fbpx

Zveřejněno: 3. 12. 2017

Soptící vulkán Agung na indonéském ostrově Bali, nejzápadnějším ze souostroví Malých Sund, na tři dny uzavřel nejbližší okolí pro leteckou dopravu. Prozatím. Oblak sopečného popela, který začala sopka minulý víkend vyvrhovat, totiž dále stoupá a je otázkou, kam bude směřovat.

Letiště v balijské metropoli Denpasaru muselo být do středy uzavřeno a lidé, kteří chtěli cestovat na ostrov nebo ho naopak opustit, se museli spolehnout na trajekty. Vzhledem k tomu, že Bali je nejvyhledávanější turistická destinace v Indonésii a že právě měsíce prosinec a leden jsou těmi nejexponovanějšími, přichází místní hospodářství o desítky milionů dolarů denně.

shutterstock 526956934

Sopka Agung se po létech klidu probudila k činnosti.

Místní úřady také nařídily hromadnou evakuaci, protože Mount Agung hrozí výbuchem. Zatím však okolí zaplavuje sopečný bahnotok (lahar) a zřejmě i pyroklastické proudy. Pro letadla je však zvláště nebezpečný oblak, který sopka vyvrhuje a který se skládá z drobných částeček sopečného skla, jednotlivých minerálů a matečných hornin, jež vynášejí vzhůru sopečné plyny. Je pak otázka, jak vysoko se dostanou a kam je vzdušné proudy zanesou. Ty drobnější mohou v atmosféře cirkulovat několik měsíců a v případě největších sopečných výbuchů i mnoho let.

Nebezpečná osa světa

Islandský vulkanolog Haraldur Sigurðsson, který se proslavil rozborem a rekonstrukcí největších vulkanických erupcí minulosti, ve své Encyklopedii sopek z roku 1999 uvádí, že jen mezi lety 1980 až 1998 připravil vulkanický popel leteckým dopravcům škody za 250 milionů dolarů.

Vulkán Agung pro místní vyznavače hinduismu, buddhismu a džinismu představuje mytickou horu Méru, jež je vyústěním osy světa i středem duchovních dimenzí vesmíru, především je pak součástí takzvaného pacifického ohnivého prstence.

To je pásmo kolem Tichého oceánu, prezentující se častými zemětřeseními a erupcemi sopek. Těch je tu celkem téměř pět set, zároveň pak v této oblasti dochází k devadesáti procentům všech zemětřesení na světě. Těmi se projevuje kontinentální drift, tedy pohyb litosférických desek, které se o sebe vzájemně třou či pod sebe zasouvají. Prstenec je ve tvaru podkovy otevřené směrem na jih a nejaktivnější projevy pak můžeme zaznamenat právě v oblasti indonéských ostrovů.

shutterstock 446701117

Zlobí se bohové? Na Bali je teď kvůli sopce Agung a leteckému nebezpečí méně turistů.

„Doufám, že nejste příliš rozrušeni“

Není to poprvé, co tento prstenec zasáhl do letecké dopravy. V červnu roku 1982 prolétal ve výšce 11 000 metrů oblastí západní Jávy letoun Boeing 747-236B letu British Airwyas 9, který se dostal do mračna sopečného popelu, jenž vychrlil místní vulkán Galunggung. Radary letadla nic nezaznamenaly, respektive nebyly schopny rozeznat oblak popela od běžného mračna.

Piloti si nejdříve povšimli jakéhosi jiskření u oken pilotní kabiny, které považovali za oheň svatého Eliáše, vznikající díky statické elektřině. Krátce nato několik letových přístrojů začalo udávat nesmyslné hodnoty. Během několika desítek sekund vysadil první motor, vzápětí to udělaly i ostatní tři. Do historie jako snad nejvíce bagatelizující se zapsalo hlášení kapitána letadla Erica Moodyho pro kabinu cestujících: Dámy a pánové, mluví k vám kapitán. Máme malý problém. Všechny čtyři motory vysadily. Děláme vše nejnutnější, abychom je znovu nahodili. Doufám, že tím nejste příliš rozrušeni.

