Válka proti invazivním druhům: Norové vsadili na umělou inteligenci

Každé dva roky do těchto vod připlují miliony lososů růžových, kteří po nakladení vajíček umírají. Ve zdánlivě přirozeném koloběhu přírody je však jeden háček – tento druh tu původně nikdy nebyl. Vytlačuje navíc lososa atlantského, jehož počty jsou již nyní hrozivě nízké.

Losos růžový, známý také jako pukkellak nebo kvůli charakteristickému hřbetnímu vyboulení losos hrbatý, byl v 50. letech 20. století nasazen do řek na ruském poloostrově Kola ve snaze povzbudit tamní ekonomiku. Zatímco v Rusku je nyní tento losos cenným zdrojem potravy i příjmů, pro mohutné norské řeky za hranicemi představuje hrozbu.

Tento druh se totiž často vzdaluje od hejna a nachází svůj domov jinde. V průběhu let se tak přesunul na západ a nyní, v době měnícího se klimatu, dochází k dramatickému nárůstu počtu lososů růžových v severním Atlantiku. Miliony z nich pak jednou za dva roky končí svou pouť za pářením v řece Tana, kde krátce poté zemřou, hnijí na jejích březích a znečišťují vodu.

Systém, poháněný solární energií, zajišťuje, že je losos růžový nasměrován do samostatné klece, zatímco losos atlantský a ostatní druhy mohou nerušeně pokračovat dál po řece.

Jelikož se jedná o nový druh pro místní prostředí, který je navíc menší než losos atlantský a na jeho lov je třeba speciální licence, není pro tyto ryby v Norsku odbyt. I proto nyní norská vláda znásobila své úsilí, aby nechtěnou migraci lososa růžového zastavila. „Vyhlásili jsme tomuto invaznímu druhu válku,“ prohlásil norský ministr pro klima a životní prostředí Espen Barth Eide.

Chytrá past, která si sama vybere

S lososy růžovými zatím vláda bojovala pomocí speciálních zátaras rozmístěných napříč hlavními toky, u kterých je rybáři mohli odlovit, zatímco losos atlantský mohl plavat dál. Tato vcelku fungující varianta je ovšem časově i fyzicky náročná. Už nyní je ale ve zkušebním provozu nové řešení, které má 100% účinnost.

Jedná se o unikátní past využívající umělou inteligenci k oddělení obou druhů od sebe s naprostou přesností. Systém, poháněný solární energií, zajišťuje, že je losos růžový nasměrován do samostatné klece, zatímco losos atlantský a ostatní druhy mohou nerušeně pokračovat dál po řece. Řešení je výsledkem spolupráce technologické firmy Huawei, asociace pro lovce a rybáře Berlevåg a společností Troll Systems a Simula Consulting. V letošním roce se navíc z 450 nominací umístilo v TOP 10 kandidátech na cenu OSN za udržitelnost. „Tato nominace ukazuje, že inovace mohou opravdu pomoci řešit složité problémy životního prostředí,“ říká Kenneth Fredriksen, senior viceprezident Huawei Europe. „Jsme hrdí na to, že jsme vytvořili technologii, která chrání norskou faunu.“

Ačkoliv jsou inteligentní řešení v současné situaci cestou vpřed, nejen Norsko bude muset v brzké době zvažovat změny spojené s invazivními druhy. Těmi může být zavedení nových pravidel na ochranu místních ekosystémů, nebo změna strategie komerčního rybolovu, která by začala využívat lososa růžového jako další zdroj potravy. Zejména i vzhledem k postupujícím klimatickým změnám může být jen otázkou času, kdy se tento druh ryby přesune dále do Dánska, do vod Baltského moře či dokonce ke břehům Británie. Chytré technologie však mnohé usnadňují a získávají lidstvu drahocenný čas na vytvoření dlouhodobých řešení s maximální efektivitou.