K narozeninám, svátku i jako omluvenka za pozdní příchod. Pugét řezaných květin je sázka na jistotu, jak vykouzlit radost. Možná ale jen do té doby, než člověk začne rozkrývat, kolik radosti se děje na druhé straně barikády...
Květinový obchod je už výnosnější než čaj. Východní Afrika zaznamenává 20% růst marže. Květiny, které za týden končí v koši, představují 10 % z celkového vývozu. Na květinových plantážích pracují desítky tisíc mladých žen a dětí, další statisíce jsou na odvětví závislé nepřímo. Ale za jakých podmínek?
Zakázané pesticidy nikoho netrápí
Aby se květinám dařilo, musí být chráněny před plísněmi a bakteriemi. To zajišťují pesticidy, které jsou v Evropě zakázány, jako je například DDT a metylbromid. Jenže právní předpisy jsou v afrických zemích velmi zaostalé. V Keni a Etiopii navíc neprochází pracovníci téměř žádným školením ohledně bezpečného používání chemikálií. V důsledku toho trpí často vážnými zdravotními problémy.
Poleptány jsou pesticidy často i pomáhající děti.
Květinové stánky „krmí“ desetitisíce „otrokyň“
„Na květinových farmách zastávají většinu prací ženy. Jsou velmi poptávané, protože pracují pečlivě tak, aby byl výsledný produkt delikátní. Mnohem důležitější však je, že jsou levné. Dělají nekvalifikovanou práci za nízkou mzdu. Nemají žádný nebo téměř žádný přístup k poznatkům a odborné přípravě, proto nemají žádnou perspektivu pro rozvoj. Stabilní pracovní místa jsou vzácná a dočasná příležitost pracovat činí ženy velmi zranitelné. Vykořisťování a pohlavní zneužívání je na denním pořádku, kromě toho přispívá neopatrné zacházení s chemikáliemi k vážným zdravotním problémům,“ vyjadřuje se k práci na květinových plantážích HIVOS, holandská nevládní organizace, která se zabývá mimo jiné právy a svobodami občanů.
V hierarchii práce funguje jednoduchý princip. Kdo má větší moc, více si diktuje. Za prodloužení smlouvy nebo den volna ženy platí sexem. Těhotné ženy tak o práci přichází. Není důvod si žádnou takovou držet. Pracovní doba nezačíná a nekončí. Je nonstop. Celý proces skládá jasnou mozaiku, která přináší obraz vyčerpání, nemocí, potratů, respiračních chorob i poleptání kůže. Za tuto 16 až 20hodinovou práci ženy (a jejich děti, které musí pomáhat) například v Keni vydělají cca 1,25 eura na den. V Tanzanii to je 0,96 eura a v Etiopii je číslo dokonce ještě nižší. Uganda ani žádné minimální mzdy nemá. Vše opět záleží na benevolenci nadřízeného.
Ženy jsou pečlivé a levné. Ani tak se k nim jako k ženám nikdo nechová.
Dopad na životní prostředí se týká všech
Další otázkou jsou emise oxidu uhličitého, který vznikne při produkci růží v Africe. Studie se sice snaží tvrdit, že jsou nízké, nicméně pravděpodobně jen z toho důvodu, že zde není zahrnuta podstatná část života květu. „Pokud by byla tato problematika zkoumána pečlivě, do zjišťování vzniklého CO² by měl být zahrnut celý životní cyklus květu a také pěstování, výroba hnojiv, chlazení a doprava, jakož i metan uvolněný z vyhozených květin. Kromě toho existují dva hlavní problémy, které by měly vést k velkým pochybnostem ohledně ekologičnosti růží z Keni, konkrétně masivní používání pesticidů a vody. Většina z keňského květinářského průmyslu se soustřeďuje na břehu jezera Naivasha, což je složitý a citlivý ekosystém, který je domovem hrochů, plameňáků a dalších zvířat. Navaisha se už zmenšila na polovinu své velikosti, voda je kvůli pesticidům a odpadním vodám z města znečištěná a biodiverzita je vážně ohrožena,“ upozorňuje ekolog Pat Thomas.
Chtějte Fair Trade
Dosud bylo certifikátem Fair Trade označeno více než 50 plantáží v 17 zemích, především v Keni, Tanzánii a Ekvádoru. V roce 2012 zveřejnilo Centrum pro evaluaci studii dopadu fair trade obchodu, do níž byly zahrnuty všechny velkokapacitní východoafrické farmy. Bylo zjištěno, že pracovní podmínky na fair trade plantážích jsou výrazně lepší než u ostatních. Zatímco v celém sektoru má například pracovní smlouvu méně než 20 % pracovníků, na certifikovaných plantážích je to celých 85 %.
Jediná cesta, jak alespoň částečně zvrátit utrpení na plantážích, je podporovat Fair Trade.
Navíc tyto farmy věnují větší pozornost otázkám životního prostředí. Například Longonot farma v Naivashi aktivně recykluje vodu a investuje do hydro-elektrické energie. Na certifikovaných plantážích v Etiopii bylo zakázáno 90 ze 120 používaných chemikálií.
Podle Hany Chorváthové, ředitelky společnosti Fairtrade Česko a Slovensko, je to s květinami na českém trhu složité, blýská se však na lepší časy: „V Čechách jsou někteří prodejci, kteří nakupují květiny od certifikovaných fairtradových farem, nicméně sami certifikaci nemají či jejich přímí dodavatelé tuto certifikaci nemají, takže o takových květinách nemůžeme říci, že by splňovaly všechna kritéria systému Fairtrade. V tuto chvíli však jednáme se společností Florea, která již nakupuje od certifikovaných družstev, a právě dokončujeme formální kroky k tomu, aby na podzim mohli začít nabízet květiny s certifikací Fairtrade na českém trhu.“
foto: Shutterstock
