Přestože Čína v posledních letech investuje do obnovitelných zdrojů, nejvýznamnějším zdrojem energie v zemi je stále uhlí. Podle statistiky Mezinárodní agentury pro energii (IEA) z roku 2021 je v zemi v provozu přibližně 1050 uhelných elektráren, což představuje více než polovinu celosvětové kapacity. V roce 2022 navíc Čína schválila výstavbu dalších 106 gigawattů uhelné energetické kapacity, což je čtyřikrát více než v předchozím roce a nejvyšší množství od roku 2015.
S realizací svých plánů Čína nelení. Už v roce 2022 byla po celé zemi zahájena stavba 50 GW uhelných elektráren, což je o polovinu více než v předchozím roce, uvedlo ve společné zprávě Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) a Global Energy Monitor (GEM). „Rychlost, jakou projekty postupovaly od povolení k výstavbě v roce 2022, byla mimořádná. S mnoha dalšími projekty, které získaly povolení i financování a začnou se budovat, se zřejmě setkáme během několika následujících měsíců,“ uvedla analytička Flora Champenois z GEM.
Důvod? Velké výpadky v síti
Čínu dle dostupných informací motivují zejména obavy. Mnoho z nově schválených projektů bylo konkrétně definováno jako „podpůrná základní zátěžová kapacita určená k zajištění stability energetické sítě a minimalizaci rizik výpadků“, uvedla zpráva CREA-GEM. Nicméně, mnoho z nových elektráren vzniklo v regionech, které již měly jasný přebytek kapacity, a problémy s dodávkou energie by stačilo vyřešit zlepšením spolehlivosti a účinnosti sítě, uvedli autoři zprávy.
Už v roce 2020 se Čína zavázala, že v emisích skleníkových plynů dosáhne do roku 2060 neutrality. To znamená, že do té doby bude vyrábět pouze tolik emisí skleníkových plynů, kolik bude schopna z atmosféry odebírat.
Svůj podíl mají také dlouhodobá sucha v roce 2022, která vedla k dramatickému poklesu výroby vodní energie a k tomu, že Čína začala opět spalovat více uhlí. Peking se navíc snaží oživit ekonomiku země poté, co byla zasažena přísnými opatřeními proti covidu.
Čína ekologická nebo smrtící?
Nejlidnatější země je celosvětově největším producentem emisí oxidu uhličitého, s podílem na celkovém objemu ve výši 31 %. Výše produkovaných emisí na osobu se od konce 70. let, kdy se Čína začala intenzivněji industrializovat, více jak zešestinásobily. Hodnotou tohoto ukazatele již předstihla Evropskou unii, jejíž země však mají v průměru třikrát vyšší HDP na obyvatele.
Už v roce 2020 se Čína zavázala, že v emisích skleníkových plynů dosáhne do roku 2060 neutrality. To znamená, že do té doby bude vyrábět pouze tolik emisí skleníkových plynů, kolik bude schopna z atmosféry odebírat. Země se také zavázala, že do roku 2030 sníží emise oxidu uhličitého na jednotku HDP o 65 % v porovnání s úrovní v roce 2005 a zvýší podíl neemisních zdrojů energie na celkové spotřebě na 25 %.
V návaznosti na tyto klimatické závazky vypracovaly čínské provincie a města vlastní specifické cíle a podrobné prováděcí plány pro období 2021–2025. Hlavní břemeno nákladů na snižování emisí ponese firemní sektor, přičemž za stanovení cílů a monitorování jejich provádění budou odpovědné zejména regionální vlády.
Rozporuplné cíle
Jak toho chce dosáhnout? Popravdě řečeno, odborníci a patrně ani sama Čína pravděpodobně příliš netuší. Stačí se podívat na čínské weby a snadno zjistíme, že jednotlivé provincie mají poměrně rozporuplné plány.
Například Shaanxi, třetí největší čínský producent uhlí v roce 2022, chce letos začít stavět čtyři nové uhelné doly a vyprodukovat celkem 750 milionů tun uhlí, což je více než jeho loňská produkce. Dále chce zahájit výstavbu více než 10 gigawattů uhelné energetické kapacity. Šan-tung, čínská provincie s největším HDP, zase plánuje zahájit výstavbu šesti rozsáhlých „projektů ultrasuperkritických uhelných elektráren“, což je název pro modernější a účinnější elektrárny. Provincie má již dnes největší kapacitu uhelných elektráren v Číně.
Mnoho z nových elektráren vzniklo v regionech, které již měly jasný přebytek kapacity, a problémy s dodávkou energie by stačilo vyřešit zlepšením spolehlivosti a účinnosti sítě.
Na opačném pólu jsou ale i další plány. Například autonomní provincie Ning-sia, která v roce 2022 vyrobila nejvíce solární energie ze všech provincií, se zaměří na výstavbu deseti velkých „základen“ pro větrnou a vodní energii a také dalších 11 solárních farem, které přidají celkem 3 GW kapacity obnovitelných zdrojů. Také již zmiňovaný Šan-tung chce v roce 2023 vybudovat rozsáhlé větrné a solární parky za 14 miliard jüanů (2 miliardy USD) na velkých plochách přílivového pobřeží, které nakonec nabídnou 2,9 GW solární a 100 MW kapacity větrné energie.
Předčí nakonec tyto zelené snahy masivní využívání uhelných elektráren? Na to si ještě budeme muset počkat.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
