V pátek 1. září proletí kolem Země ve vzdálenosti přes sedm miliónů kilometrů planetka Florence o průměru téměř 4,5 kilometru a bude vidět i v obyčejném triedru. Nečeká nás ale žádné nervy drásající drama, kdy se všechno v záchranné misi vyslané na asteroid porouchá a jedině Bruce Willis zachová chladnou hlavu. Prostě se obětuje, osobně odpálí jadernou nálož a spasí tak naši planetu před ničivým dopadem vesmírného tělesa.
To, že se ve filmu pokazilo skoro vše, co jen mohlo, mělo mimo jiné příčinu v tom, že hrozbu srážky s asteroidem zjistili astronomové pouhých osmnáct dnů před tím, než měla nastat. Aby se situace v reálu neopakovala, sledují vědci již několik desetiletí objekty, které se na své dráze mohou přiblížit Zemi (NEO, Near-Earth Objects) a při případné kolizi ji svojí velikostí fatálně ohrozit. To je základ – objevit nebezpečná tělesa dříve, než bude pozdě. Pochopitelně, že se nevyhneme srážkám podobným těm, jako byl meteorit u Čeljabinsku v únoru 2013, který měl podle odhadu původně v průměru sedmnáct metrů. Jde o to, abychom se ubránili před kolizí s takovou planetkou, která měla ovlivnit po dopadu v oblasti Yucatanu životní podmínky na Zemi tak, že na to doplatili nejen dinosauři.
Začíná vesmírné cvičení planetární obrany
Za měsíc a půl proletí kolem Země asteroid 2012 TC4 ze skupiny Apollo, té nejpočetnější, která se pohybuje v potenciálně nebezpečné blízkosti naší planety. Jeho velikost je odhadována poměrně s velkým rozpětím – něco mezi 10 a 31 metry – a stejně tak poměrně rozsáhlý je prozatímní propočet vzdálenosti, ve které Zemi mine. To naštěstí astronomové vědí určitě. Průlet 2012 TC4 však už nebude jen tématem k diskusím na téma „co by, kdyby“, ale stane se námětem pro rozsáhlé cvičení, do něhož se zapojí nejen astronomové, ale celý systém budované planetární obrany. Na počátku bude, či vlastně už je, pozorování a detekce, která se využije pro počítačové modelování dráhy či případného dopadu asteroidu a jeho následků. Nezbytnou součástí je pak komunikace jednotlivých složek planetární obrany. Bude to svým způsobem premiéra, kdy se k takovému cvičení využije reálná situace.
Proti celosvětovému chaosu
Minulý rok zřídila NASA federální úřad pro koordinaci planetární obrany Planetary Defense Coordination Office (PDCO). Jeho úkolem je nejen vývoj technologií a systémů k odhalení možného ohrožení z vesmírného prostoru, ale také premiérově vytvoření variant obrany naší planety. Zdá se, že jsme zatím v detekci NEO úspěšní, ale problém je v tom, že zde hraje velkou roli tvar a povrch asteroidů – ne vždy se pozemním teleskopům daří podle signálu odhalit správnou velikost a trajektorii. I tohle by mělo nadcházející cvičení pomoci napravit. Nezanedbatelnou roli bude tvořit i odpovídající a hlavně odpovědná komunikace, která by pak v reálném případě měla zabránit celosvětovému chaosu, a také jasně definovaná odpovědná místa za případnou obranu.
Otázka, zda Zemi čeká srážka s nějakým objemnějším tělesem, je zcela zbytečná. Měli bychom se ptát spíše, kdy se to stane?
Zapomeňme na bomby, lepší je biliár
Dobrá, o nebezpečí už víme, dokonce s rozumným předstihem, ale jak s tou informací naložíme? Bude ochoten se zase obětovat nějaký ten Bruce Willis? Nemělo by to být nutné. Dokonce potenciálně i nebezpečné, kdybychom takový větší asteroid rozstřelili na kusy. Vzhledem k tomu, že máme prozatím i minimum informací o složení těchto vesmírných těles, těžko bychom mohli očekávat, že se planetka po jaderném výbuchu rozlomí na dvě půlky a ty naši planetu spořádaně minou. Pravděpodobnější je vytvoření mraku těles menších, u nichž bychom mohli doufat, že si to nenamíří jako na potvoru zrovna směrem k Zemi. Daleko spolehlivější by mělo být takové menší šťouchnutí, popostrčení, které by pozměnilo dráhu nebezpečného tělesa. Jednou z možností je instalace raketového motoru na povrch planetky, druhou pak náraz tělesa člověkem vyslaného, jakýsi vesmírný kulečník. A právě tímto směrem zatím chtějí astronomové postupovat.
V říjnu roku 2022 se k Zemi přiblíží dvojice asteriodů Didymos a Didymoon.
Jasný cíl – nejlepší obrana je útok
V roce 2022 se k naší planetě přiblíží zhruba na třicetinásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem (cca jedenáct milionů kilometrů) dvojice asteroidů – větší Didymos s asi osmi sty metry v průměru a jeho zhruba stometrový měsíc Didymoon. „Dvojčata“, jak zní překlad jejich řeckého názvu, známe a zkoumáme od roku 2003. Jejich přiblížení by měla být příležitost, jak si možnosti obrany vyzkoušet. K dvojici nepříliš vítaných možných návštěvníků okolí naší modré matičky by nejdříve měla vystartovat v rámci experimentu AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment) sonda AIM (Asteroid Impact Mission), která bude blíže mapovat potenciální cíl. Odstartovat by měla v říjnu roku 2020.
O necelý rok později by ji pak následovala sonda DART (Double Asteroid Redirection Test), jejímž úkolem bude prostě do menšího z asteroidů - dvojčat - narazit. AIM pak bude vše sledovat a vyhodnocovat, co se sondě DART podařilo způsobit. Nezbývá než doufat, že z projektu AIDA pro nedostatek financí mezinárodní společenství neodstoupí. Pak bychom se sami odsoudili do role nevědomých dinosaurů. Naše zatím nepříliš velké šance na to, jak odvrátit globální katastrofu, by ještě více poklesly.
foto: Shutterstock, zdroj: NASA
