Světové rekordy padají jako na běžícím pásu. A teď nemyslíme sport, ale větrnou energii. Staví se stále větší a výkonnější větrné turbíny, které ohromují svými neskutečnými parametry. Nyní se v Dánsku rozběhla jedna, proti které je svou výškou vysílač na Pradědu jen trpaslíkem vedle obra.
Velikost lopatek větrné elektrárny má přímý vztah k jejímu výkonu. Čím větší jsou lopatky, tím větší je plocha, kterou mohou otočit, a tím více energie lze vyrobit. Avšak existuje také limit, kdy jsou lopatky příliš velké a začínají se brzdit větrem. Optimální velikost lopatek se liší pro různé větrné podmínky a typy elektráren. Inženýři se však dokážou popasovat se stále většími výzvami, takže velikosti a výkony těchto elektráren rostou každý měsíc. Prakticky neustále se dozvídáme, že nějaká firma postavila ještě větší a ještě výkonnější větrnou turbínu. Úžas z osmimegawatových elektráren v Severním moři už dávno odvál vítr. Podívejme se na nového rekordmana.
Lopatka větší než fotbalové hřiště
Společnost Vestas Wind Systems nyní spustila novou větrnou elektrárnu ve svém testovacím centru Østerild v dánském západním Jutsku. Je to skutečný obr, jehož velikost popíšeme pro lepší představu skrze přirovnání.
1) Výkon elektrárny je 15 MW na jediné turbíně. Nejedná se tedy o součet několika větrníků vedle sebe, ale jediného sloupu se třemi lopatkami. Takže pro srovnání – naše nejvýkonnější větrná farma v Kryštofových Hamrech má instalovaný výkon 42 MW, ovšem to všechno v 21 větrnících.
2) Výška elektrárny včetně listů rotoru je 280 metrů. Srovnejme to třeba s Eiffelovou věží, která má 300 metrů. Výše jsme zmiňovali vysílač na Pradědu. Ten měří proti téhle elektrárně „trapných“ 146 metrů.
3) Jedna lopatka měří 115,5 metrů, což znamená, že je delší než fotbalové hřiště.
4) Plocha, po které rotují lopatky i s centrálním rotorem, zabírá 43 743 m2. To je skoro stejně jako Václavské náměstí v Praze (cca 45 000 m2).
Jak vidíte, technicky je to opravdové veledílo. Firma Vestas vytvořila speciální generátorovou část, která zvládne nápor velkého výkonu. Oněch 15 MW pak můžeme přepočítat na průměrnou roční výrobu energie – 80 GWh, což je roční spotřeba energie pro 20 000 domácností.
Celá větrná elektrárna je zatím ve zkušebním provozu a připravuje se její certifikace. Pokud by proběhla, stala by se na nějakou dobu největší větrnou elektrárnou světa. Tedy dokud by ji pravděpodobně nepředběhla Čína...
CSSC pro 40 000 lidí
Čína je v mnohém o krok vepředu. Teď sice o kousek zaostává, ale ne na dlouho. Jak píše server Interesting Engineering, společnost CSSC Haizhuang už zahájila stavbu nové větrné elektrárny H260, která bude mít výkon 18 MW. Pojďme se podívat opět na technická data, která už si sami srovnáte s elektrárnou firmy Vestas.
CSSC H260-18MW, jak se větrník celým jménem nazývá, má lopatky SuperBlade+ o délce 128 metrů. Průměr větrníku je pak 260 metrů a plocha, na které listy rotují, je 53 000 m2.
Plocha, po které rotují lopatky elektrárny Vestas, zabírá 43 743 m2. To je skoro stejně jako Václavské náměstí v Praze.
Samozřejmě, že tito giganti nemohou ve větru vlát jen tak, bez moderních technologií. Mají v sobě ukotveno mnoho senzorů, které například sledují největší nebezpečí pro větrné elektrárny – vibrace lopatek. Díky tomu pak dokáže elektrárna pracovat s lopatkami tak, že tuto takzvanou aeroelasticickou nestabilitu dokáže snížit až o deset procent, což je při těchto rozměrech elektrárny úctyhodné číslo.
Nakonec asi mnoho čtenářů napadne, jestli se vyplatí takové giganty stavět. Je to ekonomické, ekologické? Zřejmě ano. Například dle CSSC lze díky těmto obrům výrazně ušetřit na stavebních nákladech. Stavba jedné velké větrné elektrárny místo několika menších samozřejmě zásadně ušetří materiály, jako je například beton, ocel či uhlíkové kompozity. To zároveň neznamená pouze náklady peněžní, ale také ekologické. Kupříkladu výroba cementu je dnes jedním z největších znečišťovatelů planety a uhlíkový kompozit dnes ještě nedokážeme zrecyklovat...
Reklama
foto: Vestas Wind Systems, zdroj: Autorský článek
