Na začátku listopadu šokovaly noviny a sociální média s prohlášením, že „lidstvo od roku 1970 vyhladilo 60 procent divokých zvířat“. Toto ohromující číslo je založené na nejnovějším výzkumu Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Na něm se podílelo 59 vědců z celého světa a zahrnoval na 4000 různých druhů savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb.
Reklama
Výzkumníci zjistili, že druhovou rozmanitost, která se na Zemi vyvíjela miliardy let, ničí zejména naše obrovská a stále rostoucí spotřeba, a to i přesto, že lidská společnost je na čerstvém vzduchu, vodě a samozřejmě i zvířatech závislá. „Nacházíme se na kraji útesu,“ konstatoval Mike Barrett, výkonný ředitel pro vědu a ochranu přírody ve WWF. „Kdybychom to měli přirovnat k lidem, 60% pokles populace by znamenal vyprázdnění celé Severní i Jižní Ameriky, Afriky, Evropy, Číny a Oceánie. To je míra, kterou jsme zavinili.“
Dost zavádějící
Nad touto šokující informací se zamýšlí například americký autor Ed Yong v magazínu The Atlantic. Palcové titulky, které hlásají, že jsme vyhubili 60 procent divokých zvířat, jsou podle něj zavádějící a vůbec nemusí odpovídat realitě. Tým vědců totiž podle něj spoléhal na předchozí studie, ve kterých se velikosti jednotlivých zvířecích populací zjišťovaly nejen na základě přímých statistik, ale také odhadů ze záznamů kamer, satelitů nebo jiných ukazatelů, jako je například přítomnost hnízd či stop.
Měli bychom zohlednit i fakt, že nad volně žijícími obratlovci mají velkou početní převahu miliony druhů bezobratlých.
I podle těchto „nejasných důkazů“ vědci odhadli, že od roku 1970 do roku 2014 se počet obratlovců v průměru snížil o 60 procent. Yong však upozorňuje, že to není stejné, jako když řekneme, že lidstvo zlikvidovalo 60 procent všech zvířat. „Vezměme si tři populace: 5 000 lvů, 500 tygrů a 50 medvědů. O 40 let později už žije jen 4 500 lvů, 100 tygrů a 5 medvědů. Počty jednotlivých druhů se snížily o deset, 80 a 90 procent. To v průměru znamená pokles o 60 procent,“ vypočítává Yong. Skutečný úbytek zvířat je z 5 550 kusů na 4 605, což je reálný pokles asi o 17 procent. Proto podle Yonga ani v této reálné studii nemůžeme s jistotou říci, že jsme vyhubili víc než polovinu divokých živočichů.
A co bezobratlí?
Výzkum má podle dopisovatele zaměřeného na vědu i další nedostatky, například neukazuje, jak se snížily počty jednotlivých druhů. Na základě hypotetického případu, který jsme uvedli výše, je počet lvů stále v normě, tygři jsou ohrožení a medvědi na pokraji vyhynutí. A podle zmiňované studie WWF se počty u poloviny ze sledovaných druhů zvyšují, zatímco jen polovina se snižuje. To v překladu znamená, že pro druhou skupinu je výhled ještě horší, než se na první pohled zdá.
Všechno je relativní. Amazonské žáby, které jsou senzory zdravého životního prostředí, vymírají, ale jsou to ony, které požírají bezobratlé živočichy...
Nakonec bychom podle Yonga měli zohlednit i fakt, že nad volně žijícími obratlovci mají velkou početní převahu miliony druhů bezobratlých – živočichové, jako je hmyz, červi, medúzy a plísně, které tvoří většinu života na planetě. Jejich zhoubě se však studie vůbec nevěnuje a ani všeobecně toho mnoho nevíme, protože vědci se sledováním této skupiny příliš nezabývají.
Ztráta nepostradatelného
Přestože nelze přesně určit, jaké míry zkáza divoké přírody dosahuje, vědci se shodují, že situace je opravdu vážná. Mnoho z nich například věří, že ve světě začíná šesté masové vymírání, které je ovšem v historii Země poprvé způsobeno lidmi. Další nedávná studie také prokázala, že lidstvo od vzniku civilizace vymýtilo 83 procent všech savců a polovinu rostlin. A i kdyby destrukce nyní skončila, trvalo by 5 až 7 milionů let, než by se příroda obnovila.
