Znečištěné ovzduší je pro organismus člověka stejně zhoubné jako infekce

Znečištěné ovzduší už mnoho z nás bere jako součást běžného života, jako nutné zlo, které máme výměnou za pohodlí dopravy a poměrně levné energie ze spalování uhlí. Přestože situace je podle interaktivní mapy znečištění nejhorší v Asii, špinavý vzduch nyní podle Světové zdravotnické organizace dýchá devět lidí z deseti. A tento fakt každoročně způsobí úmrtí více než 7 milionů lidí.

Dýchání znečištěného ovzduší působí na náš organismus podobně jako kouření tabáku. Podle globální studie publikované v roce 2019 v žurnále CHEST má ale pro naše zdraví ještě vážnější následky. Může totiž poškodit nejen srdce a plíce, ale prakticky každý orgán a buňku lidského těla.

Studie už teď naznačují, že znečištěné ovzduší může ovlivnit i fungování genů a je spojováno také s mrtvicemi, demencí a sníženou inteligencí.

Nebezpečí jemných částic spočívá v tom, že jsou tak malé, že se mohou dostat přímo do krevního oběhu v plicích, odkud jsou přenášeny prakticky do celého organismu. „Studie na zvířatech ukázaly, že částice mohou dokonce cestovat po čichovém nervu až do mozku,“ řekl britskému deníku Guardian Dean Schraufnagel z University of Illionis v Chicagu a vedoucí studie.

„Nedivil bych se ale, kdyby byl jimi postižený každý orgán. Pokud některý chybí, je to pravděpodobně proto, že pro něj ještě nebyl proveden výzkum.“ Schraufnagel dodal, že studie už teď naznačují, že znečištěné ovzduší může ovlivnit i fungování genů a je spojováno také s mrtvicemi, demencí a sníženou inteligencí.

Tělo se brání, ale nejde mu to

„Imunitní buňky si myslí, že tyto částice jsou bakterie, jdou tedy po nich a snaží se je zabít uvolněním enzymů a kyselin,“ vysvětluje vědec. „Zánětlivé procesy se poté šíří do těla, ovlivňují mozek, ledviny, slinivku břišní a další orgány. Z evolučního hlediska se tělo vyvinulo tak, aby se bránilo proti infekcím, nikoliv znečištění.“

„Průzkum představuje velmi přesvědčivé důkazy,“ říká doktorka Maria Neirová, ředitelka odboru veřejného zdraví ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). „A přidává se k velkému množství důkazů, které už máme. Existuje více než 70 tisíc vědeckých prací, které potvrzují, že znečištěné ovzduší naše zdraví ovlivňuje.“

Vliv na děti i dospělé

Není to tak dávno, co mnoho z nás o jemných částicích nikdy neslyšelo. Tento termín se poprvé objevil ve zprávách spolu se skandálem německé automobilky Volkswagen, která v roce 2015 podváděla při testování emisí svých aut.

Emise jemných částic z dieselových motorů jsou ale jen vedlejším produktem spalování všech fosilních paliv. Ať už se ovšem jedná o výrobu elektřiny, pohon letadel, automobilů, autobusů, nákladních automobilů nebo vlaků, fosilní paliva plní vzduch nečistotami, které jsou pro nás velmi nezdravé, a ovlivňují dokonce i nenarozené děti. To bylo například dokázáno v roce 2008, kdy Peking během přípravy ne olympijské hry zavřel mnoho z nejzávažnějších zdrojů znečištění, a díky tomu se střední porodní váha ve městě i jeho okolí zvýšila.

Věční popírači

Celkově je však velmi těžké provádět výzkum na živých lidech, což lobbistům za fosilní paliva usnadňuje napadnout závěry zpráv, jako je tato. Například ti, kteří sají ze struku energetického konglomerátu Koch Industries a Amerického ropného institutu, klidně tvrdí, že pokud a dokud nebude určitý typ částic spojen s konkrétním zdravotním problémem, nepodniknou žádné kroky, které by poškodily ekonomické zájmy jejich klientů.

To je však podobné jako tvrzení, že dokud vědci nedokážou identifikovat konkrétní foton, který zasáhne sítnici lidského oka, když přichází ze slunce, svítání je pouze teorie. Takovéto zkreslení skutečnosti však nyní funguje už více než půl století. A proč se této taktiky vzdávat, když se tolik osvědčila?

Horší než kdykoli jindy

Zpráva varuje, že „škodlivé účinky se vyskytují i na úrovních pod standardy kvality ovzduší, které byly dříve považovány za bezpečné. Dobrou zprávou každopádně je, že problém znečištění ovzduší lze řešit,“ říká Schraufnagel. „Nejlepší způsob, jak redukovat expozici, je kontrolovat ji i její zdroj.“

Jsme pravděpodobně první generací v historii, která je vystavená tak vysoké hladině znečištění.

Vzhledem k tomu, že největším zdrojem toxického vzduchu je spalování fosilních zdrojů na výrobu elektřiny, vytápění domácností a přeprava energie, musíme podle Neirové na těchto faktorech urychleně zapracovat. „Jsme pravděpodobně první generací v historii, která je vystavená tak vysoké hladině znečištění. „Lidé řeknou, že v Londýně nebo na jiných místech to bylo horší před 100 lety, ale nyní mluvíme o neuvěřitelném množství jedinců, kteří jsou znečištění vystaveni dlouhodobě. Existují velkoměsta, kde všichni obyvatelé dýchají toxický vzduch. Ale díky všem důkazům, které nyní shromažďujeme, už politici nebudou moci říkat, že jsme o tom nevěděli.“

Doba se jednoduše změnila, a zatímco klimatičtí aktivisté ještě donedávna hovořili „pouze“ o narušení klimatu, hladovějících ledních medvědech a tajících ledech na pólech, nyní může už každý z nás říct: „Přestaňte ničit naše zdraví a zdraví našich dětí.“ Protože to jsou slova, kterým porozumí snad i ten nejbezohlednější politik.

Reklama

foto: Profimedia, zdroj: Clean Technica