V pátek 15. 3. jsem poprvé v životě navštívila Akademii věd ČR, abych se zúčastnila festivalu Týden mozku, který v Praze probíhal od 11. do 17. března. V pátek se čistě náhodou slavil i můj oblíbený svátek – Světový den spánku, proto jsem si vybrala tematicky laděnou přednášku o novinkách v oblasti spánkové medicíny, kterou vedla profesorka neurologie Soňa Nevšímalová z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Akce se zúčastnilo velké množství studentů, celé povídání bylo tedy uzpůsobené tak, aby mu rozuměl i laik. Mimo jiné jsme se dozvěděli, proč je spánek důležitější, než si většina z nás myslí, kolik hodin denně bychom se mu měli ideálně oddávat a jak poznat takzvané „věštecké“ sny.
Význam spánku je pro lidský život nevyčíslitelný, a dokonce je pravděpodobné, že ovlivňuje nejen kvalitu života, ale také jeho délku. Soňa Nevšímalová zmínila hned na začátku prezentace studii, která to minimálně naznačuje. V jejím průběhu vědci zmutovali určitý druh mušek tak, aby spaly jen polovinu obvyklého času. Ukázalo se, že se dožívaly jen poloviny délky věku než obvykle.
Albert Einstein prý dokončil teorii relativity během spánku, stejně D. I. Mendělejev takto dořešil svou tabulku prvků.
Do jaké míry spánek ovlivňuje délku života u lidí, zatím nevíme. Každopádně jeho přiměřené množství je důležité pro naše zdraví i psychiku. Zatímco novorozenci potřebují 14 až 15 hodin spánku denně, v dospělosti je ideálních 7 až 9 hodin. Blahodárný je i odpolední „šlofík“, který by podle odborníků neměl trvat příliš dlouho, ideálně 30 minut. Je ostatně známo, že například i vynikající jamajský sprinter Usain Bolt si často před důležitým závodem „schrupnul“, a tak si zajistil maximální dávku energie.
Inspirace pro vědce i umělce
Kromě toho, že během spánku regenerujeme fyzické i duševní síly, pomáhá nám k lepší koncentraci a učení se novým věcem. Také zvyšuje naši kreativitu a schopnost řešení problémů, což dokazují příklady z vědecké i umělecké oblasti. Například Albert Einstein prý dokončil teorii relativity během spánku, stejně D. I. Mendělejev tak dořešil svou tabulku prvků. Také Paul McCartney tvrdil, že hity Yesterday a Let It Be „vymyslel“ během snění a ráno si pouze zapsal melodii.
Vědci předpokládají, že většina snů, které si pamatujeme, se nám zdá právě během fáze REM.
A co nám naopak hrozí, když nespíme dostatečně? Kromě únavy a špatného soustředění se podle Nevšímalové vystavujeme zvýšenému riziku vzniku nádorových onemocnění nebo Alzheimerovy choroby. Nedostatek spánku ale také může vést například k obezitě, protože zvyšuje koncentraci ghrelinu, což je hormon zodpovědný za pocit hladu a chutě na sladké.
Snění prorocké i vágní
V další části přednášky se Soňa Nevšímalová věnovala novinkám z oblasti snění. Během spánku se střídají dvě fáze, které se od sebe liší kvalitou i tím, jaké sny se nám během nich zdají. První z nich, fáze REM, je mimo jiné charakterizována rychlými pohyby očí. Ta tvoří u dospělých lidí asi čtvrtinu noci. Náš spánek je během této doby lehčí a jsme náchylnější k probuzení. Vědci předpokládají, že většina snů, které si pamatujeme, se nám zdá právě během této fáze. Jsou to sny živé, obsahově delší, barevné, nabité emocemi a často v nich figurujeme v hlavní roli.
Nespavost v současnosti trápí 30 až 40 procent dospělé populace.
Těmto snům se také říká „prorocké“, protože mohou „předpovídat“ budoucnost. Například John Lennon asi rok před svou smrtí snil o tom, že sám sebe zavraždil. Nakonec byl jeho vrahem fanoušek, který chtěl sám Lennonem být. Věštecké sny o své smrti však měl například i bývalý americký prezident Abraham Lincoln nebo psycholog Sigmund Freud.
Během non-REM fáze hlubokého spánku, která je častější v první polovině noci, se nám naopak zdají sny vágní, útržkovité a většinou se jedná jen o zkreslený obsah našich nedávných zážitků či myšlenek. Také si je méně často pamatujeme.
Problémy se spánkem
Na konci přednášky profesorka neurologie zmínila poruchy spánku. Nejčastější z nich je podle vědců nespavost, která v současnosti trápí 30 až 40 procent dospělé populace, a pokud není léčená, vede například ke vzniku kardiovaskulárních chorob, obezity, depresí nebo impotence. Zároveň pak může způsobovat nadměrnou denní spavost, kdy člověk usíná za dne při chůzi, jídle, nebo jakékoli jiné činnosti, protože odpočinek během noci není dostatečně kvalitní.
Mnoho lidí už v současnosti považuje spánek za ztrátu času, ale nejnovější vědecké poznatky dokazují, že opak je pravdou.
K častým problémům se spánkem se také řadí zpožděný spánkový rytmus, kdy se nám bdění protahuje do noci, a pak máme tendenci vyspávat během dopoledne. V současnosti tímto problémem trpí asi 10 procent populace. Jednou z nejohroženějších skupin jsou přitom mladí jedinci, často vystavení působení modrého světla, které výrazně noční spánek narušuje. Tento problém se léčí například podáváním „spánkového“ hormonu melatoninu nebo ranními osvity speciální lampou.
Reklama
Mnoho lidí už v současnosti považuje spánek za ztrátu času, ale nejnovější vědecké poznatky dokazují, že opak je pravdou. Můžeme si tedy vážit toho, že v oblasti zdravého životního stylu existuje alespoň jedna činnost, která nás nestojí žádnou vůli ani úsilí, přesto na naše zdraví působí blahodárně.
foto: Shutterstock, zdroj: Týden mozku