Nejen kvůli počasí, ale i přísným estetickým standardům zůstává nezanedbatelné množství zeleniny ležet na poli a obrovská část je zaorána zpět do země. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se kvůli vzhledu vyhodí až 20 % zemědělské produkce.
Dlouhodobě na to upozorňuje iniciativa Zachraň jídlo. Aktivisté jednají se zástupci supermarketů. A díky tomu se všechno posouvá k lepšímu. Nedávno komunikovali s řetězcem TESCO, které „křivou“ zeleninu už prodává, nyní jsou v kontaktu se sítí Penny Market, která začala „nevzhledné“ kousky prodávat už minulý rok a v prodeji chce pokračovat.
Tyto květáky neodpovídají standardům kvůli své barvě.
„Důležité je, aby spolu s prodejem dostali zákazníci informaci o tom, proč je koupě takového produktu dobrá a jaký má přínos pro životní prostředí. Chtěli bychom prosadit větší osvětu přímo v regálech obchodů,“ uvedla Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo. „Nyní připravujeme aktivity na tento rok a pracujeme na dokumentu, který shrnuje poznatky z kulatých stolů, které jsme uspořádali v listopadu 2016. Tento dokument se věnuje možnostem využití takzvané „křivé“ zeleniny a bude veřejný. Kromě toho připravujeme balíček pro firmy (tedy spíš pro jejich zaměstnance), který je vtipnou formou bude informovat jak neplýtvat. A taky bychom rádi představili nové záchranářské recepty na našem webu,“ dodala.
Jídlo výhradně z kontejneru
Iniciativa spolupracuje i se zemědělci a moc si to pochvaluje. Přes zimu má spíš administrativní a plánovací období. Kupříkladu před loňskými Vánocemi uspořádali členové zajímavé setkání s dumpster diverem Willem Reidem. „Podělil se s námi o zážitky z doby, kdy se živil výhradně vyhozeným jídlem z kontejnerů. Během prosincové přednášky ve Studiu ALTA vyprávěl o svých zkušenostech se zachraňováním jídla z popelnic. Nejlépe se prý loví na Floridě a nejhůř to šlo ve Washingtonu – odpad tam drtí, aby zabral méně místa v koši. Za jídlo utratil Američan William Reid během svého dvouletého experimentu, kdy sháněl jídlo jedině v kontejnerech, pouhých 5 dolarů a pár centů. To bylo ovšem jediné koupené jídlo, které si během svého experimentu pořídil. Obcházet kontejnery ve svém sousedství začal v roce 2014 a získává, jak sám říká, skvělé, zdravé a rozmanité jídlo,“ uvedli aktivisté ze Zachraň jídlo.
Křivé mrkve automaticky zůstávají na poli.
Osvěta je prostě nutná
„Příští rok bychom se kromě křivé zeleniny a paběrkování chtěli věnovat osvětě o plýtvání mezi mladými lidmi (13-18 let) na sociálních sítích,“ prozradila plány Anna Strejcová. Na polích totiž stále zůstává mnoho kusů zahnuté mrkve, malého salátu, tečkovaných kedluben či různě tvarovaných brambor. Veškeré tyto plodiny přitom chutnají úplně normálně. Snahou iniciativy je rozšiřovat povědomí o problematice plýtvání potravinami, propojovat jednotlivé aktéry celého řetězce a vytvářet komoditu záchranářů, kteří budou pomáhat.
V minulosti se aktivisté vydali na pole, jezdili sbírat zemědělské přebytky a předávali je charitám. Na začátku začali objíždět zemědělce v Polabí, zda mohou s dobrovolníky sbírat přebytky. Souhlasili a potěšilo je to. Pak aktivisté uspořádali akce, kde z přebytků navařili a zdarma rozdali stovky porcí. Nasbírali více než 3,5 tuny zeleniny, zapojila se více než padesátka lidí, následně produkty – prostřednictvím Potravinové banky – rozdělili mezi 30 charitativních organizací. Na stovky porcí rozdali v rámci různých venkovních akcí – třeba Křivá polévka na Piazzetě Národního divadla.
Přerostlé kedlubny do supermarketů také nesmějí.
Praxe dnes a tehdy
Podle slov předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana byla dobrá praxe před listopadem 1989. Tehdy byla zelenina členěna podle jakosti, takzvaný nestandard byl asi o dvacet procent levnější. Na pulty obchodů se dostalo vše, nikoli – narozdíl od dneška – jen „ukázkové“ kousky. Snaží se i stávající režim, loni zákonodárci schválili novelu zákona o potravinách, která zakládá povinnost supermarketům s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních darovat charitativním a humanitárním organizacím potraviny, které jsou nezávadné, ale nesplňují podmínky pro prodej.
Hodně se to týká právě zeleniny. Tomu předcházelo zrušení patnáctiprocentní DPH z darovaných potravin, k čemuž došlo v roce 2014. Rozhodlo o tom Generální finanční ředitelství, což je orgán podřízený ministerstvu financí. Tomu předcházela petice, kterou podepsaly stovky lidí, o zrušení DPH se snažila také Potravinová banka. Předtím totiž řetězce musely z darovaných potravin platit daň, plno jídla tak končilo v kontejnerech, z kterých se jej dodnes snaží dostávat aktivisté z Food not bombs, kteří pak chystají jídlo pro lidi bez domova.
Nyní řetězce za darování neplatí nic, kontejnery jsou ale stále plné. Povinné darování přebytků charitám se přesto nelíbí skupině senátorů, kteří se kvůli tomu obrátili na Ústavní soud. Snad v budoucnosti nebude jídlo, které může mnoho lidí nakrmit, končit v popelnici.
Čtěte také:
Pesticidy ze supermarketů nebo kvalita ze zbytků? Máte o čem přemýšlet!
Nic nevyhazovat! Vytvořte si z odpadu super hnojivo
První český zero waste: důkaz, že je možné žít „bez odpadu“
foto: Shutterstock a archiv iniciativy Zachraň jídlo, zdroj: http://zachranjidlo.cz/
