Když jsem před dvaceti lety navštívila masajskou vesnici, domečky uplácané z hlíny a trusu mě poměrně nadchly – určitě víc než luxusní vily kalifornského Hollywoodu. Stejně tomu bylo i u egyptských pouštních nawamis, vypadajících jako malé rotundy. Ať už jste boháč nebo chudák, pokud chcete bydlet, máte trochu fantazie a velkou dávku trpělivosti, určitě byste si svůj dům snů dokázali sami postavit.
Ani v oblasti stavebnictví nezná inovace hranic. Nejen architekti, multimilionáři a vizionáři z celého světa se vydávají do neprobádaných oblastí. Už i prostí lidé anebo ti, kdo chtějí šetřit naši planetu, vytvářejí obydlí z materiálů, které zpochybňují naše tradiční představy o stavění. Podívejme se na několik bizarních stavebních materiálů, které slaví úspěchy.
PET lahve
Z plastových lahví už byla všude možně po světě vytvořena celá řada staveb, a dokonce i vesnic, které dokazují, že i odpadky lze povýšit na poklady v architektuře. Recyklované plastové lahve řeší jak cenovou dostupnost pro toho, kdo se rozhodne postavit si z nich domov, tak udržitelnost. A právě tím se nechal inspirovat Robert Bezeau, který v panamské turistické lokalitě Bocas del Toro vybudoval z více než milionu lahví celou vesnici, jíž dominuje zámek i s vězením. Tento zámek, na nějž padlo PET lahví více než 40 tisíc, je jediným svého druhu na světě a slouží jako osvětový maják. Robertovým cílem je probudit dospělé i děti k uvědomění si nebezpečí rostoucí invaze mikroplastů, které by do roku 2050 mohly zdecimovat mořský život.
Domy z plastových lahví v Bocas del Toro, Panma. (zdroj: Profimedia)
Robert Bezeau ale rozhodně není sám. Za zmínku stojí i projekt Richarda „Rishiho“ Sowy, který z PET lahví postavil ohromující plovoucí ostrov jménem Spiral Island II, který slouží jako luxusní obydlí a zároveň ekologická osvěta. I tento architektonický zázrak je postaven z přibližně 120 000 plastových lahví u pobřeží mexického Cancúnu. Inspirací byla Richimu skládka odpadu, kde nacházel spousty PET lahví, a rozhodl se je přetransformovat v luxusní obydlí. Nyní na místo přijíždějí lidé z celého světa a snaží se ostrov rozšířit.
Od malých domků v chudých zemích až po výstavní haly na Tchaj-wanu nabízejí plastové láhve levné izolační stěny. Iniciativa „Litr světla“ využívá plastové lahve nejen ke stavbám, ale také k tomu, aby přivedla sluneční světlo do slabě osvětlených domů, a spojuje tak inovace se sociálním dopadem.
Led
Ve švédském Jukkasjärvi se každoročně objevuje zimní zázrak: ledový hotel, jediný svého druhu na světě. Stavba využívá led z řeky Torne, který se skladuje v blízké výrobní hale. Hotel nabízí luxusní ubytování, bar, kostel a více než 100 pokojů a apartmánů.
Yngve Bergkvist založil společnost Icehotel AB v roce 1990 poté, co zde v roce 1989 japonský ledový umělec vytvořil výstavu ledového umění. V roce 1990 byl umělec Jannot Derid pozván, aby uspořádal vernisáž ve speciálním iglú, nazvaném Arctic Hall. Při této příležitosti někteří návštěvníci ve výstavní síni přenocovali a stali se tak prvními hosty „hotelu“. A tradice byla na světě.
Ledový hotel v Jukkasjärvi, Švédsko. (zdroj: Shutterstock)
Není divu, že je hotel zároveň i turistickou atrakcí. Staví se každou zimu na břehu řeky Torne, jen něco málo přes dva kilometry východně od Kiruny. Mistrovské dílo, kompletně vytvořené z ledu, je v každém pokoji vyzdobeno složitými ledovými řezbami. Sezónní existence hotelu, který v létě taje a znovu ožívá v mrazech, ztělesňuje pomíjivou krásu této zmrzlé formy umění.
