V roce 2030 bude 7 miliard lidských bytostí znát svoji budoucnost. Alespoň co se životního prostředí týče. Zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) upozorňuje na to, že je za pět minut dvanáct a že globální oteplování je potřeba udržet pod hranicí 1,5 stupně, jinak se vystavujeme výrazně vyššímu riziku přírodních katastrof.
Reklama
Stále ještě ale máme šanci. „Je to zcela jasná hraniční čára. Musíme jednat, a musíme jednat teď,“ říká Debra Robertsová z IPCC. „Vědecká komunita ještě nikdy nebyla tak jednotná – takže zbývá jen doufat, že lidé neupadnou v klasickou letargii s tím, že se jich to netýká.“
1,5 stupně Celsia
Svět je v současnosti o 1 stupeň teplejší než v dobách před průmyslovou revolucí. IPCC poukazuje na právě probíhající změny klimatu a uvádí příklady: zničující hurikány v USA, rekordní sucha v Kapském Městě, lesní požáry v Arktidě a další probíhající katastrofy. Každá desetina stupně navíc pak představuje problém. „Vidíme v tom rozdíl, a to dost zásadní,“ říká Robertsová. Například při zvýšení o 1,5 stupně bude počet lidí ohrožených nedostatkem vody o 50 % nižší než v případě, že se teplota zvedne o 2 stupně. A podobné analogie můžeme uvést u dostatku potravin.
Hmyz hraje zásadní roli při opylování plodin a rostliny budou při zvýšení o 2 stupně daleko náchylnější ke ztrátě přirozeného prostředí.
Jedním z klíčových bodů pro dodržení limitu je zalesnění dříve vykácených ploch, další je přechod k elektromobilitě. Uhlíkové emise je potřeba do roku 2030 snížit o 45 % a do roku 2050 na nulu. „Vládám jsme předložili velmi náročná témata k rozhodování. Zároveň jsme poukázali na obrovské výhody toho, pokud se podaří udržet zvýšení teploty do 1,5 stupně.
Ledovce tají po celém světě. V Alpách i v oceánech
Pro dosažení takového cíle bude ale zapotřebí bezprecedentní posun v energetice a dopravě,“ uvedl profesor Jim Skea z pracovní skupiny pro zmírnění následků globálního oteplování. „Z hlediska fyziky a chemie je to dosažitelný cíl, ovšem jen tehdy, pokud bude dostatečná politická vůle. Což samozřejmě nemůžeme vědět.“ A ke skepsi má důvod, protože i země, které pařížskou dohodu podporují, mají projekty, které jdou přímo proti jejímu smyslu. Británie těží břidlicové plyny, Norsko chce těžit ropu v Arktidě a v Německu se uvažuje o vykácení Hambašského lesa kvůli těžbě uhlí.
Masivní investice
Všechny možné varianty, limitující nárůst teploty do úrovně 1,5 stupně, ovšem vyžadují masivní investice: do roku 2035 se jedná o 2,4 bilionu dolarů ročně (pro představu: jedná se zhruba o padesátinásobek ročního rozpočtu České republiky). V současnosti se do obnovitelné energie investuje pouze 280 miliard dolarů ročně. Pokud by všechno pokračovalo pouze v limitech, které máme stanoveny dnes, stoupla by teplota o katastrofické 3 stupně.
Oteplování je i jednou z příčin migračních vln
Už zmiňovaných 1,5 nebo 2 stupně jsou pro lidstvo extrémně nebezpečné, obojí je vysoko nad průměrnou teplotou, která panovala v holocénu, kdy vznikla lidská civilizace. Ovšem 1,5 stupně dává příštím generacím šanci se k těmto hodnotám aspoň přiblížit. A to je nutné, pokud nechceme, aby pobřežní města zmizela pod hladinou moře.
Týká se to i nás
Pro spoustu lidí je zvyšování teploty stále velmi vzdálené téma. A nejedná se jen o programové odmítače globálního oteplování, ale o běžnou populaci. Kdo by se také staral o to, co bude za několik desítek let, zvlášť když je nyní životní úroveň v Česku na velice vysoké úrovni. Podle indexu společenského rozvoje jsme na 22. místě na světě, na český pas se dostanete v podstatě kamkoliv na světě bez víza a nezaměstnanost máme nejnižší za dobu, co většina z nás pracuje.
K odvrácení globální katastrofy je potřeba akce. Bavíme se o světovém problému číslo 1, a zpráva IPCC jen přesně definovala to, co všichni tušili.
„Změna klimatu je globálním problémem, ostatně i migrační vlna z Afriky do Evropy je způsobena právě změnami klimatu, v jejichž důsledku se mnoho oblastí stává neobyvatelnými,“ říká František Vosecký ze Strany zelených a upozorňuje na fakt, že přicházející katastrofa se rozhodně nezastaví před našimi hranicemi. „To, že jste si loni nemohli napustit bazén, protože nebyla voda, nebo to, že se starším lidem může v horku výrazně přitížit, to je pouze začátek. Bez bazénu přežijeme, bez pitné vody a dýchatelného vzduchu nikoliv.“
Bez bazénu přežijeme, bez pitné vody a dýchatelného vzduchu nikoliv, říká František Vosecký ze Strany zelených
Takže v čem můžeme přispět my všichni? Jsou to drobnosti, které všichni známe, ale které nepovažujeme z nejrůznějších důvodů za důležité. Kontejnery na třídění odpadů jsou všude a fakt, že se ne vždy využívají tak, jak mají, není důvodem, abychom je ignorovali. Zateplení domů je také pouze kapka v moři, ale kolik těch domů jen v Česku existuje? Využití solární energie a elektromobilita jsou už dobře známé.
Záchrana planety ovšem vyžaduje kromě osobního zapojení lidí také politickou aktivitu: „K odvrácení globální katastrofy je potřeba akce. Bavíme se o světovém problému číslo 1 a zpráva IPCC jen přesně definovala to, co všichni tušili,“ říká František Vosecký. „Kromě třídění odpadu je potřeba také tlačit na politiky a firmy, aby se k celosvětovému fightu proti globální změně klimatu přihlásili. A nejen slovy, ale i činy.“
Začněme doma
Před pár dny proběhly v Česku komunální volby. Ovlivňovat politiku měst je občanům přece jen bližší než nějaké akce na těžko představitelné globální škále. Je možno hovořit o snížení energetické spotřeby městských budov, výsadbě stromů, můžeme probírat modrou infrastrukturu, což jsou vodní prvky.
Adaptačních opatření pro přežití změny klimatu ve městě je celá řada.
„Praha také může výrazně promlouvat do způsobu dopravy, nakládání s odpady a dalších oborů. Adaptačních opatření pro přežití změny klimatu ve městě je celá řada,“ říká František Vosecký. „Hlavní příčiny globální změny klimatu jsou ale v energetice, dopravě a zemědělství. Tyto obory se musí zásadně transformovat po celém světě. Jinak pro naše děti žádný svět nezbude.“
foto: Profimedia, zdroj: The Guardian
