Voda pokrývá tři čtvrtiny povrchu Země a při pohledu z vesmíru jí dává její charakteristickou modrou barvu. Původ vody, kterou obsahují oceány a která po věky dává život naší planetě, je ovšem překvapivě předmětem velké vědecké debaty. Někteří badatelé tvrdí, že voda je v nějaké formě v našem světě přítomna od té doby, co před 4,5 miliardami let vznikl z vířících oblaků prachu a plynů. Podle této teorie měla Země svůj vodní rezervoár od samého začátku své existence. Jiní vědci však mají odlišný názor.

Říkají, že na počátku byla Země vyprahlá, bez vody a že se oceány objevily až mnohem později, když na Zemi pršel led a voda z mimozemských zdrojů. Ty prý přinesly většinu ze stovek milionů krychlových kilometrů vody, které nyní pokrývají naši planetu.

Důkazy z Itokawy

Nyní skupina britských vědců zveřejnila důkaz, který podporuje teorii, že počátky našich oceánů vznikaly mimo tento svět. Studovali zrnka materiálu nalezená na asteroidu nazvaném 25143 Itokawa, která na Zemi dopravila japonská robotická sonda. A dospěli k závěru, že jednoznačně stojí za myšlenkou o mimozemském původu vody v našich oceánech.

Alespoň polovina vody, kterou máme na Zemi, byla odfiltrována z meziplanetárního prachu.

„Prach, který jsme studovali, poskytuje jasný důkaz, že naše oceány byly vytvořeny z vody, která pocházela z jiných částí sluneční soustavy,“ uvedl Luke Daly z University of Glasgow. „Naznačuje to, že alespoň polovina vody, kterou máme na Zemi, byla odfiltrována z meziplanetárního prachu.“

Daly a jeho kolegové použili ke zkoumání zrnek prachu z asteroidu 25143 Itokawa atomovou sondovou tomografii. Tato pozoruhodná technologie umožňuje vědcům ve vzorku zkoumat jednotlivé atomy. Tímto způsobem bylo zjištěno, že zrnka prachu přivezená z asteroidu obsahovala značné množství vody.

Jak vznikala voda

Tato voda byla podle článku publikovaného v magazínu Nature Astronomy s největší pravděpodobností vytvořena solární bouří či větrem, proudem částic, které vycházejí ze Slunce. Tyto částice interagovaly s atomy kyslíku v oblacích prachu, které plují sluneční soustavou, a vytvořily molekuly vody, které se nahromadily v mracích během dlouhé historie sluneční soustavy.

Když pak Země obíhala kolem Slunce, prohnala se těmito mraky a zachytila prachová zrnka a s nimi i „jejich“ vodu. Tímto způsobem se voda, hybná síla veškeré přírody na Zemi, odfiltrovávala z vesmíru na naši planetu. Důležitý poznatek je, že by tuto vodu logicky měla zachycovat i ostatní tělesa obíhající kolem Slunce. Na Zemi se malé úlomky křemičitanu již dávno rozpadly, ale na asteroidu 25143 Itokawa, který nemá atmosféru, a tím pádem na něm není vzduch, budou nerušeně ležet ještě další miliardy let. Kdyby se na něj nepodívala japonská sonda Hayabusa, neodebrala vzorky a nevrátila se s nimi na Zemi, vědci by nenašli důkazy podporující teorii mimozemského původu vody.

Své dodaly i komety

Vědci z University of Glasgow si nemyslí, že všechna voda v našich oceánech pochází z prachových zrnek. Neméně důležité množství vody prý poskytl Zemi led z komet a asteroidů, které se na ní během věků zřítily. Kombinace těchto dvou zdrojů dala vzniknout oceánům, ve kterých zase na Zemi vznikl život. Led z komet a asteroidů obsahuje ve srovnání s vodou na Zemi relativně vysoké množství deuteria (jednoho z izotopů vodíku), zatímco sluneční prach má hladiny deuteria relativně nízké. V kombinaci se tyto dva zdroje vzájemně vyrovnaly a mají izotopický podpis, který odpovídá vzorku vody na Zemi.

Tento objev je důležitý nejen proto, že poskytuje přesvědčivé důkazy o původu vody na Zemi. Naznačuje také, že by i jiné světy ve sluneční soustavě mohly mít na svém povrchu vodu, byť ve formě ledu. To je důležité pro budoucí průzkum vesmíru a hledání života jinde v naší galaxii. Podle Luka Dalyho by jakýkoli druh měsíce, tedy tělesa obíhajícího planety, měl být obnovitelným rezervoárem vody produkované slunečním větrem.

Pro pozdější cestování vesmírem by tedy nebylo nutné přepravovat s sebou vodu, ale mělo by být možné získat ji na zastávkách cestou. Předpokládá se, že jedno ložisko ledu se vytvořilo v kráteru Shackleton poblíž jižního pólu našeho Měsíce a je cílem NASA a její mise Artemis. Astronauti mají na Měsíci založit kolonii a využívat místní vodní zdroje.

Související…

Jak ochránit Zemi před asteroidy? NASA testuje, jak by se daly odšťouchnout
Ivan Verner

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian