Průměrná teplota povrchu Země se v roce 2020 podle analýzy NASA prakticky shodovala s rokem 2016, který byl považován za dosud nejteplejší. Podle vědců z Goddardova institutu pro vesmírná studia (GISS), který změny teplot na Zemi pro NASA monitoruje, byla loni průměrná roční teplota o 1,02 stupně Celsia teplejší, než činil průměr v letech 1951 až 1980. Rok 2020 byl tedy podle jejich výpočtů nepatrně teplejší než rok 2016, i když jde jen o odchylku na hranici statistické chyby. „Posledních sedm let bylo každopádně sedm nejteplejších let jdoucích po sobě v historii, což svědčí o pokračujícím a dramatickém trendu oteplování,“ uvedl ředitel GISS Gavin Schmidt. „Zda je jeden rok rekordní, nebo ne, není až tak důležité. Důležité jsou dlouhodobé trendy,“ dodal Schmidt s tím, že se zvyšujícím se dopadem člověka na klima musíme očekávat nové a nové rekordy.
Podle vědců není také náhoda, že během nejteplejšího roku Zemi sužovalo extrémní počasí. Leden začal australskými požáry, konec roku se nesl ve znamení tropických bouří. Na přelomu října a listopadu tak zasáhla USA tropická bouře Zéta, šlo o nejsilnější hurikán od roku 1889. Filipíny zase postihl tajfun Goni, jeden z nejintenzivnějších zaznamenaných tropických cyklónů vůbec. Silnější hurikány a srážky, které mohou způsobit záplavy, vlny veder i větší a ničivější požáry, jsou podle vědců výsledkem celosvětově se měnícího klimatu.
Do roku 2100 by stoupající hladiny moří mohly pohltit města jako New Orleans, Boston, Benátky, Lagos a Jakarta.
Rostoucí teploty mohou mít na svědomí také prudší bouřky a vznik tornád. Některé studie potom spojují globální oteplování i s nově probíraným příchodem polárního víru, tedy větrů, jež obvykle vanou kolem severního pólu do nižších zeměpisných šířek, tedy například až k jihu Evropy.
Extrémy budou pokračovat
Podle vědců se zatím žádná zlepšení, co se týče extrémního počasí, očekávat nedají. Bouře a požáry by v roce 2021 mohly být ještě extrémnější. To všechno spolu s vysokými teplotami by mohlo zasadit těžkou ránu výrobě a produkci potravin.
Očekává se také, že některým městům dojde voda. Amazonskému deštnému pralesu, světovým korálovým útesům a grónskému ledovému příkrovu hrozí zhroucení. Arktida je na cestě k tomu, aby v tomto století ztratila více ledu než kdykoli od poslední doby ledové. Do roku 2100 by stoupající hladiny moří mohly pohltit města jako New Orleans, Boston, Benátky, Lagos a Jakarta, což by způsobilo migraci lidí z pobřežních měst do vnitrozemí.
Reklama
zdroj: ScienceAlert