Během zpátečního letu z Londýna do New Yorku vyprodukuje jeden cestující víc uhlíku než průměrný člověk z 56 zemí, které dopad lidí na ovzduší měří, za celý rok. Přímé emise z letectví přitom mají podle letošní zprávy European Aviation Environmental Report na svědomí asi 3 % z celkového množství emisí skleníkových plynů. A kdyby byla letecká doprava zemí, zařadila by se mezi 10 největších znečišťovatelů.
V roce 2017 letěly letadlem pouze 3 % světové populace. Na nepřiměřeně vysokou ekologickou stopu oněch několika málo vyvolených, kteří si létání mohou dovolit, nyní upozornila také nová analýza deníku Guardian. Podle ní i při krátkém 90minutovém letu z Londýna do Edinburghu vyprodukuje každý pasažér více uhlíku než průměrný obyvatel Ugandy či Somálska za celý rok.
Plánované regulace
V roce 2020 mají být emise z letecké dopravy o 70 % vyšší než v roce 2005. Po roce 2050, jak předpovídá Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), se čeká navýšení o 300 až 700 %. I proto ICAO o mechanismech, které budou znečištění redukovat, v poslední době intenzivně jednala. Nakonec bude přechod od slibů k činům reprezentovat systém CORSIA, který má být spuštěn v lednu 2021 a jeho základní myšlenkou je snaha o dosažení stavu takzvaných net-zero emisí. V praxi to bude znamenat, že provozovatelé letadel si zakoupí emisní povolenky, jejichž hodnotu budou muset následně "proinvestovat" v podobě projektů snižujících či pohlcujících emise.
Letectví si musí uchovat právo na růst, proto jsme odhodláni snížit do roku 2050 naše emise na polovinu.
„Aerolinky věří, že potřebujeme strategii, která uspokojí vládní ambice podpory udržitelného rozvoje našeho sektoru. Letectví si musí uchovat právo na růst, proto jsme odhodláni snížit do roku 2050 naše emise na polovinu a pracovat s národními vládami na schválení ambiciózního plánu, který může přinést budoucnost s nulovými emisemi uhlíku,“ říká Tim Alderslade, výkonný ředitel společnosti Airlines UK, reprezentující 13 britských dopravců.
Skepticismus odborníků
Nový systém má korespondovat s Pařížskou dohodou, která stanovuje globální cíl udržet zvýšení celkové teploty pod 2 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Zde ale nastává zádrhel. U letectví se totiž předpokládá, že během následujících 30 let bude v průměru stabilně růst o 4,5 % (což je nejvíce ze všech dopravních sektorů), bude tedy produkovat stále větší objem škodlivin. A vzhledem k tomu, že CORSIA nemá kromě kompenzace emisí žádné další ambice, její cíle se vzhledem k Pařížské dohodě jeví jako nedostatečné.
Environmentální skupiny v současnosti vyzývají politiky, aby omezili celkový počet letů a limitovali další rozšiřování letišť.
„Stále máme v plánu zvětšovat velikost odvětví. A to v době, kdy bychom se měli naopak snažit o podstatné redukce emisí, zejména v bohatých částech světa,“ řekl deníku Guardian doktor John Broderic z University of Manchester, který má k novému systému skeptický postoj podobně jako například Mezinárodní rada pro čistou dopravu.
Návrhy aktivistů
Vzhledem k tomu, že se stávající návrhy na regulaci letectví nezdají být dostačující, environmentální skupiny v současnosti vyzývají politiky, aby omezili celkový počet letů a limitovali další rozšiřování letišť. Jejich podněty také zahrnují poplatek takzvaných "častých letců", jenž by se postupně zvyšoval s každým letem, který daná osoba během roku podnikne. Tím by se minimalizoval dopad na ty, kteří létají jen příležitostně.
„Nechceme penalizovat tvrdě pracující rodiny, které pravděpodobně cestují na dovolenou jednou za rok,“ řekl Guardianu Mike Childs z organizace Friends of the Earth UK. Zároveň citoval průzkum ministerstva dopravy z roku 2014, který ukázal, že 70 % letů absolvovalo jen 15 % britské populace. „Musíme si uvědomit, že letectví je luxus, který je nutné sdílet spravedlivě,“ dodal Childs.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
