V barvě biologie. Tak se jmenuje společný projekt 27 biologů, psychologů, fyziků, ale i fyziologů, genetiků a astrologů. Ti zkoumají zbarvení živočichů v přírodě a jeho vliv na technologický vývoj. Tým konstatoval, že po 20 letech bádání lidstvo pokročilo hodně kupředu. Nyní díky nim chápeme mechanismy, pomocí nichž se barvy tvoří.
Zbarvení živočichů je velice důležitým biologickým rysem. Ovlivňuje především přežívání a reprodukci, a to pomocí maskování, ale i varovným zabarvením, matematickými výběry partnerů, sociální signalizací, potlačováním parazitismu a termoregulace. Technologický pokrok, o němž je řeč, zaznamenali vědci hlavně na základě studií barev zvířat. Zahrnuje například spektrofotometrii, digitální zobrazování, inovační laboratorní a terénní výzkumy a rozsáhlé srovnávací analýzy.
Studie podle vědců pokročily jak v externích, tak v laboratorních experimentech. Například mezidruhová měření barev osvětlují dynamiku evolučních procesů. "Díky zkoumání barev můžeme klást zásadní otázky, které se týkají evoluce maskování. Genetická informace barev se neustále vyvíjí a změny barev živočichů se objevují nezávisle na tom, o jaké druhy živočichů jde," říká jeden z vedoucích týmu Tim Caro z Kalifornské univerzity v Davisu. "Znalost toho, jak se utváří zbarvení, jeho funkce a vnímání může přispět k vývoji medicíny, bezpečnosti oděvů, ale může například pomoct i armádě," dodává.
Korálovce napodobuje na 150 druhů hadů. Chtějí vypadat nebezpečně
Barvy a metoda rozpoznání tváře
Výzkumu se zúčastnila i Elizabeth Tibbettsová, evoluční bioložka z univerzity v Michiganu. Tibbettsová už během postgraduálu přišla na to, že vosy mají barevné vzory obličejů. Druh vosy polistes fuscatus má například variabilní obličejové vzory, které používá k individuálnímu rozpoznávání. Tyto vosy se dokonce dokážou učit a zapamatovat si tváře podobně jako my lidé.
Polistes dominula je zase vosa, která má obličejové vzory, jež sděšlují informace o jejích bojových schopnostech. Když se dvě vosy tohoto druhu potkají, vzájemně posuzují svoje bojové schopnosti pomocí černých skvrn na soupeřově tváři, a to bez boje. Podle Tibettsové jde o verze předvádění bojové schopnosti a zdatnosti prostřednictvím barev.
"Zbarvení je takový klíčový biologický rys. V průběhu let jsem se naučila opravdu mnoho o rozpoznávání mezi živočichy, a to hlavně tím, že jsem studovala jejich zbarvení," podotýká bioložka.
Smrtící hadi
Článek o vědeckém průzkumu barev, který vědci zveřejnili v časopisu Science, odkazuje ještě na jiný zajímavý výzkum. Evoluční biolog Davis Rabosky z michiganské univerzity studoval smrtící korálové hady a pak neškodné hady, kteří tyto zabijáky napodobují.
Objevil přitom více než 150 druhů hadů, které svým zbarvením korálového hada připomínají, mají stejně jako on totožnou kombinaci černé a červené. Přitom nejsou jedovatí. Davis Rabosky zkombinoval geografická, fylogenetická a ekologická data a zjistil, že druhy hadů, které smrtící korálovce napodobují, skutečně vznikly po vzoru vývoje korálových hadů.
100 let bádání
Biologové využívají studie zbarvení živočichů k pochopení evolučních procesů už více než 100 let. Nyní se sešli s lidmi z dalších oborů, aby zjistili, jak probíhají mechanismy fungování barev, jak jsou tyto funkce komplikované a jak souvisí s evoluční teorií. "Jsme na prahu nové éry vědy o barvách a interdisciplinární povaha tohoto společného podniku má obrovský potenciál," uzavírají autoři studie.