Ledový hotel má navíc každý rok zcela jiné architektonické pojetí. Před rokem 2017 byl otevřen pouze sezónně, ale nyní díky chladicí technologii funguje celoročně. Jeho součástí je také ledový kostel, kde je možné uzavřít sňatek. Takže takové mrazivé Vegas...bez Elvise.
Pivní lahve
V Thajsku zase stojí chrám Wat Pa Maha Chedi Kaew, další důkaz transformační síly recyklace. Zdobí thajskou provincii Sisaket a dnes je známý spíše pod názvem Chrám milionu lahví. Ekologický projekt vznikl v reakci na rostoucí množství odpadků. Jenomže mniši svůj svatostánek nepostavili z PET lahví, sáhli po daleko těžším kalibru – po skleněných lahvích od piva. Dokonce k jejich darování otevřeně vyzvali místní obyvatele a podniky – během dvou let se jich sešlo (a použilo) více než 1,5 milionu.
Chrám milionu lahví, Thajsko. (zdroj: Shutterstock)
Cílem bylo poukázat na potenciální krásu, ukrytou ve vyřazených materiálech. Betonové jádro chrámu podpírá skleněné stěny a vytváří tak udržitelné útočiště, které zpochybňuje naše vnímání stavebních materiálů. Kromě estetické hodnoty tak chrám slouží jako připomínka síly recyklace a přínosu udržitelnosti. Mniši lahve i nadále sbírají, aby mohli postavit další ekologické stavby a posílit tak uvědomělý životní styl komunity.
Ostatně, z lahví od piva si postavil svůj dům i učitel jménem Tito Ingenieri. Za třicet let jich nasbíral dva miliony a vytvořil z nich fascinující dům, dnes nazývaný Skleněná pevnost. Dům září pestrobarevným světlem, pronikajícím skrz stěny ze skleněných lahví, a panuje v něm útulná atmosféra. Tito plánuje dokončit také třípatrovou věž, která se má proměnit v maják. Chce tak sdělit potřebu přehodnocení pohledu na odpad a vyzývá lidi, aby byli vynalézaví ve využívání inovativních metod recyklace.
Dopravní prostředky
Přeměna vysloužilých dopravních prostředků na obytné prostory se stala prudce stoupajícím trendem. Díky robustnímu exteriéru a prostorným interiérům jsou totiž pro netradiční bydlení ideální. Tato obydlí, kdysi považovaná za šrot, nyní nacházejí nový život a zpochybňují představu, že domov musí mít kořeny v tradičních konstrukcích.
Příkladem je například domov Jo Ann Ussery, která se rozhodla vytvořit si luxusní bydlení z vyřazeného letadla. Vsadila na upcyklaci – využila Boeing 727, který měl být původně poslán do šrotu. Jo Ann se však nevzdala a věnovala šest měsíců jeho pečlivé renovaci, přičemž většinu práce odvedla vlastníma rukama. Výsledkem je plně funkční dům se třemi ložnicemi, dvěma koupelnami, a dokonce s vířivkou, umístěnou v bývalém kokpitu. Jo tam žila do 1999, kdy byl její mobilní domov zničen při nehodě během převozu na nové místo.
Hranice mezi lodí a letadlem se pokusil setřít další architektonický pokus, který je znám pod jménem Kosmický muffin. Projekt Kena Londona z Miami slouží jako ukázka toho, jak může kreativní jedinec spojit dva odlišné druhy dopravních prostředků a vytvořit z nich zcela nový a jedinečný hausbót. Ken zakoupil vyřazený Boeing 307 Stratoliner a přetvořil ho v hausbót, který nyní pluje po otevřených vodách. Neobvyklá transformace spojila historii letectví s námořními prvky, když po hurikánu v roce 1964 Ken tento vzácný kus letounu z konce 30. let získal na aukci za symbolických 62 dolarů a následně ho proměnil v plně funkční plavidlo. Ken celý prostor pečlivě restauroval, takže interiér Cosmic Muffinu dnes připomíná VIP salonek původního letadla Boeing 307. Kosmický muffin je dnes přístupný veřejnosti.
