To, že je dětství nejšťastnějším obdobím života, není fáma, ale vědecky potvrzený fakt. Výzkumníci z Brigham Young University testovali paměť pětiměsíčních kojenců a zjistili, že si mnohem lépe pamatují objekty a jevy, které jsou spojeny se šťastnými hlasy, tvářemi a emocemi. Takže pokud se často sami sebe ptáte, co si vaše dítko vlastně pamatuje, odpověď je jasná – jen dobré věci!
„Mnohé studie zkoumají zejména to, zda jsou malé děti schopné rozlišovat různé emoce, ale my jako první odhalujeme, jak tyto emoce ovlivňují paměť,“ uvádí profesor psychologie a autor studie Ross Flom. Ačkoli nemohou pětiměsíční děti mluvit, existuje celá řada způsobů, pomocí kterých mohou vědci zkoumat jejich paměť. V této konkrétní studii monitorovali pohyby očí kojenců a měřili dobu, po kterou děti pozorovaly testovací obraz. Testované děti sledovaly plochý monitor, z kterého k nim promlouvaly různé osoby, a to šťastným, neutrálním nebo rozzlobeným tónem hlasu, jemuž odpovídal i výraz jejich tváře.
Podle studie si prý malé děti s větší pravděpodobností zapamatují jevy, které jsou doprovázeny pozitivními emocemi.
Pozitivní emoce zvyšují pozornost miminka
Bezprostředně po emocionální expozici byl dětem ukázán geometrický tvar. V testech následujících po 5 minutách a následně v dalších dnech vědci dětem zobrazovali již známé i zbrusu nové geometrické tvary a zaznamenávali, kolikrát se děti na objekty podívají i délku doby jejich pohledu. Mimořádný zájem děti věnovaly objektům, které byly původně spojeny s něčím pozitivním, naopak neutrální nebo negativní vazba jejich zájem nijak nezměnila. „Myslíme si, že pozitivní a šťastné zážitky zvyšují pozornost a zájem miminka. Tím dochází také ke zlepšení jeho schopnosti zpracovávat a uchovávat v paměti nejen geometrické tvary, ale i další informace,“ uvedl Flom.
Výzva pro rodiče
Kojenci jsou velmi citliví na tón hlasu, výraz tváře a emocionální atmosféru. Budete-li je v (nejen) těchto oblastech zásobit pozitivními zážitky, zvýšíte tak nejen jejich subjektivní pocit štěstí, ale vytrénujete i jejich vnímání, pozornost a paměť. Takovýto trénink v raném dětství má pozitivní vliv na úspěšnost v celém následujícím životě – ovlivňuje zejména schopnost zpracovávat informace, řešit problémy a efektivně se přizpůsobovat novým situacím a podmínkám. Kromě toho jsou jedinci vyrůstající v pozitivní emocionální atmosféře psychicky i fyzicky zdravější, odolnější a vykazují vyšší míru důvěry v sebe i okolní svět.
foto: Shutterstock
