Mizející ledovce v národním parku Glacier, Mexico City propadající se každý rok o několik centimetrů, vymírající kolonie lvů v afrických džunglích nebo hladovění ledních medvědů. Jaká jsou na naší zemi další místa, která již brzy můžou skončit v propadlišti dějin, a které živočišné druhy budou za chvíli jen předmětem vyprávění?
Současná doba nese vedle mnohých precizních vymožeností a blahobytu na hrbu i několik těžkých balvanů. Jeden má tvar globálních změn klimatu, druhý se podobá sociálnímu chaotickému a přemrštěně rychlému boomu. Trpí tím celá společnost a zrovna tak i mnohé oblíbené turistické destinace. Taj Mahal, afričtí lvi, arktičtí medvědi, ledovcové parky, moře i nejvyšší hora Afriky.
Glacier National Park
Hrozící teploměry
Není snad silnějšího pojmu v současné ekologické rétorice než globální oteplování (přesněji globální změny klimatu). Někteří v daném hesle vidí rozběsněného ďábla, jiní zase komářího velblouda. Fakt je ale ten, že na mnohých místech naší planety se globální změny klimatu nepříjemně odrážejí. Jedním z nejskloňovanějších v této oblasti je dechberoucí Glacier National Park v Kanadě.
Místo, které se stalo almou mater mnoha amerických horolezců v současné době „taje pod rukama“. V roce 1850 místní hory skrývaly na 150 ledovců, dnes jich tu podle výzkumu vědecké organizace NOROCK najdeme pouze 26. Mnozí vědci se navíc domnívají, že do roku 2030 tu už nebude ani jeden.
Mrtvé moře
Se změnami skupenství je na tom podobně i Mrtvé moře na hranici Izraele a Západního břehu Jordánu. Tento kout země se stal populárním díky své „slané základně“. Mrtvé moře je totiž jedno z nejslanějších moří na světě. Stačí si na něj lehnout s novinami a máte zaručeno, že se nepotopíte. Díky velmi teplému počasí se ale čím dál tím víc odpařuje. Hladinu vody vždy doplňovala řeka Jordán. Ta je ale stále častěji využívána městy Izraelců, Palestinců a Jordánců. Přítok do moře je tak výrazně menší. Svědčí o tom jasně i čísla – za rok klesne hladina Mrtvého moře o 90 cm.
Davy, peníze a výfuky
Teplotní změny jsou sice tristní, ale jeví se pro nás tak trochu neuchopitelně. To výfukové plyny si dovedeme představit o dost lépe. Jednou z jejich největších obětí je indický Taj Mahal. Jeho unikátní bílá fasáda se díky nim zbarvuje do bledě žluté. Správci mauzolea tento kaz „léčí“ speciálním bahenním obkladem, který má fasádu budovy vyčistit.
Památka je z tohoto důvodu často mimo provoz turistů. To cestovatele příliš nepotěší, samotnou památku ale ano. Kvůli turistické mašinérii totiž Taj Mahal navštíví ročně až čtyři milióny turistů, kteří na životnosti památce příliš nepřidají. Její návštěvu byste měli proto uspěchat. Památkáři totiž uvažují i o tom, že Taj Mahal turistům na čas úplně znepřístupní.
Na přelidněnost doplácí i tepající velkoměsto jihu – Mexico City. Prostor, kde žije skoro 30 miliónů obyvatel, se totiž propadá do země kvůli vrtům čerpajícím podzemní vodu. Za sto let zde došlo k propadu o devět metrů. To výrazně ohrožuje především místní památky, jako je např. největší katedrála v Latinské Americe - Catedral Metropolitana.
Labutí píseň pro zvířecí krále
Ohrožení ale nemá vliv pouze na památky či parky. V poslední době ubývá v přírodě i čím dál více živočišných druhů. Velmi markantně se tento jev podepisuje např. na lvech v Africe. Dobrodružná safari s cílem vidět tyto „krále džungle“ jsou pro africkou turistiku hlavním zdrojem příjmů. Majestátní šelmy ale také lákají pytláky, lovce a farmáře.
Pro mnohé rančery se lvi stali prostým obchodním artiklem. Lovci střílí lvy ze „sportovního adrenalinu“. V mnohých řadách správců národních parků panuje silná korupce, a proto ani zde lvi nejsou v bezpečí. Výsledkem je, že za posledních třicet let kleslo množství lvů z 200 tisíc na pouhých 50 tisíc.
Dalším z ohrožených druhů jsou i arktičtí lední medvědi z oblastí Kanady a Aljašky – globální oteplování jim omezuje možnost potravy. Lední medvědi se totiž živí tuleni, které loví na plovoucích krách. S roztáváním ker jsou ale nuceni zůstávat na souši a živit se pouhým vybíráním ptačích hnízd. Pokud to takto půjde dál, tak někteří odborníci proklamují, že do roku 2050 dvě třetiny populace ledních medvědů vymřou.
foto: Shutterstock, zdroj: ESO travel
