Fyzik tvrdí, že fyzikální zákony neexistují. Učili jsme se je zbytečně?

„To, co často nazýváme fyzikálními zákony, jsou ve skutečnosti jen konzistentní matematické teorie, které podle všeho odpovídají některým částem přírody,“ píše teoretický fyzik Sankar Das Sarma v úvodu nového sloupku na webu New Scientist. Tyto fyzikální zákony mají popisovat naši sdílenou realitu, ale stále se „vyvíjejí s tím, jak se zlepšují naše empirické znalosti o vesmíru,“ dodává.

„Jde o tohle,“ pokračuje Sarma. „Navzdory tomu, že mnozí vědci považují za svůj úkol odhalit tyto konečné zákony, já prostě nevěřím, že existují.“ Tvrdí, že i vzhledem k převratným, a nakonec nedokončeným pokusům Alberta Einsteina o vytvoření teorie všeho a všem následným pokrokům v oborech, jako je kvantová mechanika, by se takové tvrzení nezdálo nijak zvláštní.

Podle Sarma je ostatně úžasné, že lidé „vůbec dokáží některé aspekty vesmíru prostřednictvím fyzikálních zákonů pochopit“.

Není důvod domnívat se, že náš popis toho, jak fyzikální vesmír funguje, dosáhl na začátku 21. století vrcholu a u kvantové mechaniky tak uvíznul navždy.

„Jak se o přírodě dozvídáme více, můžeme zdokonalovat její popisy, ale to nikdy neskončí. Je to jako loupat nekonečnou cibuli,“ píše.

Šílenství mnohovesmíru

S poukazem na koncept multiversa neboli nekonečného počtu vesmírů se Sarma zamýšlí nad tím, jak je možné, že lidé mohou být tak zpupní a představovat si, že zdánlivá pravidla, kterými se nejspíše řídí naše realita, budou platit v každém vesmíru.

Jako teoretický argument dodává, že i tváří v tvář tak podstatné teorii, jakou je kvantová mechanika, kterou popisuje „spíše jako soubor pravidel, která používáme k vyjádření našich zákonů, než že by sama byla konečným zákonem“, zůstává příliš mnoho záhad a proměnných na to, abychom mohli tuto takzvanou fundamentální teorii považovat za nedotknutelnou.

„Je těžké si představit, že za tisíc let budou fyzikové stále používat kvantovou mechaniku jako základní popis přírody,“ pokračuje. „Do té doby by ji mělo nahradit něco jiného, stejně jako kvantová mechanika sama nahradila Newtonovu mechaniku.“

O tom, co by to mohlo být, Sarma odmítá spekulovat. Přesto však nevidí „žádný zvláštní důvod, proč by náš popis toho, jak fyzikální vesmír zřejmě funguje, měl na začátku 21. století náhle dosáhnout vrcholu a navždy uvíznout u kvantové mechaniky“.

„To by bylo skutečně depresivní!“ dodává.