Pamatujete, když jste si naposled dali nějakou česnekovou delikatesu a druhý den ráno jste toho hořce litovali, ačkoli jste si čistili zuby alespoň třikrát?
Mletý nebo drcený česnek – což je jeho nejčastější úprava – uvolňuje čtyři těkavé sloučeniny síry, na které jsou naše čichové systémy obzvláště citlivé. Největším viníkem je allylmethylsulfid, který se tráví pomaleji než ostatní látky, a tudíž zůstává koncentrován v krvi po delší dobu. Po požití česneku se silné sloučeniny absorbují do krevního oběhu a poté se začnou při průchodu plícemi vypařovat. Výsledek: špatný dech.
První lékařská zmínka o tomto fenoménu pochází z roku 1936, kdy lékaři podali pacientovi česnekovou polévku trubičkou, takže se nikdy nedostala do kontaktu s jeho ústy. Ale česnek z něj byl stejně cítit. Odborníci uvádějí, že česnekový dech může vydržet i dvacet čtyři hodin. Navíc můžeme česnek i potit, což se stává též po požití jiných výrazných koření. Děje se tak kvůli těkavým sloučeninám, které se vylučují póry.
Jak neutralizovat česnek?
Po požití česnekového jídla se doporučuje dát si jablko nebo čerstvou mátu, čímž zmírníte sílu a délku působení nechtěných látek. Jablka a máta totiž obsahují polyfenolické sloučeniny, které neutralizují těkavé látky z česneku. Na škodu není ani zakousnout si petržel, nebo si k česnekové baště objednat sklenici mléka, zeleného čaje nebo citronové šťávy.
Nezapomínejte ani na pořádné čištění zubů a použití ústní vody. Pokud se v ústech nějaké částečky udrží, česnekového dechu se nezbavíte.
foto: Shutterstock, youtube, zdroj: Popular Science
