Tropické deštné pralesy, často označované jako srdce země, vdechují z atmosféry oxid uhličitý a vydechují kyslík. Čím více tyto pralesy rostou, tím více umírňují klimatické změny absorbováním CO2. Celkové předpoklady odhadovaly, že se růst tropických lesů úplně zastaví, a to bude mít postupem času drtivý dopad na životní prostředí. Nové studie přichází s méně negativními údaji. Může za to nedostatek dat?
Vědci si mysleli, že růst deštných pralesů se díky špatným klimatickým podmínkám bude čím dál více zpomalovat. K tomu přičítali zásah člověka, jako je kácení stromů či požáry. Co by se stalo, kdyby deštné pralesy začaly postupně mizet? Přestaly by produkovat kyslík a ovlivňovat klima. Život na planetě by se v podstatě rozvrátil a udusil.
V deštných pralesích by nemělo být překonáno 8 stop dešťových srážek za rok.
Přírodní katastrofa se konat nebude
V deštných pralesích by nemělo být překonáno 8 stop dešťových srážek za rok.
Původně mohl za zpomalování růstu a absenci rozšiřování těchto lesů vysoký výskyt dešťových srážek. Je logické, že více srážek znamená větší růst, ale příliš mnoho vody značí naopak přehlcení ekosystému a jeho dušení. Nemělo by být překonáno 8 stop dešťových srážek za rok.
S pozitivními informacemi přichází výzkumníci z coloradské univerzity Boulder Boulder. Hovoří za ně data získaná ze 150 lesů. Údaje vědců naznačují, že se v tropických klimatických podmínkách dějí velké nepředvídatelné klimatické změny. Proto se některá místa v celkovém měřítku zhorší a zpomalí. Jiná ale rapidně zrychlí růst a regeneraci, což bude mít naopak pozitivní efekt na vyjímání oxidu uhličitého z naší atmosféry a dodávání kyslíku. Výzkumný pracovník Institutu arktického a alpského výzkumu Philip Taylor k tomu dodává: „V některých ohledech je to dobrý průběh, protože můžeme očekávat vyšší spotřebu CO2. Konkrétně v tropických oblastech, kde se očekává velký nárůst dešťových srážek.“
Povodí Amazonky sužuje sucho, které může za masivní vymírání mnoha rostlin.
Mylné informace kvůli nedostatku dat?
Philip Taylor navíc uvádí, že byl v deštném pralese, kde se vyplaví 16 stop srážek ročně. I přesto se jedná o jeden z nejvíce produktivních pralesů. Taylor si původně myslel, že se tento prales odtrhl od běžných pravidel a smýšlení přírodního cyklu. Přiznává však, že v tom není nepředvídatelnost přírody, ale nedostatek dat, jimiž byl tvořen starý model tohoto procesu. Velké množství srážek sice dusí ekosystém deštných pralesů a rapidně pozastavuje jejich vývoj, ale některé velké deštné pralesy reagují přesně opačně. Na místo zahlcení a zpomalení je růst urychlován.
Problémy Amazonky
Změny klimatu jsou také mnohem rychlejší, než uvádějí zaběhlé moderní studie. Ty hovoří o řádech stovek let. Proces, který absolvují deštné pralesy, je totiž moc složitý. Po určitou dobu plní svou úlohu také rostliny, které zemřou. Díky tomu je ještě těžší říci, jaký má vlastně dopad počet srážek na růst pralesů a jak kolísá jejich aktivita. Taylor ale vyslal jasné varování. Negativní dopad na deštné pralesy zde je a bude pořád. Například okolí řeky Amazonky. Její povodí sužuje sucho, které může za masivní vymírání mnoha rostlin. Díky tomu byl zaznamenán úbytek akumulace uhlíku o 30 %, co se týče uplynulého desetiletí.
Nový výzkum vyvrací to, co se doposud učili žáci ze školních učebnic.
Učebnice už nemůžeme brát vážně
Tyto informace mají být stěžejními materiály pro vědce a pedagogy. Vyvrací totiž to, co se po dlouhou dobu učí žáci ve školách z učebnic. „Vzhledem k tomu, do jaké míry mají lesy vliv na klima, musí být tyto nové poznatky součástí budoucích klimatických hodnocení,” dodává Taylor. Výzkumu se účastnil také Alan Townsend, profesor environmentálních studií, který říká: „Důsledky změn je třeba vyřešit. Můžeme říci, že lesy reagují na změny dešťových srážek zcela jinak, než jak se všeobecně předpokládalo po dlouhou dobu.“
Čtěte také:
Lze odvrátit ekologickou katastrofu?
Kdo jsou ostří hoši z tygřího komanda?
Chile vyhlásilo národní park na neuvěřitelných 11 milionech akrů
foto: Shutterstock, zdroj: Discover
