Kdy se to zlomilo? Proč se globálního oteplování začali bát i Američané

Koncem roku 2018 byly provedeny dva nezávislé průzkumy amerických postojů týkajících se globálního oteplování, které má na svědomí lidstvo. První se zaměřil na vnímání rizika, druhý na reakce na toto riziko. Podle jejich výsledků Američané konečně začali brát vážně varování klimatických aktivistů a vědců, kteří již celá desetiletí poukazují na rostoucí nebezpečí zvyšování teplot na Zemi.

Ke katastrofě s úsměvem

Výzkumníci z Yale a George Mason University vedli posledních deset let dva výzkumy. První, s výmluvným názvem Klimatické změny v americké mysli, ukazuje, že většina americké veřejnosti si nyní uvědomuje působení lidstva jako hlavního činitele oteplování globálního klimatu.

Souběžně s tímto uvědoměním stoupá počet Američanů, kteří mají potřebu se v řešení problému přímo angažovat. Podle Anthonyho Leiserowitze, ředitele programu v oblasti změn klimatu na univerzitě v Yale, dnes procento Američanů tvrdících, že se jich globální oteplování osobně dotýká, dosahuje rekordní úrovně – je to plných 72 %. Pouze 14 % Američanů si myslí, že na nápravu změn klimatu je už příliš pozdě.

Uhlíková daň

Otázku "Je veřejnost ochotna zaplatit za pomoc se změnou klimatu?" si kladla studie druhá, která de facto zopakovala zjištění výše popisovaného výzkumu o přijetí skutečnosti, že změny klimatu z velké části vyvolávají lidé. Mezi respondenty, kteří v posledních 5 letech prohlásili, že se jich globální oteplování osobně dotýká, považovalo 76 % za nejvlivnější faktor, který posunul jejich názory, větrné bouře typu hurikánu Michael, který v říjnu 2018 zdevastoval Floridu.

44 % Američanů by podpořilo uhlíkovou daň, a pokud by výnosy byly použity na obnovu lesů, vzrostla by podpora na 67 %.

Tato studie se soustředila více na řešení problémů a poskytla náhled, jak by Američané byli ochotni daný problém řešit. Až 44 % Američanů by podle výsledků podpořilo uhlíkovou daň, a pokud by výnosy byly použity na obnovu lesů, mokřadů a dalších environmentálních aktiv, vzrostla by její podpora na plných 67 %. V reakci na předchozí průzkumy skupiny Yale-George Mason by daň podpořilo téměř 60 % i v případě, že by nabyté prostředky byly vynaloženy na výzkum a vývoj obnovitelných zdrojů energie. Možnost, že by se výnosy z daně vrátily domácnostem, pak podpořilo pouze 49 % Američanů. Znamenají tyto výsledky odhalení přijatelné a realizovatelné cesty k uhlíkové dani? To ukáže jen čas.

Srovnání Ameriky a Evropy

Uvědomělí Američané jdou ve svých bádáních týkajících se globálního oteplování ještě dál a pustili se do srovnávání se situací panující na našem "starém kontinentu". Vědci z univerzity v Oregonu v dokumentu o "Změně klimatu a sociální setrvačnosti" tvrdí, že rozdíly mezi klimatickými změnami v Evropě a USA nejsou příliš velké.

Navrhují proto, aby se nová hrozba řešila přehodnocením dlouhodobých společenských, osobních, hospodářských a politických norem, ovšem ohledně výsledků takového jednání jsou poměrně skeptičtí. O poznání optimističtější je Edward Maibach z George Mason Univerzity, který je spoluautorem společných výzkumů s univerzitou v Yale. Podle něj vstupujeme do nové éry klimatického znepokojení a jako důkaz dodává fakt, že před 5 lety většina Američanů globální oteplování jako reálnou hrozbu nevnímala. Dnes je přitom všechno jinak.