Klimatologové a další vědci, kteří se zabývají změnou teplot na Zemi, po mnoho let předpokládali, že globální oteplování bude pokračovat po celé další generace. A to i v případě, kdyby došlo k rychlému snížení emisí skleníkových plynů. Klimatické modely simulující budoucí vývoj teplot totiž byly založeny na určité koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře. Pokud by podle této hypotézy hodnoty CO2 zůstaly na současné vysoké úrovni, došlo by ke klimatické katastrofě, přičemž teploty by nadále rostly, i kdyby se emise na zemi snižovaly. Nová hypotéza důsledků přechodu na nulové emise ale dává naději, že oteplování by se opravdu mohlo v dohledné době zastavit.
Více než sto zemí se v takzvané Pařížské dohodě zavázalo, že se do roku 2050 dostane na čistou nulu v oblasti emisí. Tento cíl si stanovily například Velká Británie, Japonsko, státy Evropské unie a brzy se k nim snad opět přidají Spojené státy americké pod novou administrativou Joea Bidena.
Jako hladina ve dřezu
Pokud by bylo možné dosáhnout nulových emisí globálně, oteplování se podle Michaela Manna, odborníka na klima z Pennsylvania State University, stabilizuje během několika desetiletí. To znamená, že už naše dnešní počínání má přímý a okamžitý dopad na oteplování povrchu Země.
Svět produkuje nyní o více než 2 °C více tepla ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Vědci nyní zohlednili dynamiku přírodních systémů Země, přičemž zastavení emisí by ve skutečnosti vedlo ke snížení podílu oxidu uhličitého v atmosféře kvůli obrovské absorpční kapacitě oceánů, mokřadů a lesů. Mann to přirovnává k napouštění dřezu s částečně otevřeným odtokem. Hladina vody bude stále stoupat kvůli přitékající vodě, ale pokud snížíte průtok vody, poklesne kvůli tomu, že odtok zůstane otevřený.
Současnou katastrofální trajektorii světového klimatu potvrzuje nová studie, která uvádí, že svět produkuje nyní o více než 2 °C více tepla ve srovnání s předindustriálním obdobím. Svět se nyní zahřál o 1,1 °C oproti dlouhodobému průměru a vlády se zavázaly, že onen růst nepřekročí 1,5 ° C, aby tak zabránily vlnám veder, záplavám, hromadnému vysídlování lidí a dalším pohromám. Autoři dokumentu ale poukazují na to, že snižování emisí podle plánu by pouze zpomalilo tempo nárůstu teploty na 1,5 stupně řádově na staletí.
Zásadní je dekarbonizovat
To by civilizaci alespoň poskytlo čas na přizpůsobení změnám nebo na vymýšlení technologických řešení. „V tuto chvíli měníme teplotu stokrát rychleji, než když se měnila v poslední době ledové,“ prohlásil Andrew Dessler, klimatolog z Texas A&M University. „Jeden stupeň navíc za několik set let je mnohem méně škodlivý než jeden stupeň navíc za několik desetiletí. Časové rozpětí je důležité.“ Dessler dále uvedl, že podle něho i při nulových emisích může stále docházet k určitému oteplování, ale dekarbonizaci považuje za zásadní.
Joeri Rogelj, odborník na klima z Imperial College London, pro Guardian uvedl, že pokud se svět v nadcházejících desetiletích dostane na nulové emise, bude možné odstranit z atmosféry ještě více oxidu uhličitého a zpomalit zvyšování teplot. Dodal však, že ohnutí křivky globálních emisí směrem k čisté nule je opravdu prvním a nejdůležitějším úkolem, který musíme prioritně řešit.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
