Sošky Venuše jsou nejranější kousky umění, které vznikly na evropském kontinentu přibližně před 30 tisíci lety. Jak ostatně víme i od té naší Věstonické, mají tyto sošky výrazná ňadra a hýždě, ale ostatní části těla nepoměrně "užší". Antropologové spekulují o tom, co tím tehdejší tvůrci chtěli říct. Přiklánějí se k teorii, že takto chtěli zvýraznit význam mateřství. Americký lékař s pomocí profesora antropologie a dalších kolegů ovšem nyní nashromáždil dostatek důkazů ke své nové teorii, která říká, že obezita těchto figurek je spojena se změnou klimatu.
Moderní lidé se dostali do Evropy přibližně 48 tisíc let před naším letopočtem. Obživu sháněli lovem a sběrem, jejich společenství ještě nedospělo k tomu, aby zvířata pěstovali nebo chovali. Podle archeologických nálezů se tito lidé spíš častěji přemisťovali podle toho, kolik měli okolo sebe potravy. Z toho se ale také dá usuzovat, že tento způsob života příliš nenahrával tomu, aby bylo mezi lidmi mnoho obézních jedinců. Věstonické Venuše ale mají velký hrudník a boky, v dnešním měřítku bychom mohli vlastně bez většího uzardění říct, že jsou obézní.
Čím obéznější soška ženy, tím větším hladem trpěli lidé, kteří ji vyřezali.
„Figurky Venuše zobrazují ženy s nadváhou, ale v období jejich vzniku a ve společenství lovců a sběračů bychom obezitu mohli očekávat jedině stěží,“ tvrdí doktor Richard Johnson, který se specializuje na onemocnění ledvin a vysoký krevní tlak. Právě Johnson vyslovil myšlenku, že klíčem k porozumění, jak jsou tyto sošky vyobrazeny, je studium souvislosti doby ledové a nutriční výživy pravěkých lidí. „Podařilo se nám zjistit, že rozměry Venuší souvisí nepřímo s dobami, kdy nebyl dostatek potravy,“ dodává Johnson. Jinými slovy, čím obéznější soška ženy, tím větším hladem trpěli lidé, kteří ji vyřezali.
Velká zima, velký hlad
Změna klimatu postihla naši Zemi mnohokrát. Přímý dopad na předchůdce moderního člověka ale mělo střídání chladného a teplého období až ve čtvrtohorách. Těmto obdobím se říká doba ledová. Jak klesaly teploty na Zemi, začaly postupovat ledovce. Některé skupiny pravěkých lidí kvůli tomu vymřely, jiné se přesunuly na jih. Začaly docházet potraviny a zvěř v lesích byla vylovena.
Ty nejobéznější figurky se našly nejblíže k poloze tehdejšího ledovce.
Figurky Venuše se začaly objevovat právě v těchto dobách. Naleziště takových sošek je po celé Evropě. Mnoho z nich má společné realistické rysy obezity, ačkoliv ta měla (a asi i musela) být vzhledem k nedostatku potravy velmi vzácná. Většina figurek je také téměř nebo úplně nahá, což je vhledem k nízkým teplotám a blízkosti ledovců až ironické.
Čím silnější, tím odolnější
Doktor Johnson, jeho kolega John Fox, profesor antropologie působící na univerzitě ve Spojených arabských emirátech, a Miguel Lanaspa-Garcia, docent medicíny na coloradské univerzitě, měřili rozměry sošek od pasu k bokům a od pasu k rameni. Porovnáním těchto hodnot s místem naleziště sošky se ukázalo, že ty nejobéznější figurky se našly nejblíže k poloze tehdejšího ledovce. Vědci tvrdí, že tyto sošky představují ideální tělesné rozměry ženy, která měla obstát podle představ pravěkých lidí v tehdejších krutých podmínkách.
„Myslíme si, že sošky zprostředkovávají ideální ženské proporce. Hlavně žen v okolí ledovců,“ říká Johnson, který se kromě medicíny věnuje i antropologii. „Zjistili jsme, že tělesné rozměry byly nejmohutnější v obdobích, kdy zalednění postupovalo na jih. Zatímco obezita vymizela, když se oteplilo a led ustoupil.“
Podle vědců byla obezita mezi lidmi v době ledové velmi žádaná. V časech nedostatku měla žena s nadváhou výhodu, že lépe snášela těhotenství než žena, která trpěla podvýživou. Figurky proto mohly mít duchovní význam nebo kouzelné vlastnosti, které ochraňovaly ženu v průběhu těhotenství, porodu a kojení.
Izolace proti chladu
Mnoho figurek Venuší je značně opotřebovaných, což nám naznačuje, že se jednalo o dědictví předávané z matky na dceru v období puberty nebo při rané fázi těhotenství. Soška tak mohla magicky dodat požadovanou tělesnou hmotnost pro úspěšný porod. Podle Johnsona byla obezita v tehdejších dobách podporována také proto, že tělesný tuk slouží jako výborná izolace proti chladu.
„Podle našeho názoru mají tyto figurky vzdělávací charakter. Ženám tak bylo zdůrazněno, jaké atributy pomáhají v přežití matek a jejich novorozeňat,“ říká Johnson. Venuše jsou často pokládány za vyobrazení bohyně nebo objekt mužské touhy. Objev Johnsona a jeho kolegů ale představuje prehistorické umění ve zcela jiném světle. Ztvárnění uměleckého díla proto mohlo v pravěkých dobách sloužit jako ideologický nástroj, který zdůrazňuje zdraví a přežití. Sošky Venuše mohly být tajná esence, aby mohly další generace obstát před nepříznivými podmínkami doby ledové.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: ScienceDaily