Sladká, křupavá, levná a roztomilá rekvizita pro velikonoční králíčky. Je sice otrava loupat ji a strouhat, ale i tak patří mezi tradiční suroviny nejen české kuchyně – lidstvo konzumuje mrkev už tisíce let.
V Antarktidě byl objeven fosilní pyl, jehož zdrojem byly rostliny z čeledi Apiaceae, součásti čeledi mrkvovitých. Tehdy tuhle "mrkev" chroupali maximálně dinosauři. Podle stránek Muzea mrkve, které spravuje nadšenec John Stolarczyk z Anglie, se mrkev pěstovala v oblasti Afghánistánu před zhruba 5 000 lety a "o něco později," zhruba před 4 000 lety, také v Egyptě.
Původně se používala hlavně jako léčivá rostlina, jako zemědělská plodina byla pěstována od 10. do 12. století, když se mezitím rozšířila do Evropy a Číny. Nejpravděpodobnějšími barevnými variantami mrkve byly až do 16. století rostliny s fialovým, bílým, červeným a černým kořenem – takové byly vyobrazeny už v egyptských chrámech.
Královská zelenina na počest rodu Oranžských
Jak lidstvo před pěti sty lety přišlo k tomu, že mrkev zoranžověla? Genetická mutace, křížení, náhoda, spiknutí potravinových koncernů? Legenda praví, že nizozemští pěstitelé vyšlechtili v 17. století oranžovou mrkev jako poctu panovníkovi Vilémovi I. Oranžskému, který úspěšně vedl Nizozemce v boji za nezávislost na Španělsku. Možná, taková historka holandskému patriotismu jistě neuškodí. Ale možná také, že se pouze snažili vylepšit chuť původních barevných variant a Oranžským představit jejich sladší a méně hořkou verzi. Možná, dost možná, že její oranžová barva byla pouze dílem náhody.
Když to s mrkví přeženete
Mrkev je velmi všestranná, dá se s ní vařit nasladko i naslano. Používá se ve většině světových kuchyní a na mnoho způsobů – syrová v salátech, vařená v polévkách, rozmixovaná v omáčkách, pečená, dušená, smažená, nakládaná, nebo jako přísada geniálního mrkvového dortu a dalších dobrot.
Mrkev je plná betakarotenu, který se v těle mění na vitamin A, je v ní spoustu antioxidantů, vitaminů K a C, vlákniny, draslíku a dalších důležitých vitaminů a minerálů. Na rozdíl od ostatní zeleniny je mrkev zdravější vařená než syrová – vstřebáte tak z ní vitamínů víc.
A co se týče zázračných účinků, říká se, že mrkev pozitivně ovlivňuje kvalitu zraku a pleti, působí proti vzniku ledvinových kamenů, při střevních infekcích, žaludečních vředech, dně, nachlazení, nemoci z vyčerpání a je snad úplně jasné, že snižuje riziko rakoviny a zpomaluje proces stárnutí. Ale pozor! Mrkví se můžete předávkovat. Nadměrná konzumace mrkve může vaši pleť zbarvit na odstín pleti Donalda Trumpa – říká se tomu karotenémie.
Pleť jako mrkvička
Karotenémie se obvykle projevuje na místech, kde je kožní vrstva silnější, například na dlaních a chodidlech. Postižení celého těla je vzácné. Její příčinou je vysoká hladina beta-karotenu v krvi, ale pozor, jeho zdrojem není výhradně mrkev, ale i další ovoce a zelenina: sladké brambory, papája, meloun, brokolice, špenát, kapusta, červená a žlutá paprika a rajčata. Ale nebojte se, pořídit si karotenémii není zase tak jednoduché – museli byste se beta-karotenem ládovat opravdu řádně a dlouho, v řádu několika měsíců.
Pokud ale přeci jen zjistíte, že vaše pleť začíná Donalda nápadně připomínat, třeba i přesto, že zelenině zase tak moc neholdujete (v bůčku beta-karoten opravdu nenajdete), na vině může být závažnější problém – žloutenka. To je stav způsobený nadměrným množstvím bilirubinu v krvi. Žloutenka je velmi závažné onemocnění, který se bez lékařského zásahu neobejde. Od neškodné karotenémie, která obvykle odezní po úpravě stravy, ji však lze jednoduše odlišit – ačkoliv žloutenka i karotenémie způsobí zbarvení kůže, žloutenka se projeví také zežloutnutím očního bělma.
Chtěl by si někdo tipnout, jestli má Donald raději mrkev nebo solárko?
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek