Řada rodičů řeší dilema, kdy poslat dítě do školy. Míra tzv. školní zralosti je určována v jednom okamžiku na jednom místě a vliv náhody je tak relativně velký. Výrazný argument nedávno vyplynul ze studie Stanford University, která říká, že pozdější vstup do školy významně snižuje riziko poruch pozornosti a hyperaktivity. A zároveň nehendikepuje s ohledem na výsledky vzdělávání.
Studie, na které spolupracovali americký vědec Thomas S. Dee a jeho dánský kolega Hans Henrik Sievertsen, pracovala s daty a statistikami pocházejícími z Dánska. Původním záměrem bylo zjistit, zda odklad nástupu do školy má vliv na výsledky vzdělávání a případně jaký. Nakonec se ukázalo jako nejzajímavější to, jaký dopad má věk nástupu do školy na psychickou a zdravotní kondici dětí.
Test pro vás připravil think-tank EDUin, provozovatel portálu Rodiče vítáni.
Čím starší, tím pozornější
Výsledky, které zveřejnil respektovaný americký Institute of Economic Research, jsou pozoruhodné: Jeden rok odkladu nástupu do školy znamená snížení pravděpodobnosti výskytu poruch pozornosti a hyperaktivity ve věku 7 let o zhruba 70 %. A co je ještě překvapivější, tento vztah byl potvrzen i u dětí, které dosáhly 11 let. Je tedy velmi pravděpodobné, že vliv tohoto faktoru je dlouhodobý.
Schopnost udržet pozornost má pochopitelně velmi výrazný vliv na výsledky vzdělávání. Nepřímo tedy odklad nástupu do školy ovlivňuje i tuto oblast.
Stejně jako v ČR i v Dánsku je nejběžnějším věkem nástupu do povinného vzdělávání 6. rok života. Většinou ale osciluje mezi 5 a 7 lety. Zajímavé srovnání nabízí statistika míry odkladů v jednotlivých zemích. Zde byla ČR dlouhodobě na špici evropských zemí. Tlak vzdělávacího systému ovšem vede spíše opačným směrem, tedy k omezení tohoto trendu. Pokud totiž jde dítě do školy o rok později, znamená to zvýšené náklady a také omezení kapacity předškolního vzdělávání pro mladší děti. Na to má ze zákona totiž přednost ratolest, která v roce následujícím nastoupí do školy. I proto byly zápisy do základních škol posunuty o několik měsíců (na duben).
Zajímáte se o vzdělávání? Odebírejte newsletter Beduin.
Rodiče či mateřská škola
Výzkum Pedagogické fakulty UK došel k závěru, že odklad nástupu do školy je v ČR způsoben zejména nedůvěrou rodičů v tom smyslu, že nedokáží pomoci překonat malým dětem případné nesnáze, které vyplývají z nároků na výkon a sebeovládání, jež školní vzdělávání vyžaduje. Školní zralost se posuzuje z několika hledisek: úroveň jemné motoriky (jak umí dítě nakládat s psacími potřebami), úroveň kognitivní (slovní zásoba, schopnost vyvozovat souvislosti, základní znalosti, paměť) či sociální zralost (zda se dítě dokáže začlenit a uplatnit ve skupině vrstevníků).
Od 1. 9. 2017 vstupuje v účinnost povinný poslední rok (před nástupem do školy) v mateřské škole. Rodiče však budou mít relativně snadnou možnost, jak dítě v tomto roce vzdělávat doma. Podle doporučení MŠMT by mateřská škola měla v takovém případě rodiče informovat o tom, jakého stupně školní zralosti by dítě mělo dosáhnout.
Pokud si nejste jisti, zda je vaše dítě dostatečně zralé na povinnou školní docházku, nenechávejte diagnostiku až na zápis. Rozhodování v poradnách na základě jedné návštěvy je zatíženo velkou pravděpodobností chyby. Pokud ale s dostatečným předstihem navštívíte dětského psychologa a požádáte o diagnózu školní zralosti, můžete následně porovnat míru pokroku v okamžiku zápisu a podle toho se rozhodnout. Možnost chybného odhadu se tím pádem snižuje.
foto: Shutterstock
