Že se klimatické podmínky na zeměkouli mění, to patří dnes již k obecně uznávaným faktům. Přesto však spousta lidí stále uvažuje stylem: Co to pořád máte s tajícími ledovci v Antarktidě, podívejte se, co je v Praze sněhu? A právě z toho důvodu na dnešek, tedy 11. ledna, uspořádala iniciativa Pro planetu happeningy v Praze, Brně, Liberci a Českých Budějovicích.
Kromě wake-up callu pro veřejnost chtějí organizátoři tlačit na přijetí nezbytných opatření k eliminaci negativních dopadů. A taky na záchranu Země v podobě, v jaké ji známe, protože podle analýzy OSN máme už velmi málo času na to, abychom jako lidstvo sami se sebou něco dělali.
Starost o planetu je pro některé naše spoluobčany pořád aktivistickou záležitostí. A to je základní omyl.
„Za 12 let se dostaneme do kritického bodu,“ konstatuje stejně jako zpráva OSN František Vosecký, jeden z organizátorů happeningů a člen iniciativy Pro planetu. „Kdybychom nezačali okamžitě jednat, přijdou nevratné změny. A ty se lidem zcela určitě líbit nebudou.“
Jak budou happeningy Kruh pro planetu probíhat?
V této fázi nám jde hlavně o šíření informací a o propojování lidí, kteří si uvědomují závažnost problémů, jež budeme muset začít okamžitě řešit. Ve čtyřech městech budeme během dne diskutovat s kolemjdoucími o aktuální situaci a rizicích, která s sebou globální změna klimatu nese. Chceme veřejnost informovat, chceme ukázat, jak se lidé sami můžou do řešení problémů zapojit, chceme upozornit na problémy, které spousta z nás stále bagatelizuje. Starost o planetu je pro některé naše spoluobčany pořád aktivistickou záležitostí. A to je základní omyl, je to věcí nás všech, kteří na Zemi žijeme. To, že se něco děje, je fakt, který už dnes ani největší skeptici nepopírají. Času je hrozně málo, proto nesmíme ztratit už ani den.
Jak vlastně vaše iniciativa vznikla?
Inspirovali jsme se na Slovensku, kde vznikla výzva "Nestrácajme čas". Jde o reakci právě na onu poslední analýzu OSN. Ta říká, že lidstvu zbývá posledních 12 let na zásadní změny. Když nenastanou, dojde na Zemi ke změnám, které budou mít likvidační následky. Iniciativa Pro planetu je vlastně výzva politikům, médiím, odborníkům i široké veřejnosti. Změna klimatu je největší hrozbou, ale také výzvou a příležitostí.
Hardcore skeptiků je malá část. Ostatně, změna klimatu v důsledku lidské činnosti je stejně vědecky prokázaná jako třeba gravitace.
Kruhy pro planetu nebudou probíhat jen dnes, budou se pořádat pravidelně, chceme je rozšířit po celé republice. Máme v plánu i jiné druhy akcí – od promítání, veřejných debat až po odborné konference. Cílem je, aby se o změně klimatu začalo v Česku mluvit, aby se z okrajového tématu stala naprosto běžná záležitost. Kousek zodpovědnosti nese každý.
Spolupracujete také s politickými stranami? Přece jen, pokud má někdo možnost v Česku něco reálně změnit, jsou to právě politici, kdo má nástroje k tomu, aby tuto změnu umožnil.
Některým stranám je toto téma bližší, třeba Pirátům nebo Zeleným. Výzva je ovšem apolitická, míří na všechny občany Česka. Neexistuje nikdo, koho by se netýkala.
Sám jste byl členem Strany zelených, proč jste odešel?
Po sedmi letech v aktivní politice jsem si uvědomil, že bych chtěl věci, které považuji za důležité, prosazovat mimo stranické struktury. To byl také jeden z důvodů, proč jsem se zapojil do přípravy happeningů. Pro současné politické strany je ekologie jen vyprázdněná fráze, jediný komplexní program mají Zelení, ovšem ti ho zase nemají jak prosazovat.