Zkamenělé dřevo
Pokud jste milovníky pevnosti kamene a zároveň milujete tradice, pak je pro vás jedinečným materiálem zkamenělé dřevo. Jde o dřevo, které prošlo přirozeným procesem mineralizace v průběhu milionů let.
Dům ze zkamenělého dřeva, Lamar, Colorado. (zdroj: Mike Walker/Atlas Obscura)
Robustní materiál nachází uplatnění například v místech, jako je Lamar v Coloradu. Právě zde stojí kancelář prodejce automobilů, která je důkazem trvanlivosti a estetické přitažlivosti zkamenělého dřeva. Stavby ze zkamenělého dřeva lze nalézt na mnoha různých místech na světě, často právě v oblastech, kde jsou i jeho naleziště.
Ojetý „nový“ stavební materiál
Nevěřili byste, ale i ze starých pneumatik se dá postavit luxusní bydlení. V Taosu v Novém Mexiku si netradiční dům postavil muž jménem Ryan Halpin a stálo ho to v přepočtu pouhých necelých 150 tisíc korun. Halpin, bývalý manažer, se rozhodl vytvořit ekologické obydlí v srdci pouště, využívající pneumatiky jako hlavní stavební materiál. Neobvyklý dům sám nazývá „bakalářskou lodí“ a snaží se inspirovat k udržitelnému životnímu stylu s nízkými náklady.
Halpinova konstrukce používá pneumatiky spojené směsí písku, slámy a vody. Vznikl tak nesmírně pevný dům, kde každá pneumatika nyní váží až 300 kilogramů. Halpin plánuje stěny omítnout a zdokonalit jejich odolnost vůči povětrnostním vlivům. Obytný prostor uvnitř pneu domu je vybaven kuchyňkou, jídelním koutem a podkrovní postelí. Halpin má také ambiciózní plány na vybudování akvaponického systému a skleníku, který posílí vytápění v zimě a chlazení v létě. Jeho dům je inspirativní ukázkou neomezeného potenciálu udržitelného života.
Miliony vyřazených pneumatik také nacházejí nečekaný druhý život jako stavební kameny. Příkladem jsou i domy typu Earthship, postavené skládáním pneumatik naplněných hlínou, jež ukazují pevnost a izolační vlastnosti pryže. Výsledné stavby, pokryté omítkou nebo betonem, nabízejí cenově dostupné a energeticky úsporné bydlení, zpochybňující konvenční představy o stavebních materiálech.
Noviny a papír
V roce 1922 postavil Elis Stenman celý dům ze srolovaných a nalakovaných novin, stejně jako většinu jeho vybavení. Cílem tohoto průkopnického inženýra bylo zpochybnit kulturu jednorázových výrobků. Stenmanova inspirace pro použití papíru vycházela z touhy po cenově dostupném a běžném izolačním materiálu v době velké hospodářské krize: stěny mají tloušťku přibližně dva a půl centimetru, z papíru je vyrobeno i veškeré vybavení domu kromě krbu, včetně židlí, stolů, polic na knihy, a dokonce i klavíru.
Papírový dům, Rockport, Massachusetts. (zdroj: Flickr)
Dům Elis postavil v Rockportu ve státě Massachusetts a dnes je jeho netradiční, ale pevný výtvor známý jako Papírový dům. Zní to neuvěřitelně, ale obydlí odolávalo po téměř 90 let přírodním živlům, a to díky použití vrstev starých novinových listů na vnitřní i vnější povrch. Papírový dům zůstává ceněnou památkou a úchvatným příkladem udržitelného bydlení z minulé éry. Nyní je zde muzeum, založené ve 40. letech 20. století.
Tak co, nalezli jste mezi materiály ten svůj? Anebo alespoň inspiraci? Ve světě, který se potýká s ekologickými problémy, nabízejí tyto netradiční stavební materiály inovativní řešení a nově definují způsob, jakým přistupujeme k udržitelnému bydlení.
Související…
Reklama
foto: Profimedia, Shutterstock, Flickr, Mike Walker/Atlas Obscura, zdroj: Autorský článek
