
Genetické dispozice k vyšší úrovni kognitivních schopností a k dlouhověkosti spolu souvisí.
Delší život pro ty, kterým to pálí
Na studii, která byla největší svého druhu, pracovalo 65 vědců, kteří měli k dispozici genomy a výsledky neuropsychologických testů od více než 100 000 lidí. Tyto údaje dále porovnávali s dalšími 300 000 genomy lidí, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání. Jejich srovnání potvrdilo očekávanou spojitost mezi úrovní kognitivních schopností člověka a jeho úspěšností ve studiu a práci.
Prokázala se však i jiná skutečnost, kterou vědci nečekali, a to, že genetické dispozice k vyšší úrovni kognitivních schopností a k dlouhověkosti spolu souvisí. Na základě tohoto zjištění se rozběhl další výzkum, který zahrnul i členy rodin dobrovolníků ze zkoumaných vzorků a který následně objevenou souvislost potvrdil.
Mozek posilují zejména mentální hry procvičující logiku, paměť i rychlost rozhodování.
Výhoda pro přežití
Vysokou úroveň kognitivních funkcí, která se projevuje například výbornou pamětí, rychlým zpracováním informací, skvělou prostorovou orientací, pohotovostí, koncentrací či schopností se přesně vyjadřovat nebo regulovat své emoce, můžeme rozhodně chápat jako výhodu pro přežití.
Kvalita kognitivních schopností však ovlivňuje člověka až na úroveň jeho imunitního systému – čím jsou kognitivní schopnosti lepší, tím je nižší pravděpodobnost rozvoje autoimunitního onemocnění.
Čím dříve, tím lépe
Kognitivní trénink je obvykle cílen na seniory, a to v drtivé většině případů až tehdy, kdy jejich schopnosti výrazně poklesnou. S pravidelným tréninkem mozku, který na cvičení reaguje obdobně jako sval, by se však mělo začít již v mládí. Mozek posilují zejména mentální hry procvičující logiku, paměť i rychlost rozhodování, dále interakce s okolím i pravidelná a přiměřená fyzická aktivita.
Účinné jsou křížovky, sudoku, puzzle, učení se textů nebo položek ze seznamu nazpaměť, lekce tance či vaření – zkrátka vše, co podpoří plasticitu mozku, která se s věkem stále snižuje. Naopak kvalita kognitivních schopností může výrazně utrpět vlivem chronického stresu, který je třeba řešit již při prvních příznacích.
foto: Profimedia, zdroj: Science Daily
