Velikonoce jsou jedním z veselých svátků připomínajících příchod jara, nového života a teplejšího počasí. V řadě států se k nim váže směsice pohanských a křesťanských zvyků, které jsou nejsilněji prožívány během pašijového týdne. Evropské divadelní společnosti se sdružily do tzv. Europassion a v různých intervalech organizují více či méně nákladná představení o Kristově životě či jeho určitých podnětných momentech.
V oslavách Velikonoc se přímo vyžívají naši polští sousedé, známí svojí religiozitou. Právě proto je velikonoční týden k návštěvě zajímavých míst a vychutnání mimořádné atmosféry v Polsku ideální. Svátky slaví všichni, věřící i nevěřící.
Na velikonoční sobotu se v Polsku malované kraslice zvané pisanki rovnají do košíčků spolu s jinými dobrotami.
Vše začíná na tzv. Palmovou neděli, kdy se připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma. Lidé mu tehdy mávali palmovými ratolestmi, ale ty ve střední Evropě stěží najdete.
V Polsku je tedy nahrazují "palmami" z různých materiálů, uměleckými výtvory připomínajícími obrovské svíčky z květin a listí. Aktivní při jejich výrobě jsou především děti a mnoho škol a kostelů organizuje soutěže. Ty nejkrásnější výtvory pocházejí z oblasti Malopolska, např. v Lipnici Moruwanej, tam se o nejkrásnější palmu soutěží už 60 let.
Procesí vycházející z kostelíků své palmy představují obyvatelům měst a vesnic, následují mše a na závěr jsou výherci bohatě odměněni.
Kraslice neboli pisanki
Následující víkend v sobotu se malované pisanki utáboří v proutěných košíčcích spolu s kouskem chleba, dortíkem, nakrájenou šunkou či párkem, čokoládovým zajícem a jinými dobrotami. Vše je úhledně naaranžováno pod ozdobnou krajkou.
Mladé páry s dětmi, staré babičky i samotáři se vydají ve svých slavnostních šatech do kostela a zde si nechají košíčky posvětit. Poté si je odnášejí domů a malé děti zažívají opravdu slavnostní chvíle. O kousky požehnaných potravin se lidé také společně rozdělí, aby jim přinesly štěstí v nastávajícím roce.
Dobré jídlo nesmí ostatně během Velikonoc chybět. Bohatě se snídá, babičky pečou voňavé bábovky, připravují se speciální polévky se zeleninou a oblíbeným pokrmem je jehněčí.
Mistérium v Poznani
V kostelech se v sobotu vyzdobí symbolický hrob Ježíše Krista a dobrovolníci z hasičských sborů u něj drží stráž. Snad nejpůsobivější jsou lokální mše v dřevěných kostelíčcích z doby středověku v Malopolsku a podél hranice až k Ukrajině. Většina je římsko-katolická, některé se ale hlásí k byzantské katolické tradici a v jejich interiéru můžete obdivovat nejen prastaré lidové malby, ale i ikony. Při pohledu na vnitřek těchto dřevěných skvostů, zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, se přenesete o stovky let zpět.
Po celý víkend probíhají procesí, některá skvostná v krojích a s velkými praporci doprovázená orchestrem, jinde skromná pouze s velkým křížem z kostela. Ve městech se hrají pašijové hry a tou nejčastější bývá tzv. Mistérium v Poznani v areálu bývalé Citadely. V tomto roce slaví 20. výročí a zhlédnout ho můžete 24. března.
Akce se zúčastní tisíce diváků a v areálu parku dobrovolní herci ochotníci odehrají celý Ježíšův život. Místní umělci vytvářejí každý rok originální kulisy, hudební doprovod a vymýšlejí i něco navíc – v minulém roce např. projekci na téma papeže Jana Pavla II., na kterého prostě Poláci nemohou zapomenout.
Palmy, kvítka a větvičky jívy čekají v kostele na požehnání od kněze.
Palmy, kvítka a větvičky jívy čekají v kostele na požehnání od kněze.
Kalvárie
Velikonoce jsou mnohem zajímavější na venkově. Kdo má rád historii, může zavítat ke klášteru Kalwaria Zebrzydowska nedaleko Krakova, rovněž památky UNESCO. Komplex byl vybudován v 17. století v manýristickém stylu a je umně kombinován se zahradou v renesančním a francouzsky barokním ladění.
Na velikonoční týden se sem sjedou davy lidí, aby každý den doprovázely umělce, kteří postupně hrají pašijové akty kolem kláštera. Čtrnáct kapliček a menších kostelů je mistrně zasazeno do krajiny, takže se při sledování procesí pěkně projdete.
V dubnu často poprchává a pod stovkami nohou se trávník mění v bahnitou řeku, studený vítr zase sahá až do morku kostí. Pozorování účastníků je ovšem zážitkem pro oči, duši i pro čočku fotoaparátu.
Čtěte také:
Začalo jaro! Co znamená v cyklickém čase
Bičování i rudá vejce: Znáte nejšílenější velikonoční zvyky světa?
foto: Profimedia
