Do konce ledna 2019 by měly v České republice definitivně skončit kožešinové farmy. Byť ještě není vyhráno úplně, neboť legislativní proces (který vrcholí podpisem prezidenta) zatím neskončil, můžeme mluvit o obrovském vítězství všech, pro které je zvíře víc než kožich. Pro normu zvedlo ruku 132 poslanců a poslankyň napříč politickým spektrem, takže je pravděpodobné, že případné veto by bylo ve sněmovně přehlasováno.
Ročně je v ČR na farmách usmrceno plynem asi 20 tisíc zvířat, většina kožešin putuje za naše hranice. Byť novela zákona o ochraně zvířat proti týrání nakonec prošla hladce, nejdřív to tak vůbec nevypadalo, sněmovní diskuse byla drsná… „Poděkujme poslancům a poslankyním, díky kterým se to podařilo,“ napsala neprodleně po hlasování na svůj facebookový profil iniciativa Svoboda zvířat, která měla na Malostranském náměstí poblíž zákonodárného sboru petiční stánek a klec, v níž se střídali veřejně známí i neznámí lidé, aby upozornili, jak kožešinová zvířata trpí v klecích na farmách.
Petici pro přijetí normy, která zakazuje chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešiny, podepsalo kolem padesáti tisíc lidí. Zákaz se netýká chovu králíků či nutrií. Nejčastěji jsou v ČR za účelem výroby kožichů chovány lišky a norci. „Neumím omluvit a odůvodnit strach, bolest a smrt jen kvůli bambuli na čepici,“ uvedl jeden z předkladatelů normy Robin Böhnisch (ČSSD). Norma se ale setkala i s kritikou. „Sděluji, že nemám v šatníku norkový kožich. V trezorové skříni mám několik dlouhých zbraní a střílím s nimi lišky. V loňském roce jsem ulovila čtyři. Nelovím je kvůli límci, ale kvůli přírodní rovnováze. Při přemnožení lišek a dalších také kožešinových zvířat nám ubývají zajíci, koroptve i bažanti. Budeme v příštím volebním období přijímat zákony na jejich ochranu? Nebo dojde také na lidi?“ zeptala se řečnicky poslankyně Zuzana Bebarová-Rujbrová (KSČM).
Láska hřeje víc než kožich
Placku na lednici s nápisem „Láska hřeje víc než kožich“ nabízela za dobrovolný příspěvek organizace Svoboda zvířat. Okolo její klece chodili i politici, kteří pak rozhodovali. „Zkusil si někdo z vás, dámy a pánové, na chvíli vlézt do klece, která je teď na Malostranském náměstí? Já ne, protože nejsem masochista a dovedu si živě představit, co zvířata v takové kleci celý život prožívají,“ řekla ve sněmovně poslankyně Kristýna Zelienková z klubu TOP 09-STAN. Odvážlivci se ale našli – v kleci byl kupříkladu poslanec Martin Komárek (ANO). „Sentimentálními řečmi těm zvířátkům nepomůžeme. Na rozdíl od paní kolegyně Zelienkové jsem si do té klece alespoň symbolicky na hodinu sedl,“ řekl s tím, že tím jim taky nepomohl, pomocí je jedině hlasování.
Farmy žádají odškodnění
Při dlouhém projednávání ve sněmovně to ale ze začátku vypadalo, že ke schválení návrhu nedojde. Kritici totiž poukazovali na to, že když jsou kožešinové farmy doposud legálním podnikáním, měli by jejich provozovatelé dostat odškodnění. To se nakonec do návrhu prosadilo – o odškodnění budou moci žádat stát. Pokud chov zahájili před koncem června 2016, měli by je získat, podrobnosti by měly být stanoveny vyhláškou ministerstva zemědělství. V České republice je nyní v provozu devět kožešinových farem. Odpůrci návrhu se obávají, že vzniknou nelegální farmy nebo se chovy přesunou do zahraničí.
Kožešinové farmy by měly zmizet z České republiky do konce ledna roku 2019.
Pustí se zvířata do volné přírody?
Někteří poslanci říkali, že by se sněmovna měla stejně intenzivně věnovat týraným dětem, jiní namítali, že děti a zvířata netřeba stavět proti sobě. A co ve sněmovní rozpravě dále zaznělo? „Je demagogie, když zaznívá, že komu vadí, že se zabíjejí kožešinová zvířata kvůli kožešině, nechť zákon podpoří, komu to nevadí, nechť ho nepodpoří. Já se takto můžu ptát, komu vadí, že se zabíjejí prasátka kvůli řízkům, komu vadí, že podporujeme tvorbu obnovitelných surovin, kterou kožešina na rozdíl od umělé kožešiny z ropy je. Jsou tady i názory, že farmy se prostě zavřou a zvířata se pustí do volné přírody, takzvaně na svobodu. To ublíží nejen té přírodě, ale i těm zvířatům, to je zvrácené,“ uvedl předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik.
Sněmovní přestřelky
„Realita je taková, že produkce českých farem se v drtivé většině vyváží a zpracovává v zahraničí,“ upozornil jeden z asi pěti desítek předkladatelů návrhu Böhnisch. Názorně tím ukázal, že chovat kožešinová zvířata v ČR, kde ani takový zájem o pravé kožíšky není, je o to absurdnější. Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že týraná bývají i jiná zvířata, kupříkladu koně. „Když vidíme odporné případy, jak s nimi někteří chovatelé zacházejí, tak nezakazujeme komplexně všechny chovy koní,“ řekla. Poslankyně Helena Válková (ANO) reagovala, že zákonodárci projednávají a mají možnost zakázat chov kožešinových zvířat. „A my jenom s argumentací, že přece existuje strašně moc jiných zvířat a druhů, které na tom jsou stejně nebo ještě hůře, ten zákon nepodpoříme?“ zeptala se řečnicky. Uvidíme, jak se bude vyvíjet další legislativní proces…
foto: Shutterstock, zdroj: Svoboda zvířat
