Nizozemí vypadá jako ekologický ráj. A když už ne ráj, tak země, která se o přírodu skutečně stará. Přesto má jednu z největších ekologických stop na světě a jeho přístup k odpadu má k recyklačnímu ideálu hodně daleko. Kde se stala chyba?
V Nizozemí všichni jezdí na kolech. Kam se pohnete, vidíte lesy, pole, farmy, hospodářská zvířata. Holanďané jsou vysocí a statní, Holanďanky štíhlé a krásné, senioři usměvaví a aktivní. V Nizozemí platí přísná pravidla ohledně recyklace a likvidace domácího odpadu. Počet místních elektromobilů každoročně roste, Nizozemí je známé svými mlýny na výrobu elektřiny, stát nabízí ucházející systém hromadné dopravy. Zdálo by se, že Nizozemí bude světový eko-lídr. Přesto má jednu z největších ekologických stop na světě. Ekologická stopa je množství přírodního kapitálu, který stát spotřebuje. A ta Holandská je čtyřikrát větší, než kolik činí oficiální doporučení pro dlouhodobě udržitelný rozvoj.
„Velikost ekologické stopy závisí na rozvoji země, jejím bohatství a částečně i na volbách, které jednotlivci dělají – například co jedí, jaké produkty kupují a kam cestují. Podstatný vliv mají i podnikatelé a rozhodnutí učiněná vládou,“ vysvětlili autoři studie Living Planet: Report 2012.
Je Holandsko opravdu tak ekologické, jak by se mohlo na první pohled zdát?
Holadská eko-mizérie
Holandská ekologická stopa měří 6,34 globálních hektarů – to je měřítko, které v sobě zahrnuje jak ekologickou stopu, tak bio-kapacitu Země v daném regionu. A jen pro představu, je dvakrát tak velká co Brazilská ekologická stopa a šestkrát tak velká co Indická. Důvodů pro to je víc. Jakkoliv je Holandsko relativně malá země (bezmála o polovinu menší než Česká republika), patří k těm nejlidnatějším na světě – žije tu téměř 17 milionu lidí. Skoro pětinu jejího povrchu navíc tvoří voda. Orná půda má přibližně 1 milion hektarů, necelých 32 % nizozemského povrchu. Každý Holanďan má k dispozici 0,06 ha orné půdy. Současný stav tedy není takovým překvapením. Však už před 20 lety potřebovali Holanďané 15krát více prostoru, než měli, aby nasytili svoje obyvatelstvo.
Na vině není jenom nepoměr velikosti země vůči jeho obyvatelstvu. Za polovinu ekologické stopy může nadměrná produkce oxidu uhličitého, způsobená obrovským množstvím aut, letadel, továren a spaloven. Právě spalovny jsou velké téma – představují hlavního nepřítele recyklace. A s tou je to v Holandsku na pováženou.
Největším ekologickým problémem jsou v Holandsku spalovny
Recyklace v Holandsku
Za zpracování odpadu je v Holandsku zodpovědných mnoho různých společností – AWGA v Masterdamu, De Meerlanden se stará o komunální odpad v obcích, ARN a Bart Ebben zase recyklují autovraky a mohli bychom pokračovat. Každá z těchto společností má jiný přístup a jiné možnosti. Někdo preferuje spalování, další dává přednost recyklaci a opětovnému využití. Spíše než co je ekologické, je ve hře otázka, co je rychlejší, levnější, efektivnější, výhodnější. Chtě nechtě, Holanďané mají obchod v krvi.
Proti sobě stojí 2 hlavní přístupy: „netřídit a pálit“ versus „třídit a znovu prodávat“. V Nizozemí najdete 5 nejvýkonnějších spaloven na světě. Odpad se stává surovinou pro výrobu elektřiny a tepla.
Protože společnosti působí v různých regionech, platí v různých částech Nizozemí různá nařízení ohledně třídění. Například v Amsterdamu se třídí tradičně na papír, plasty, sklo, zatímco v Ommenu pouze papír a sklo a plasty se hází na hromadu se směsným odpadem. Vtipné je, že za netřídění odpadu hrozí lidem vysoké pokuty. Ty jsou opět v moci lokální správy a liší se oblast od oblasti. Nizozemí samotné si uvědomuje, že jeho přístup k recyklaci není ideální. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se v brzké době měl změnit.
foto: Shutterstock, zdroj: EXPATICA
