fbpx

Zveřejněno: 21. 3. 2017

Philip Lymbery, ředitel mezinárodní nevládní organizace Compassion in World Farming, cestoval přes dva roky po světě a shromažďoval svědectví o skrytých nákladech na produkci levného masa a o devastujících dopadech průmyslové živočišné výroby - na lidi, zvířata a celou planetu. Výsledek? Alarmující!

134 image

Philip Lymbery letos vystoupí i na Festival Evolution.

Své poznatky sepsal P. Lymbery do knihy FARMAGEDDON: Skutečná cena levného masa. Na stránkách důrazně upozorňuje na to, že průmyslová živočišná výroba je nejnaléhavějším problémem naší doby, zodpovědná za bezpříkladné plýtvání potravinami, poškozování lidského zdraví a krajiny a za nejrozsáhlejší případ týrání zvířat na světě.

„Ve snaze uživit svět jsme se ocitli v nebezpečí, že nastane Famageddon. V Británii a v celé Evropě se zvedá další vlna industrializace, která by s sebou mohla přinést rozsáhlý úbytek volné krajiny, nárůst nemocnosti, nezdravé potraviny a vzrůstající hlad ve světě, " říká autor a dodává: "Prostřednictvím knihy Farmageddon odhaluji skutečnou cenu levného masa a vyzývám k nezbytným opatřením na záchranu krajiny a k zajištění vydatné a výživné potravy pro všechny.”

Maso, mléko a vejce z intenzivních velkochovů často obsahují více nasycených tuků a nižší množství důležitých živin než maso z alternativních chovů s lepšími životními podmínkami pro zvířata. Ve srovnání s intenzivním výkrmem má hovězí maso pocházející z pastevního chovu o 25-50 % méně tuku a kuře z chovu s výběhem či ekologického chovu má až o 50 % méně tuku.

Intenzivní živočišná výroba se značnou měrou podílí na pokračujícím snižování biodiverzity. V Evropě Česká republika například vede co do počtu vyhynulých druhů motýlů.

Nejpřehlíženější formou plýtvání potravinami není vyhazování jídla do koše, ale krmení zvířat tím, co by mohli jíst lidé. Obilniny, které by mohly nasytit 3 miliardy lidí, se zkrmují hospodářským zvířatům v intenzivních velkochovech, čímž se promrhá 70 % jejich kalorické hodnoty.

Farmageddon nemusí nastat, každý se může podílet na řešení. Vlády mohou pomáhat zlepšovat zdraví svých národů a zajišťovat budoucí potravinové zdroje podporou takové výroby potravin, která vrátí zvířata z továren zpět na farmy. Umožnit kravám a dalším přežvýkavcům, aby se pásli, znamená vytvářet potraviny z něčeho, co je nestravitelné pro lidi. Naopak krmit je obilím a sojou je plýtváním potravou. Spotřebitelé mohou přispět ke změně třikrát denně tím, že budou jíst potraviny ze zvířat, která se chovají na pastvinách, ve výbězích nebo ekologicky.

Jsem na Festivalu Evolution

Chcete se se mnou setkat naživo? Navštivte největší festival osobního rozvoje ve střední a východní Evropě - Festival Evolution. Moje vystoupení najdete zde

 

 

foto: Festival Evolution, Shutterstock

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...