V noci hystericky pláčou, kopou kolem sebe, jsou někdy až agresivní a nejdou utěšit. Oči mají sice otevřené, ale koukají nepřítomně někam skrze vás. A ráno? O ničem neví. Jak se chovat, když vaše dítě prožívá noční děsy?
První zkušenost rodičů s nočním děsem dětí bývá znepokojující. Je pochopitelné, že matka nebo otec dítěte, které vždy spávalo dobře, neumí s neznámou a náhlou situací, kdy dítě nejde utišit, mává okolo sebe rukama, vstává z postele a u toho hystericky pláče nebo scestně něco povídá, pracovat. Uklidňující je, že noční děsy jsou přirozenou součástí vývoje, objevují se až u 6 % dětí ve věku 4 až 12 let, a pakliže se neopakují dlouhodobě a často, nevypovídají nic o špatně se vyvíjející psychice dítěte. To, proč k děsům dochází, je zapříčiněno dozráváním nervové soustavy u dětí. Neurologové a psychologové se shodují, že příčinou nočních běsů je vysoký nápor na nervový systém, který musí zpracovávat kvanta podnětů, ale není na to ještě adekvátně zralý.
S.O.S aneb co (ne)dělat
Noční děsy se zpravidla projevují zhruba půl až čtyři hodiny po usnutí. Tato fáze spánku se nazývá non-REM. Charakteristickou známkou je, že dítě vypadá, jakože je vzhůru, má otevřené oči, ale kouká se upřeně někam jinam. Nemusí dokonce vědět, kde se nachází a může špatně rozpoznávat svoje prostředí, svůj byt, dům, pokojíček. Některé děti často nepoznávají ani přítomného rodiče. Tento stav může trvat okolo 2 až 10 minut, po kterých by se dítko mělo uklidnit a dále pokračovat ve spánku.
Důležité je vědět, jak se ale máte správně zachovat vy jako rodič. V žádném případě se nesnažte svého potomka nějak radikálně probudit tím, že s ním budete třást, či se jej pokusíte probudit vodou a podobně. Naopak. Mluvte na něj monotónním klidným hlasem, nebo mu začněte zpívat oblíbenou písničku. Pokud je dítě agresivní a kope kolem sebe, nezamezujte mu v pohybu. To agresivitu ještě zvýší, naopak se snažte mu odklidit z cesty předměty, které působí nebezpečně. Například odstraňte z blízkosti jeho postýlky hračky, na které by mohlo šlápnout, nebo o ně zakopnout, hromádku oblečení, po které hrozí riziko uklounutí, lampu, kterou by na sebe mohlo shodit. Poté, co se trochu zklidní jej můžete zkusit hladit a pak jej obejmout v posteli a počkat až zase klidně usne.
Jde děsům předcházet?
Frekvenci u průběh děsů můžete do jisté míry ovlivnit správnými rituály před spánkem. Dítě by samozřejmě nemělo koukat na žádnou pohádku, kde dochází k násilí, byť je to ve hře a už vůbec ne na filmy pro dospělé, jako jsou různé detektivky. Ostatní aktivity je důležité dělat zhruba ve stejnou dobu, od koupání, přes večeři a uspávání.
Dítě zkuste uložit ve své přítomnosti. Povídejte mu něco hezkého, třeba o tom, co ho druhý den čeká, nebo mu rekapitulujte uplynulý den. Přitom jej hlaďte nebo tiskněte k sobě, aby se cítilo v bezpečí. Doporučuje se také pouštět pohádku, která nejen ukolíbá, ale i uklidňuje.
Místnost, kde váš potomek usíná, by měla být dobře vyvětraná, dítě by mělo mít pohodlné pyžámko a být přikryté příjemnou dekou. Dbejte také na to, aby v pokoji nebylo žádné ostré osvětlení, to pocit bezpečí nedodá.
Dohromady se tedy snažte snížit všechny podněty, které před spaním zpracovává tak, aby si i nervová soustava mohla odpočinout a nemusela vnámat příliš mnoho vjemů. A pak už jen doufejte ve sladké sny.
Foto: Pixabay