Když se stane z boeingu kluzák

Ze čtyřmotorového letadla o hmotnosti téměř sto osmdesát tun se najednou stal kluzák. Piloti doufali, že se jim podaří doplachtit na nejbližší letiště. Naštěstí se jim ve výšce zhruba 5 000 metrů podařilo nahodit nejdříve jeden a pak i další dva motory. Posádka doletěla na letiště v Jakartě, ovšem problémům nebyl konec. Skla pilotní kabiny obrousil sopečný popílek natolik, že přes ně nebylo vidět. I tak se pilotům povedlo šťastně přistát.

Obdobné štěstí v neštěstí měla posádka letu KLM 867 na cestě z Amsterodamu do Tokia, když v prosinci 1989 poblíž letiště v Anchorage na Aljašce proletěla s letadlem Boeing 747-400 oblakem sopečného popela z Mount Redoubt. Také v tomto případě se po klouzavém letu podařilo posádce nahodit motory a přistát. Kromě škody na letadle ve výši osmdesáti milionů dolarů byly jedinými oběťmi dvě želvy a osm ptáků, které letadlo přepravovalo, a při překládání špatně označené zásilky zvířata uhynula v nevytápěném skladu.

Ekonomická katastrofa Eyjafjallajökull

Nebezpečí, pramenící ze sopečného popela, si byly dobře vědomy letecké společnosti, když v březnu roku 2010 začala popel chrlit islandská sopka jménem Eyjafjallajökull. Do atmosféry se ho dostalo na sto milionů kubických metrů. Provoz byl nejdříve nad Islandem, poté nad Velkou Británií a později v dalších leteckých koridorech především severských zemí zastaven.

Přes deset milionů cestujících muselo zůstat na zemi, postižená letiště přišla o dvě stě padesát milionů eur, letecké společnosti pak hlásily ztrátu 1,7 miliardy dolarů v důsledku snížení letové kapacity celosvětově o třetinu. Klesl nákup leteckého petroleje ze 4,3 milionu barelů denně na pouhých 1,2 milionu. 

Co se děje s proudovým motorem

Co se vlastně s letadlem během průletu oblakem sopečného popela děje? Jak jsme uvedli, popel obsahuje částečky sopečného skla, jednotlivých minerálů a matečných hornin, které působí jako dokonalé abrazivum. Aerosol je také tvořen oxidy síry i kyselinou siřičitou, což jsou korozivní látky. To vše ve vysoké rychlosti obrušuje povrch letadla, ucpává vstupy senzorů a především dokáže ničit letecké motory.

Ty proudové, které pracují při teplotách okolo 2 000 °C, částečky popele nataví a tavenina pak ulpívá na všech žhavých částech motoru – na turbínových lopatkách, tryskách i po obvodu spalovací komory. Ve studených částech jsou díly motoru intenzivně obrušovány. Důsledkem je odtržení vzduchových proudnic od lopatek kompresoru, v horším případě vyhasnutí plamene ve spalovací komoře.

Jediným řešením je extrémní snížení tahu motoru (při standardním zhasnutí motoru se naopak zvyšuje, což v tomto případě vede ke zhoršení situace) a co nejrychlejší cestou opuštění oblaku popela, protože čerstvý vzduch přispěje k uvolnění motoru. Ani pístové motory nejsou vůči popelu odolné, protože ucpává i vzduchové filtry. Motor samozřejmě k činnosti vzduch potřebuje, a jestliže se ten spolu s popelem nakonec k válcům dostane, promění se spolu s olejem v brusnou pastu. Letecké společnosti tak mají hodně pádných důvodů se v dalších dnech okolí vulkánu Agung vyhýbat.

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...