Přírodu není jen „pěkné mít“, je to systém, na kterém stojí náš život.
Zatímco divoká příroda pod lidskou rukou masově vymírá, někteří lidé stále argumentují tím, že ji nepotřebují, proto z ní zdroje můžeme čerpat dle libosti. To je ale obrovský omyl. „Jedná se o mnohem víc než o ztrátu přírodních krás, ačkoli už to je velmi smutné,“ říká Barrett. „Ve skutečnosti je v ohrožení celá budoucnost lidstva. Přírodu není jen ‚pěkné mít‘, je to systém, na kterém stojí náš život.“
„Divoká zvěř a ekosystém jsou pro lidský život nezbytné,“ tvrdí i profesor Robert Watson, jeden z nejvýznamnějších světových environmentalistů a v současnosti předseda Mezinárodního panelu pro biodiverzitu, který v březnu oznámil, že destrukce přírody je stejně nebezpečná jako samotná klimatická změna. „Výzkum Světového fondu na ochranu přírody jednoznačně demonstruje, že lidské aktivity ničí přírodu v nepřijatelném měřítku, čímž ohrožujeme blahobyt současné i následujících generací.“
Zase ta živočišná výroba
Největší příčinou ztrát divokých zvířat je destrukce přirozených míst jejich výskytu, a to především z důvodů zakládání zemědělské půdy. Nejvíce postiženými oblastmi je Jižní a Střední Amerika, a to z důvodu rozsáhlé těžby lesů bohatých na volně žijící živočichy. Podle Barretta se na tropických savanách zvaných cerrado vytěží každé dva měsíce plocha velká jako správní oblast Velký Londýn, tedy asi 1500 čtverečních kilometrů. Celé situaci také nepomáhá fakt, že v Brazílii vyhrál v říjnu 2018 prezidentské volby Jair Bolsonaro, který po vzoru Trumpa vystoupil z Pařížské dohody a v oblastech Amazonie plánuje zahájit masivní kácení a další „obchodní aktivity“.
Pro snížení drancování životního prostředí je zásadní omezit konzumaci masa a živočišných produktů.
„Je to klasický příklad, kde je mizení lesů důsledkem naší vlastní spotřeby, protože deforestace je řízena čím dál větší produkcí sóji, která je exportována do zemí včetně Velké Británie, aby nakrmila prasata a kuřata,“ říká Barrett. Právě proto je podle něj pro snížení drancování životního prostředí zásadní omezit konzumaci masa a živočišných produktů obecně.
Co nelze ignorovat
Další velkou příčinou mizení celých druhů volně žijících zvířat je zabíjení v důsledku místního i komerčního lovu – nyní je z tohoto důvodu ohroženo na 300 druhů savců, oceány jsou zatěžovány masivním rybolovem. Vyhynutí však kromě mnoha savců a ryb čelí také nejméně třetina obojživelníků, a to kvůli klimatické změně, ztrátě místa výskytu a parazitujícím houbám.
Situace není růžová ani v oblasti bezobratlých. Přestože pro ně existuje méně dat, studie ukazují, že hmyzu ubývá, dokonce i v lesích, které jsou považovány za nedotčené. Mezitím se korály z Velkého bariérového útesu vybělují příliš rychle na to, aby se stihly obnovovat. Od roku 2016 zemřela polovina z nich.
Je nepopiratelné, že v době, kdy se fake news a konspirační teorie množí jako bezobratlé plísně po dešti, se musíme snažit o přesnou interpretaci dat a charakteristiku problémů, kterým čelíme a budeme čelit. Ať už ale chceme nebo ne, přesné i méně přesné indikátory, týkající se živočichů či životního prostředí, ukazují to samé – kolosální ztráty. A jak řekl Marco Lambertini, generální ředitel WWF International, nejdůležitější je naše vlastní spotřeba: „Už déle nemůžeme ignorovat důsledky současné neudržitelné produkce a plýtvání.“ A to bez ohledu na čísla.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian