Pokud přemýšlíte o tom, jak zredukovat množství odpadu ze své domácnosti a zužitkovat ho do budoucna, založte si kompost. Můžete ho mít nejen na zahrádce, ale třeba i na balkóně nebo společně se sousedy. Kompostér si můžete koupit, ale i vyrobit.
Pro kompost je dobré najít či vytvořit místo v závětří a polostínu. Hodí se například vysázet kolem něho různorodé keře, které dodají vláhu. Dále je také kromě přísunu vzduchu a vlhkosti důležité teplo. Kompostér by měl mít otvory na všech stranách, protože se vzduch musí dostat i do středu hromady. Otvory by neměly být moc obrovské, aby z nich vzniklá zemina nevypadávala.
Bez žížal to nepůjde
Je nezbytné, aby se dovnitř vznikající zeminy dostaly žížaly a další mikroorganismy, proto nesmí být mezi kompostem a zemí neprostupná bariéra. Tito živočichové jsou velice důležití pro to, aby se z odpadu stalo kvalitní hnojivo. Na místo, kde budeme kompostovat, je dobré položit vrstvu z klacíků, která kompost provzdušní. Také odstraňte drny.
Je dobré používat poklop? „Déšť kompostu nevadí, pokud má propustné dno a přebytečná voda se vsákne do země. Víko je spíše estetická záležitost. Dříve byla takto tlející půda běžně na volné hromadě, aby se mohla dvakrát ročně lopatou přeložit a tím provzdušnit, což je podmínkou správného rozkladového procesu,“ uvádí zkušená zahradnice Jiřina Ratajová.
Jaký kompost se pro vás hodí
Kompostér by měl být široký zhruba 2 metry a vysoký maximálně 1,5 metru. Jeho velikost také záleží na prostoru, kde ho chcete mít. Neměl by být menší než 1 metr krychlový, aby nebyl narušen průběh horkého rozkladu.
Pokud máte vlastní zahradu, je nejvhodnější dřevěný kompostér, který si můžete vyrobit svépomocí. Jako ohrazení poslouží dřevěná prkna nebo laťky, aby do kompostu mohl proudit vzduch. Vypadá nejpřirozeněji, ale jeho nevýhodou je, že dřevo nevydrží napořád kvůli působení organismů a vlhkosti, proto je dobré ho ošetřit. Kompostér umístěte ideálně do rohu zahrady, aby ji esteticky co nejméně narušoval. „Ten dřevěný je vzdušnější a nehrozí přemokření a následné hnilobné procesy, které jsou nežádoucí,“ doplňuje paní zahradnice.
Na výrobu kompostu můžete využít také pletivo, které má ideálně cca 3 centimetry velká oka. Stěny je dobré vyložit lepenkou nebo netkanou nití.
Pro uzavřené kompostování se používá plastový kompostér, který zabere málo místa a lze ho využít například na balkoně. Zakoupit ho můžete v zahradnických potřebách. Na malých zahrádkách též využijete děravý sud nebo popelnici. U plastových kompostérů si dávejte pozor, aby odpad nebyl příliš mokrý, mohl by v něm totiž začít hnít, protože tento typ kompostéru nemívá moc vzdušné stěny.
Co (ne)kompostovat
„Kompost můžeme založit, kdykoli máme bio zbytky ze zahrady či kuchyně,“ říká paní Ratajová.
Co je vhodné kompostovat
- Kuchyně: Zbytky ovoce a zeleniny, potraviny, čaj, kávový výluh, kuchyňské oleje (jen v malém množství), potravinami znečištěný papír
- Zahrada: Květiny, posekaná tráva, listí, kořeny, shnilé ovoce, plevel, zemina (max. do 20 % základky kompostu)
- Další odpad: Popel ze dřeva, hobliny, dřevěné piliny, hnůj a trus, vlasy a peří (v malém množství), papírové ubrousky a krabice od vajíček.
Co do kompostu nedávat
- Recyklovatelné materiály: kov, plast, textil a sklo
- Další odpad: Barvy, staré léky, staré motorové a jiné než kuchyňské oleje, baterie, chemické prostředky, prach ze smetí a vysávání, kosti a zvířecí zbytky (např. výkaly masožravých zvířat), zbytky vařených jídel
Kompost je skvělé hnojivo
„Kompost můžeme použít k hnojení všech rostlin, které mají větší nároky na přísun živin, je to nejpřirozenější a nejzdravější hnojení, jaké můžeme používat, a ještě tím podpoříte přírodu v její zdravé rovnováze,“ prozradila zahradnice.
Můžeme jím hnojit celoročně. „Kompost je použitelný už po dvojím přehození, tzn. asi po roce, a pak kdykoli,“ dodává. Na jeden metr čtvereční záhonů využijeme každý rok zhruba 4 kilogramy kompostu.
Foto: Pixabay, Shutterstock
