Sopka Vesuv zabila obyvatele starořímských Pompejí za 15 minut. Většinou se udusili

Podle odhadů ve starořímském městě po výbuchu sopky v prvním století našeho letopočtu zahynulo 2000 lidí. Neměli přitom jakoukoliv šanci na únik. Obyvatele přitom nepřekvapila valící se láva. Většina se zadusila plyny a popelem, teprve později bylo město pokryto sopečnými vyvřelinami. Z těchto vyvřelin, které zakonzervovaly zbytky města, se stala vyhledávaná turistická atrakce. Ale jsou také předmětem bádání vědců, kteří nyní mají jasno, jak asi katastrofa před necelými 2000 lety proběhla.

Studie vědců z Ústavu věd o Zemi a geoenvironmentálních věd Univerzity v Bari ve spolupráci s Národním ústavem geofyziky a vulkanologie (INGV) a Britským geologickým ústavem v Edinburghu odhalila dobu trvání takzvaného pyroklastického toku rychle se pohybujících ztuhlých lávových kousků, sopečného popela a horkých plynů, které zasáhly starověké římské město několik minut po výbuchu sopky.

Studie potvrzuje, že obyvatelé neměli úniku, a většina těch, kteří zemřeli, se udusila ve svých domovech a postelích nebo na ulicích a náměstích města.

„Smrtící mrak měl teplotu přes 100 stupňů Celsia a byl složen z oxidu uhličitého, chloridů, částic žhavého popela a vulkanického skla,“ řekl Guardianu Roberto Isaia z vesuvské výzkumné stanice INGV. „Cílem našeho snažení bylo vyvinout model, který by se pokusil pochopit a kvantifikovat dopad pyroklastických toků na obydlenou oblast Pompejí, jež ležela asi 10 kilometrů od Vesuvu,“ dodal.

Nekonečný pekelný prach

Studie potvrzuje, že obyvatelé neměli úniku a většina těch, kteří zemřeli, se udusila ve svých domovech a postelích nebo na ulicích a náměstích města. Isaiaův model odhaduje, že plyny, popel a sopečné částice město pohltily za 10 až 20 minut. Je pravděpodobné, že desítky lidí zemřely i kvůli dešti sopečné škváry či strusky, která se nazývá lapilli. Tato žhavá škvára dopadla na Pompeje po erupci, ale většina z místních zemřela na zadušení. Pyroklastický tok se do Pompejí dostal několik minut po výbuchu.

Ruiny Pompejí jsou běžně hned po Koloseu v Římě druhým nejnavštěvovanějším archeologickým nalezištěm v Itálii.

Těch 15 minut uvnitř onoho pekelného mraku muselo být podle vědců každopádně nekonečných. Obyvatelé si nedokázali vysvětlit, co se děje. Žili pod hrozbou zemětřesení, ale sopečné erupce nečekali, takže byli překvapeni a smeteni žhavým oblakem popela. Výzkum INGV popsal pyroklastické toky jako nejničivější dopad erupcí, srovnatelný s lavinami. Sopečný popel v těch chvílích letí po svazích sopky rychlostí stovek kilometrů za hodinu, má velmi vysokou teplotu a koncentraci nebezpečných částic. Ruiny Pompejí jsou běžně hned po Koloseu v Římě druhým nejnavštěvovanějším archeologickým nalezištěm v Itálii a i v roce 2020 přilákaly asi milion turistů.

„Je velmi důležité rekonstruovat to, co se stalo během minulých erupcí Vesuvu, počínaje geologickým záznamem, aby bylo možné vysledovat charakteristiky pyroklastických proudů a jejich dopad na populaci,“ uvedl profesor Pierfrancesco Dellino z Univerzity v Bari. Vědecký přístup v této studii odhaluje informace obsažené v pyroklastických ložiscích, které objasňují nové aspekty erupce ničící Pompeje a poskytují cenné poznatky pro interpretaci chování Vesuvu, také z hlediska ochrany obyvatel dnes.