Patnáct procent populace v čele s Václavem Klausem bude opakovat, že globální změna klimatu neexistuje, až do chvíle, než se jim Země začne rozpadat pod rukama.
Situace v Česku je z pohledu ekologie naprosto tristní. Co se týče například energetiky, tak jsme totálně zaostalá země. Ekologické hledisko bývá často zcela ignorováno, jsme totálně závislí na uhlí, což bylo možná relevantní ve dvacátém století, ale ne dnes. Hlavně ale chybí jakákoliv vize modernizace ekonomiky jako celku. Vezměte si třeba zemědělství. Velcí zemědělci jsou u nás vlastně dotováni za to, že ničí půdu a přispívají k rozšiřování sucha.
Neměli by ale lidé jako vy tedy politicky aktivní být?
Já ale určitě budu. Zaprvé jsem zastupitelem Prahy 7, tedy veřejným činitelem. Zadruhé vidím spousty výzev, které je třeba řešit. Myslím, že by dnes víc než kdy jindy lidé měli s politikou spíš začínat než z ní odcházet.
Pokud mě výzva osloví, co můžu udělat? A teď nemyslím formální přihlášení se k výzvě nebo aktivismus, ale reálné drobné věci, které můžu jak já, tak kdokoliv jiný začít dělat hned.
Samozřejmě budeme rádi, pokud petici podpoříte. Ale každý může zkusit postupné krůčky. Třeba jednou týdně nejíst maso, jednou týdně nechat auto v garáži a do práce jet autobusem.
František Vosecký
Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Bydlí na Praze 7, kde byl v komunálních volbách v roce 2014 zvolen zastupitelem městské části Praha 7 za Stranu zelených. V prosinci 2015 se stal radním městské části pro oblasti sport, místní Agenda 21, podpora podnikání a zdravotnictví. V lednu 2018 byl zvolen do předsednictva Strany zelených. V témže roce ale z vedení strany odešel. V současné době se věnuje prosazování ekologických témat v rámci aktivity Neztrácejme čas.
Můžeme nakupovat lokální a sezónní potraviny, které nemusí cestovat přes polovinu světa, rozbité věci opravovat a nevyhazovat... Možností je celá řada.
Uvědomujete si ale, že Češi jsou v oblasti ekologie docela skeptičtí?
Jsem přesvědčen, že těch hardcore skeptiků je malá část. Ostatně, změna klimatu v důsledku lidské činnosti je stejně vědecky prokázaná jako třeba gravitace. Týká se každého z nás, a tím pádem i každý z nás může přispět k řešení. Jde o největší výzvu v dějinách lidstva a já věřím, že se s ní vypořádáme stejně jako se všemi výzvami v minulosti.
S jakým výsledkem happeningů budete vy osobně spokojen?
Ocituju svou oblíbenou knihu Hacker Crackdown: „Pokud lidé něco opravdu chtějí, část z nich si to prostě vezme. Patnáct procent populace nebude nikdy krást, patnáct procent naopak ukradne všechno, co není přibité. Probíhá bitva o srdce a duše těch zbývajících sedmdesáti procent.“
Reklama
Podobná analogie by se dala vztáhnout i na ekologii. Patnáct procent populace v čele s Václavem Klausem bude opakovat, že globální změna klimatu neexistuje, až do chvíle, než se jim Země začne rozpadat pod rukama, patnáct procent populace budou tvořit uvědomělí aktivisté, kteří žádnou informační kampaň nepotřebují. My se bijeme o srdce a duše těch zbývajících sedmdesáti procent. Děláme to proto, že máme úctu k životu. A chceme živou planetu i pro naše děti.
foto: Archiv Františka Voseckého, zdroj: Pro planetu