Předpokládejme, že na stole před vámi jsou nějaké mince. Pokud je jejich počet nízký, můžete hned přesně říct, kolik jich je. Nemusíte je ani počítat, stačí jediný pohled. Sladkovodní jihoamerické rybky cichlidy a rejnoci s lidmi v tomto ohledu překvapivě drží krok. Například je lze vycvičit, aby spolehlivě rozlišili mezi počtem tři a čtyři.
Tato skutečnost je již nějakou dobu známá. Výzkumná skupina vedená profesorkou Verou Schluesselovou z Institutu zoologie na Univerzitě v Bonnu však nyní prokázala, že oba druhy ryb umí dokonce počítat i bez výcviku. „Vycvičili jsme zvířata, aby prováděla jednoduché sčítání a odčítání,“ vysvětluje zooložka Schluesselová. „Začali jsme tím, že jsme je naučili počáteční počet snížit nebo zvýšit o jedničku.“
Žluté a modré čtverce
Jak tedy dostat z cichlidy výsledek úkonů „2+1“ nebo „5-1“? Vědci použili metodu, kterou již úspěšně zkusily jiné výzkumné týmy k testování matematických schopností včel. Ukázali rybám několik geometrických tvarů, například čtyři čtverce. Pokud byly tyto objekty zbarveny modře, znamenalo to „jeden přidat“, žlutá naopak znamenala „jeden ubrat“.
Zvířata musela rozpoznat počet zobrazených předmětů a zároveň z jejich barvy odvodit pravidlo výpočtu.
Po předvedení původního podnětu (například čtyř čtverců) byly zvířatům ukázány dva nové obrázky, jeden s pěti a druhý se třemi čtverci. Pokud doplavala ke správnému obrázku (tedy k pěti obrazcům v „modré“ aritmetické úloze), byla odměněna jídlem. Pokud odpověděla špatně, odešla s prázdnou. Postupem času se ryby naučily spojovat modrou barvu s přičtením jedničky a žlutou barvu s odečtením jedničky.
Šikovnější, než se myslelo
Dokážou však ryby tyto znalosti aplikovat na nové úkoly? Přijaly matematické pravidlo schované za barvami za své? Aby to ověřili, vědci záměrně během tréninku vynechali v prvním kroku některé výpočty, konkrétně „3+1“ a „3-1“. Zvířata se s těmito dvěma úkoly poprvé setkala až po ukončení fáze učení. Ovšem i v těchto testech pak výrazně často volila správnou odpověď.
To platilo, i když se musela rozhodnout mezi výběrem čtyř, nebo pěti objektů poté, co se jim zobrazila „modrá 3“, tedy dva výsledky, které byly oba vyšší než počáteční hodnota. V tomto případě si ryba vybrala čtyřku, což naznačuje, že se nenaučily postup „vyberte největší (nebo nejmenší) prezentované množství“, ale postup „vždy přičtěte nebo odečtěte jedničku“.
Tento úspěch překvapil zoology zejména proto, že úkoly byly ve skutečnosti ještě obtížnější, než se z popisu může zdát. Rybám nebyly ukázány předměty stejného tvaru (například čtyři čtverce), ale kombinace různých tvarů. „Čtyřka“ by například mohla být reprezentována malým a větším kruhem, čtvercem a trojúhelníkem, zatímco v jiném výpočtu by mohla být reprezentována třemi trojúhelníky různých velikostí a čtvercem.
Lidé mají tendenci podceňovat druhy, které nepatří do nejbližší rodiny primátů.
„Zvířata tedy musela rozpoznat počet zobrazených předmětů a zároveň z jejich barvy odvodit pravidlo výpočtu,“ říká profesorka Schluesselová. „Obojí si musela uchovávat v pracovní paměti, když byl původní obrázek vyměněn za dva výsledné obrázky, a pro správné řešení se musela rozhodnout až poté. Je to tedy výkon, který vyžaduje komplexní myšlení.“
Podceněná rodina
Pro někoho to může být překvapením, protože ryby nemají neokortex, část mozku také známou jako „cerebrální kůra“. Ta je u savců zodpovědná za složité kognitivní úkoly. Navíc není známo, že by tento druh ryb takto vyspělé numerické schopnosti ve volné přírodě potřeboval. Jiné druhy mohou věnovat pozornost počtu proužků na svých sexuálních partnerech nebo množství vajíček ve snůškách, to se ovšem netýká rejnoků ani cichlid.
Profesorka Schluesselová výsledek experimentů považuje za potvrzení toho, že lidé mají tendenci podceňovat jiné druhy, zejména ty, které nepatří do naší nejbližší rodiny primátů nebo mezi savce obecně. Ryby nejsou nijak zvlášť roztomilé, nemají hebkou srst ani barevná peříčka, ale v matematických schopnostech mohou leckteré lidské jedince trumfnout.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily
