I přesto, že se od roku 1912 objevuje pravidelně na olympijských hrách, není moderní pětiboj typicky vyhledávanou aktivitou při rozhodování, jakému sportu se budeme od mládí věnovat. Jeho atraktivita spočívá v propojení pěti různých disciplín, které musí ovládat i dobře trénovaní vojáci. Věděli jste například, že jedním z prvních moderních pětibojařů byl i George S. Patton, generál armády Spojených států amerických z druhé světové války?
O fyzické i psychické náročnosti tohoto multisportovního závodu není pochyb. Koneckonců své o tom ví i vítěz Olympijských her 2012 David Svoboda. „Nejhorší pro mě bylo období 2013, 2014 krátce po olympiádě, kdy jsem měl zraněnou nohu. Byl to problém, který se špatně odhaloval, a už jsem byl hodně unavený z toho, jak se to vleče. V té době jsem si říkal, jestli to náhodou není znamení, že mám skončit, ale pak se to rychle vyřešilo a já se dostal zpět do plné kondice, takže jsem pokračoval plný síly a odhodlání dál,“ vzpomíná český moderní pětibojař.
Na život a na smrt
Pětiboj byl vrcholem antických olympijských her. Vůbec první se konal v roce 708 př. n. l. a zahrnoval skok, hod oštěpem, hod diskem, běh a zápas, který kolikrát končil smrtí jednoho z účastníků. Vítěz získal prestižní ocenění „Victor Ludorum“, tedy vítěz her.
V nejlepší formě
Moderní verzi představil v roce 1912 francouzský baron Pierre de Coubertin, prezident Mezinárodního olympijského výboru, na olympijském programu ve Stockholmu. Věřil, že soutěž vyzkouší morální kvality člověka stejně dobře jako jeho fyzické předpoklady i dovednosti a tím vytvoří komplexního sportovce.
Dvě sklenice piva stály Švéda Hans-Gunnara Liljenwalla diskvalifikaci.
Trénink na vojáka?
Moderní pětiboj byl navržen tak, aby otestoval požadované vlastnosti vojenské kavalerie, které by výzvy v podobě střelby, šermu, jízdy na koni, plavání i běhu neměly během mise překvapit. Premiéry tohoto unikátního víceboje na olympijských hrách se zúčastnil i generál armády Spojených států amerických George Smith Patton. Skončil na pátém místě.
První podvody
V roce 1968 byl ze soutěže diskvalifikován Švéd Hans-Gunnar Liljenwall poté, co přiznal, že se před střelbou posilnil dvěma vychlazenými pivy. Jednalo se o prvního muže, který byl vyloučen za požití nepovolených „drog“. Na tuto chybu doplatil celý švédský tým moderního pětiboje, který musel vrátit vybojované bronzové medaile. Dalším populárním podvodníkem se v roce 1976 stal Boris Onishchenko. Přišlo se totiž na to, že bývalý olympijský vítěz Sovětského svazu upravil svůj kord tak, aby systém elektronického skórování zaznamenal plusové body bez zásahu protivníka. Okamžité vyhození z týmu na sebe nenechalo dlouho čekat, následně se Boris vrátil do svého rodného Kyjeva a začal se živit jako taxikář.
Šťastná ruka
Oproti jiným jezdeckým disciplínám, které jsou součástí olympijských her, nezávodí pětibojaři na vlastním koni. Ti jim jsou přiděleni až v den konání soutěže zcela náhodným výběrem. Jelikož se zvíře a závodník neznají, může dojít i k mnohým nehodám.
I ženy slaví úspěchy
Ženy se poprvé účastnily moderního pětiboje na Olympijských hrách v Sydney až v roce 2000. Zlatou medaili si tehdy odnášela Britka Stephanie Cook. O čtyři roky později se Egypťanka Aya Medany ve svých patnácti letech zapsala do historie jako nejmladší účastnice této soutěže.
foto: Shutterstock a Giphy , zdroj: Olympic Athletes' Hub
