Na první pohled je vyhlídka na čtení myšlenek nepravděpodobná – vyžaduje extrasenzorické vnímání (ESP). Nová studie však tvrdí, že naše mozky jsou vzájemně propojeny intuicí, a ta by mohla být klíčem ke čtení emocí a myšlenek. Je v naší moci lépe pochopit jednání nás samotných a určit i to, jak se zachovají ostatní? Nebo cítit přesně to, co cítí oni? Je to opravdu možné?
Intuice je pocit každého člověka. Jedná se o nevědomé rozhodnutí, chápání nebo odhad jedince či situace. Leč bývá doprovázena pocity jasnosti a jistoty, není podložena zřetelnými důvody. Intuici můžeme definovat jako „tušení“. Toto tušení používáme rovněž v případech těžkého rozhodování pod časovým nebo jakýmkoliv jiným tlakem a můžeme ho rozdělit do více poddruhů.
1. Intuice: detekování chyb
Tu zkoumá se svým výzkumem psycholožka Andrea Berger. Tento druh se projevuje především v dětství. Výzkumnice použila k experimentu dva kojence a aritmetické rovnice, jež vytvořila pomocí loutek. Jedna byla správná, druhá nesprávná. 1(loutka) + 1(loutka) = 2(loutky) a 1(loutka) + 1(loutka) = 1(loutka). Oba kojenci velice dlouho sledovali nesprávnou rovnici, než se jim zapnula intuitivní detekce chyb. U dospělých jedinců je tento druh intuice často popisován jako zkušenost z koherencí a její nedostatečností.
Poslouchejte své tělo, které vám dává varovné signály, a řiďte se jimi.
2. Intuice jako báze emocionální komunikace
Emoční komunikaci můžeme popsat díky elektrokardiogramu (EKG), který měří elektrickou aktivitu srdce, a elektrogastrogramu (EGG), ten měří elektrické aktivity žaludečních svalů. Tohoto výzkumu se zhostil psycholog Dean Radin. On se zaměřil na EGG u 26 párů lidí. Jedna osoba z páru byla zavřena ve stísněném prostoru. Druhá sledovala video a reagovala na podněty. Měla přitom cítit to samé, co první z dvojice, která byla zavřená v místnosti. Stimuly ve videu měly vyvolávat negativní, pozitivní, uklidňující anebo neutrální pocity. Výsledky byly mnohem vyšší u pozitivních a negativních emocí než u neutrálních. To znamená, že emoce můžeme přenášet na druhé lidi i přes velké vzdálenosti.
3. Intuice: čtení z mysli
Podle jistých studií existuje část mozku, která je určena speciálně ke čtení záměrů a vlastností ostatních lidí. Skládá se ze souborů mozkových oblastí nazývaných mentální síť a spolupracuje zároveň s mozkovým zrcadlovým systémem. Mentální síť disponuje úlohou číst záměry druhých. Naopak zrcadlová část má vyčítat emoce a následně je prožívat ve stejné podobě.
4. Intuice: fyziologická proměna
Mozek obsahuje také detektor emočních pocitů. Tato oblast integruje emocionální pocity za pomoci prediktivních modelů. Čili předpovídá, jak se druzí cítí. Může u nás chvíli trvat, než dosáhneme tohoto vědomého podvědomí. Naše mysl je ale díky tomu „propojená s jinou“ a vědomě tyto emoce zaregistruje.
Nechoďte světem jako slepí, ale vytrénujte svou mysl, aby odhadla, co si kdo myslí, a dokonce i co jiní cítí.
Jak trénovat intuici
Vzhledem k tomu, že víme o kategoriích intuice, můžeme s těmito informacemi začít pracovat a díky tomu zvýšit naši citlivost, povědomí a také reakce na vnější podněty uvnitř nás samotných.
Začít můžeme například tak, že se zaměříme na konflikt a pozornost. I když sami zrovna nemůžeme něco artikulovat (například sdělit svůj názor), stačí použít vlastní tichou diskuzi. Tak udržíme intuitivní pocit v našem mozku stále „online“. Například pokud sledujete nějakou situaci, stačí posuzovat, co je na ní dobře a co špatně a jak se v ní lidé cítí. Tím dovolíte mozku, aby to za vás prozkoumal.
Jak ukázaly studie EGG, i naše reálné emoce a pocity mohou být ovlivněny intuicí. V takovém případě je potřeba se zaměřit na gastrointestinální příznaky. Mezi ně patří například žaludeční nevolnost, nervozita a podobně. Zeptejme se sami sebe, proč je nám vlastně špatně, když k tomu není žádný důvod? Následně na základě toho stanovme hypotézy a ty pak otestujme.
Občas se emoce projevují ve formě necílených pocitů. Zrychlený puls, nepravidelný srdeční tep a nadměrné pocení – všemu tomu by se měl člověk věnovat. Pokud budeme k těmto událostem přistupovat s určitou pozorností, můžeme snadněji určit, proč k nim došlo.
Tohle je vlastně ta nejjednodušší cesta, jak „číst v myšlenkách druhých“. Jak odhadnout jejich následující chování a jeho příčiny. Díky tomu můžeme být bystřejší a rovněž lépe poznat sami sebe. Tyto nepatrné změny v pocitech jsou často ignorovány, protože lidem nepřijdou důležité. Díky nim ale naučíme svůj mozek zkoumavosti. Nepředstavujme si ale, že budeme vědět přesně, co se druhým honí hlavou, jako bychom sledovali film s titulky. Takhle to zatím bohužel nefunguje.
Čtěte také:
6 tipů, jak se propracovat k asertivitě – zbystřit by měly hlavně ženy
Jste empatizátor nebo systemizátor? Podle Greenberga záleží na tom, co vám hraje do uší
Chcete dosáhnout životní rovnováhy? Vytrénujte svůj vnitřní hlas
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology today
