Odbornice na medúzy doktorka Lisa-Ann Gershwinová varuje, že se na australských plážích během posledních několika měsíců díky teplejšímu počasí přemnožily měchýřovky portugalské. Jde o velmi specifický druh žahavce, který je pro svůj tvar nazýván Portugalská galéra nebo Modrý portugalský válečník.
Evolučně je potomkem medúz, stejně jako jsou lidé příbuzní s opicemi. Populace měchýřovek volně pluje po hladině oceánu a je složená z neuvěřitelného množství jednotlivých kolonií. Tyto kolonie jsou tím, čemu se běžně říká bluebottles („modré láhve“), ale ve skutečnosti jde o soubor poloautonomních částí spojených dohromady.
Hermafroditní organismy
Každá jednotlivá kolonie měchýřovek je vlastně jakýsi hermafrodit se samčími i samičími reprodukčními orgány a každá z autonomních částí je zodpovědná za určitou funkci, jako je krmení, žahání nebo rozmnožování. Doktorka Gershwinová to přirovnala k tomu, jako kdyby u lidí každá paže a noha fungovaly autonomně, přičemž každá končetina by měla svou vlastní funkci potřebnou k udržení celku naživu.
Biologové vyzývají lidi, aby se na pláži vyplavených „modrých láhví“ nedotýkali, protože i po smrti mohou člověka žahnout, a i to prý dost bolí.
Bluebottles jsou často kořistí dalších zvláštních živočichů. Takzvaný glaukus se často vyplavuje na pobřeží společně s „modrou láhví“ a vypadá jako ještěrka. Ve skutečnosti je to mořský plž, který se na kolonii přiživuje a její žahadla používá pro svou obranu.
Oteplování jim svědčí
Změna klimatu, konkrétně zvýšení teploty oceánu, podle biologů pravděpodobně vytváří ideální prostředí pro rozmnožování těchto a jiných druhů medúz, které se již nyní množí „rychleji než králíci“. S teplejšími vodami, nižší hladinou kyslíku a vyšší kyselostí vody se ostatní obyvatelé oceánů, například ryby a korýši, budou naopak potýkat.
Biologové vyzývají lidi, aby se na pláži vyplavených „modrých láhví“ nedotýkali, protože i po smrti mohou člověka žahnout, a i to prý dost bolí. „Modré láhve“ vylučují na svých chapadlech mikroskopický hlen, který není vidět, ale obsahuje tisíce bodavých buněk, které při kontaktu vpraví jed rovnou do kůže nebo ho i stříknou na okolní přihlížející.
Doktorka Gershwinová se kvůli testování léčby nechala 80krát zasáhnout jedem a prohlásila, že bolest byla skutečně nesnesitelná. Podobala se prý bolesti po potřísnění vařícím olejem. Zasažené místo je třeba rychle omýt ve vodě na pláži, aby se odstranily všechny žahavé buňky, a poté ho omýt buď horkou vodou, nebo naopak velmi studenou na zmírnění bolesti.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian